Polyamorie, otevřený vztah nebo milenka zadaného muže? Režisérka Jana Počtová ve svém novém filmu zaznamenává různé podoby lásky a partnerství, které se nevejdou do kategorie „jeden muž a jedna žena“. Film Šťastně až na věky je závěrečným dílem její filmové trilogie o zásadních proměnách, ke kterým v partnerských a rodinných vztazích v současné době dochází.
Rozhovor jsme spolu vedly už několikrát a já se vlastně nikdy nezeptala, proč jste šla studovat zrovna FAMU? Film jsem vždycky milovala. Už na základní škole jsem chodila za školu do kina Eden ve Vršovicích, kde jsme tenkrát bydleli. Ale tehdy jsem si myslela, že film je něco, co můžou dělat jenom vyvolení. Ale pak jsem narazila na pár lidí od filmu a zjistila jsem, že to tak není a že film je přístupný všem. Dala jsem si přihlášku na FAMU a napodruhé jsem se tam dostala.
Musím si lidi k sobě pustit, abych se mohla dostat do intimnějších poloh. A také jim musím na oplátku dát něco sama ze sebe. Oni znají moje peripetie za poslední čtyři roky, jen z toho nemají možnost udělat film.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
