Kdo je na místě, vytahuje z kapsy mobil a historickou budovu mizející v oblacích prachu chce na památku ještě jednou zachytit. Starší pán se na místo vypravil dokonce s fotoaparátem a stojí za svodidly silničního mostu, aby měl co nejlepší výhled.
„Pamatuji ještě staré nádraží, co bylo na Tišnovce,“ připomíná jednokolejnou trať zrušenou v roce 1953, po níž se z Brna jezdilo směrem na Vysočinu, než železničáři postavili současný koridor. Nyní chce muž zaznamenat další kus zanikající historie.
Nádražní budova už je vyklizená, veškeré sklo a dřevěné nástěnky jsou pryč, nádraží už nepřipomíná ani letitá cedule na střeše. Ta leží pokroucená na zemi vedle kontejnerů.
Do demoličních prací se původně měli dělníci pustit až o prázdninách. Sondy ovšem vyloučily původní obavy, že by se ve střešních konstrukcích mohl nacházet nebezpečný azbest, jehož likvidace by bourání oddálila, a tak se mohlo začít už nyní.
„I tak je to ale náročnější proces, protože jde o starší budovy a nevíme přesně, jak jsou kde pospojované,“ vysvětluje šéf stavební firmy Rosmont Radek Roszicska, proč musí demoliční četa postupovat opatrně. „Aby se nám nezačaly hroutit,“ podotýká.
Náhradní zázemí v unimobuňkách
Hustý oblak, který ze suti stoupá, se dělníci snaží mírnit zkrápěním z hadice napojené na hydrant.
Hlavní demoliční práce mají trvat do středečního večera. Bourání nádraží však bude pokračovat až do 20. června, dělníci totiž musí zlikvidovat i podzemní kryt. „Musíme ho rozbít speciálním kladivem a posléze zasypat, aby se už na rovném povrchu mohla začít stavět nová výpravní budova,“ přibližuje Roszicska další práce. K zasypání se využije nyní získaná suť, která se jen na skládce vytřídí a více rozdrtí.
Za tři miliardy opraví trať z Brna na Vysočinu, výluka začne příští rok |
Zatímco v pondělí bagry rozebírají vedlejší budovu, v úterý se mají pustit do růžové hlavní odbavovací haly, kterou ještě minulý týden procházeli cestující. Nyní musí chodit oklikou po speciálně vybudované obchozí trase. Ztratit se nelze, hned na plotu u původního vchodu do nádražní budovy je značení, kudy se dostat na nástupiště. Stačí jen sledovat ploty vytyčený koridor.
Po pár desítkách metrů cestující narazí na provizorní čekárnu, pokladny i toalety. Jsou tvořeny unimobuňkami, jež stojí na kolejích, které občas využívá i dopravní podnik pro tramvaje. A tak musí být železničáři schopni tramvajové koleje do půl hodiny uvolnit.
Prázdninové omezení
Lidé nemohou ani do podchodu, který ústí do demolované nádražní budovy. Mezi jednotlivými nástupišti přecházejí po speciálním přechodu. Na bezpečnost dohlíží pracovníci, kteří při průjezdu vlaku rozvinou plůtky, aby do kolejiště nikdo nevstupoval.
ZANIKLÉ TRATĚ: Provoz na Staré Tišnovce utichl v Brně před 60 lety |
Vlaková doprava zatím funguje až na výjimky ve stejném režimu, jak jsou cestující zvyklí. O prázdninách se však musí smířit s omezením v úseku z brněnských Maloměřic až do Kuřimi, protože železničáři budou vyměňovat jednu ze dvou kolejí.
Regionálních osobních vlaků bude proto jezdit méně a budou mít také delší jízdní dobu. Vzájemně se totiž musí vyhnout, což je možné buď v Kuřimi, nebo v Králově Poli.
„Nová budova začne růst někdy na přelomu června a července, naváže se bezprostředně na dokončené demoliční práce,“ přibližuje správce stavby ze Správy železnic Martin Hofírek s tím, že dovnitř se lidé poprvé podívají koncem příštího roku.
