Popůvky v sousedství Brna už dnes rozděluje dálnice D1 na dvě části. K tomu se přes ně táhne silnice 602, po níž jezdí proudy aut i v době, kdy provoz na vedlejší páteřní spojnici s Prahou neblokuje nehoda. A aby toho nebylo málo, měla podle původních plánů protnout ani ne dvoutisícovou obec také vysokorychlostní železniční trať.
Tuto další případnou bariéru dokázali místní po řadě jednání nakonec vytlačit mimo obydlené území, takže povede jižně od domů a navíc tunelem.
„Původní variantu kopírující D1 jsem si nedovedla představit. Nakonec jsme dosáhli co největší vzdálenosti trati od obydlené části obce a vedení tunelem. Vyšli nám vstříc, na rozdíl od sousedního Troubska tu nebudou nic bourat,“ těší starostku Popůvek Miluši Červenou (nez.).
Rychlovlaky jsou na jihu Moravy pod palbou kritiky, vadí trasa poblíž domů |
Další obce poblíž Brna však podobné štěstí jako Popůvky se svými požadavky nemají. Například mezi Popůvkami a Troubskem se rychlovlaky přiblíží k D1, což má demolicí odnést několik rodinných domů a část podnikatelské zóny. I kvůli tomu nemají v Troubsku ze současného plánu dráhy radost. Požadavek na schování trati do tunelu zůstal nevyslyšen, stejně jako umístění do hlubokého zářezu. Rychlovlaky pojedou po povrchu, od domů je oddělí protihluková stěna.
Vizualizace vedení vysokorychlostní trati okolo Popůvek se zaústěním do tunelu. (květen 2024)
„Nemožnost tunelu se dovodila na základě hydrogeologického posudku, ale my za tím cítíme nedostatek peněz. Snažíme se maximálně chránit občany, ale situace je těžko uchopitelná,“ stýská si starostka Troubska Markéta Bobčíková (nez.) s odkazem na další obří záměry v lokalitě. Rozšiřovat se tu bude D1, stavět silnice I/73 i s obří křižovatkou a rovněž horkovod z Dukovan. „Zkoordinovat tyto záměry je komplikované,“ zoufá si Bobčíková.
Rovné úseky s táhlými oblouky
Správa železnic aktuálně v rámci podrobného technického projektování ladí přesné vedení trasy rychlodráhy na Vysočinu. „Aby byla co nejlépe zasazena do území,“ podotýká mluvčí železničářů Dušan Gavenda. Úpravy trasy jsou podle něho možné za předpokladu zachování provozních parametrů trati. „Vysoká rychlost 320 kilometrů za hodinu jde ruku v ruce s co nejrovnějšími úseky a táhlými oblouky. V maximu možného jsme se snažili o přiblížení k D1, a naopak oddálení od zástavby,“ říká Gavenda.
11. října 2023 |
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvApel na trasování jiného úseku rychlodráhy podél dálnice D2 však zůstává paradoxně bez odezvy. Železničářům to navrhují kritici trasy z Brna do Rakvic přes Modřice. Ta asi v poloviční délce povede ve zcela nové stopě a také bezprostředně okolo rodinných domů. „Z hlediska rychlosti výstavby, ceny, vyhnutí se chráněným územím i obydlím a zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů se jednoznačně nabízí vybudování trati kolem D2, která je logickou spojnicí mezi Brnem a Břeclaví v rovinatém terénu. Kromě Hustopečí neprochází žádnou obcí, je o deset kilometrů kratší, byla by o patnáct miliard levnější,“ argumentuje předseda spolku Pro Modřice Miroslav Novák.
Kromě něj nadhazují možnost přimknutí rychlovlaků k dálnici vedoucí na Slovensko také některé obce na preferované trase, například Rajhrad, Přibice či Sobotovice. Železničáři nicméně tuto variantu striktně vylučují, celý tento úsek už je také v přípravě dál než část na Vysočinu. „Při výběru trasy se objektivně posuzují varianty a hledá se optimální vedení trati. Trasa tohoto úseku v poloze přes Modřice, která se pak k D2 přiblíží u Rakvic, byla zafixována už v zásadách územního rozvoje kraje, potvrzena výsledkem studie proveditelnosti a schválena ministerstvem dopravy,“ vysvětluje odmítavý postoj Gavenda.
Místo tunelu vyšší stěny
Za železničáře se postavilo i ministerstvo životního prostředí, jež stavbu posuzuje v procesu EIA, tedy právě z hlediska vlivu na životní prostředí. „Pokud by byla navrhovaná varianta vedení trasy v souběhu s D2 reálná, jistě by byla ve studii proveditelnosti prověřena. Proto ministerstvo nepodává návrh na zpracování jiné varianty řešení záměru,“ píše v závěru zjišťovacího řízení úředník resortu Miroslav Rokos.
Přes Modřice rychlovlaky pojedou po vlastní trati, která vznikne vedle té stávající, což si k nelibosti místních vyžádá zábory částí zahrad za jejich rodinnými domy. Proti původním plánům nicméně železnice obsadí menší část pozemků. Dalšími ústupky jsou nové a vyšší protihlukové stěny, využití tlumicích materiálů pod kolejnice a pražce i snížení rychlosti do 200 kilometrů za hodinu.
Výrazně zpomalte rychlovlaky, vzkazují obce k nové trati. A koleje chtějí skrýt |
Modřičtí tato opatření vnímají jako nedostatečná k minimalizaci dopadů trati. „Jsou jen drobná,“ míní Novák s tím, že zásadní návrh na zapuštění dráhy až tři metry pod zem a její překrytí tunelem v délce asi 950 metrů se nesetkal s úspěchem. Přitom se u něj odkazuje na zásady územního rozvoje, jež obsahují požadavek vybudování nadstandardních protihlukových opatření.
Se stejně dlouhým tunelem železničáři počítají v Rajhradě. Pro město je však kvůli blízké zástavbě délka příliš krátká, i když je proti dřívějšku prodloužená. Rajhrad se urputně brání, železničáři však už další změny nechystají. „Návrh splňuje veškerou legislativu na ochranu obyvatel v okolí tratě. Nemůžeme libovolně prodlužovat tunel, pokud to nevyžaduje složitost terénu či potřeba splnit hygienické limity,“ zdůvodňuje Gavenda.
