Moje manželství skončilo jednoho letního dne, kdy jsem jako dokonalá žena čekala s dokonalou večeří v dokonale uklizeném domě s dokonale spícími dětmi. Četla jsem si časopis pro ženy, kde jsem litovala dámu, která si zde stěžovala na svého manžela, jak ji podvádí a jak je ona na konci sil. Říkala jsem si: Chuděra jedna, asi neví, co je potřeba k pohodě rodinného krbu...
Pak klaply dveře a můj manžel se objevil a divně se díval.
Nemůžu tě ani vidět, řekl manžel
Po rozvodu stála Simona na pokrají depresí.
Začala jsem „rozdávat“ krásu dalším ženám.
Našel si mě nový muž a jsem znovu šťastná, říká Simona.
„Zlato, nebude to hezké povídání,“ řekl mi a mně se zastavilo srdce. Asi tak před týdnem jsem mu venku na lavičce říkala, ať mi to řekne, že vidím, že se něčím trápí, ale to prý nic není. Najednou jsem cítila, že mi chce říct, že má ženskou, že ji miluje, že je úžasná, ale začal jinak, sjel očima po mých vlasech, po mé noční košili a řekl:
„Já mám takový pocit, že se tady dusím, nemůžu s tebou žít, ani tě vidět, nevím, jak s tím žít.“
„Máš nějakou ženskou?“ řekla jsem já.
„No, mám přítelkyni, ale ta není ten důvod, jsi to ty, chceš po mně abych byl dokonalý, pracovitý, chytrý, protože jsi taková ty, ale nechápeš mě, vůbec mi nerozumíš, ale ona ano!“
Najednou jsem v té místnosti neměla vzduch, nic mi tu nepřipadalo jako doma. Musela jsem jít ven a tam jsem zvracela a zvracela, až se mi tělo třáslo. A pak jsem uslyšela, jak mu pípla zpráva v mobilu, a zvracela jsem ještě jednou.
Říkala jsem si, že to není můj život, že to je ten článek v časopisu, že se to neděje teď a tady a hlavně ne mně, ale podívala jsem se do okna a viděla ho, jak si čte tu zprávu a má takový oduševnělý výraz, jako že mu kámen spadl ze srdce a že mně to už řekl a nemá už černé svědomí.
Tu noc jsem s ním spala naposledy v našem domě.
Děti byly silnější než já
Zdravě myslet, zdravě žítKoučku Petru Krajčinovič, výživového poradce Petra Havlíčka můžete zastihnout při jejich přednáškové tour Zdravě myslet, zdravě žít, vždy od 15 hodin: 27. 5. Omega centrum sportu Olomouc  Zleva koučka Petra Krajčinovič, výživový poradce Petr Havlíček a moderátorka Jitka Vlková, kteří radí na své tour po republice, jak zdravě myslet a zdravě žít. |
Začala jsem se nenávidět. Nechtěla jsem se dívat do zrcadla a česala se v letu, nelíčila jsem se, abych se nemusela vidět v zrcadle. Odmítala jsem se stýkat s přáteli, protože byli naši společní, odmítala jsem pořádat setkání u nás doma, protože jsem si myslela, že mě každý považuje za tu hloupou a podváděnou. Moje tělo bylo odrazem duše, takže nepěstěná pokožka, unavený výraz, špatné vlasy, nadváha.
Naše děti byly o moc silnější než já. Moje práce a děti byly v té době jediné, co mě zajímalo. Začala jsem pracovat ještě víc a víc, abych večer jen padla do postele, usnula a neměla čas na přemýšlení o svém životě. Přebudovala jsem celou zahradu, tahala obrovské kameny, až moje ruce vypadaly, jako kdybych pracovala v dole. Vytvořila jsem si v hlavě nádhernou zahradu snů plnou levandule, kterou buduju dodnes.
Ale přišlo to, co muselo, záhadná choroba. Byl to zvláštní stav, kdy mi bylo jen špatně, měla jsem stále horečky a bylo mi jedno, zda jím, spím nebo bdím.
Jednoho večera, kdy jsem opět jen chtěla spát, ke mně přišla moje sestra, krásná, navoněná, načesaná a nalíčená s tím, že se stala kosmetickou poradkyní a jde si na mně vyzkoušet přípravky, které nyní bude prodávat a že jí prostě musím pomoci. Dívala jsem se na ni jako na přízrak, ale vydržela jsem její péči a dokonce se mi to i líbilo. Ona šikovně postavila několik lahviček do koupelny a vysvětlila mé malé dceři, jak to mám používat. A moje holčička mně každý den připomínala, zda jsem se tím a tím namazala.
Moje cesta ke kráse začala
V květinářství, které vedu, si mě začali všímat dodavatelé i zákazníci a po pár komplimentech, jak mi to zase sluší, jsem se začala zajímat o to, co vlastně používám. Jsem osoba zvídavá, a tak jsem chtěla umět víc a víc. Proto jsem musela jít na pár školení, kde jsem si vyslechla spoustu životních příběhů a omylů a pádů a návratů a řekla jsem si, že ten můj příběh je vlastně normální život. Díky dalším ženám, které se na svět dívaly skrze duše a srdce jiných, jsem potkala samu sebe.
Ale moje cesta ke štěstí byla ještě dlouhá. Tím, že jsem objevila svou ženskou stránku, jsem samozřejmě potkala i nové muže. Dnes mohu poděkovat za každou zkušenost a lekci. Dozvěděla jsem se spoustu novinek o mužském a ženském světě, ale opět mě to dohnalo na špatný konec - k obrovské samostatnosti. Nepotřebovala jsem „živitele“, ale partnera. A ten se mi vyhýbal. Dnes už vím proč. Mnoho mužů má raději bezbrannou a někdy slabou ženu. Z toho plyne, že nesmíme dávat najevo svou fyzickou ani psychickou sílu. Byla jsem příkladem protivné ženské, která vyhlašovala do světa, že ona muže nepotřebuje.
Protože jsem stále nebyla dostatečně poučená, musel zasáhnou opět osud. V době, kdy jsem si vybudovala své vlastní podnikání, školící firmu, květinářství, kosmetické poradenství a ještě vyučovala na střední škole, jsem v zimě vzala děti a jejich pět kamarádů na lyže a já výborný lyžař jsem si při poslední jízdě utrhla vazy v koleně. Následovala operace, totální nemohoucnost, dlouhá rekonvalescence a rehabilitace. Moje podnikání, které stálo jen na mých fyzických schopnostech, se zastavilo, firmu vedla moje skvělá maminka.
A tehdy jsem pochopila, že moje podnikání nemůže být závislé na mých fyzických možnostech, ale musí fungovat i beze mne. Došlo mi, že cesta ven vede opět přes sdílení a pomoc jiným. V mém případě to byla cesta ke kráse. Chytila jsem za pačesy příležitost v oboru, který jsem dříve vnímala jako okrajový. Vybudovala jsem si tým šikovných žen a i o berlích jsem vyučovala a školila v kosmetickém poradenství.
Můj vzkaz
Komentář koučkyNádherný příběh ženské síly a houževnatosti. Simonu dohnala na pokraj propasti zvané deprese touha po dokonalosti a bezchybnosti. Velmi často se setkávám u svých klientek s pocity provinění a výčitek právě v důsledku chyb, které podle jejich přesvědčení plynou z jejich touhy po dokonalosti a perfekcionismu. Často jsou nám tyto myšlenkové vzorce implementovány už v raném dětství: chyby se neodpouštějí a později ve školském systému, který chyby přímo trestá, namísto aby je transformoval ve výzvy. Simona si nyní prostřednictvím koučinku našla další rozšíření podnikání a život ji baví a sluší. Petra L. Krajčinovič |
Od rozpadu mého manželství uběhlo jedenáct let a já si v době ležení a rehabilitace začala psát blog, který jsem nazvala Vzkaz v lahvi. Začínal: “Všem přístavům… a popisoval každý den stav ženské duše, která prožívá život s puberťáky, buduje krásnou zahradu plnou levandule, vytváří krásné dekorace a stará se o krásu jiných žen. Psala jsem o tom, že práce mi zachránila život a zdravý rozum. Určitě je to námět na knihu, kterou jednou napíšu. A hlavní myšlenka bude, že naše sny a přání se plní. Můj sen byl prostý - žít šťastný život.
A v moři internetu můj vzkaz v lahvi jednou objevil muž, který se nejprve zamiloval do mých slov a pak, jak on říká, do silné a samostatné ženy. Neodradilo ho ani moje podnikání, velmi hektický život, vzdálenost, dvě domácnosti, děti a velká rodina, obrovská zahrada, ani já sama se svými nápady.
Jsme už rok svoji a já na něj čekám někdy v ne tak dokonalé domácnosti, ale s dokonale srovnanou hlavou o tom, co je pro mě v životě důležité. Dávání a přijímání je to, oč tu běží.
