Těhotenství Laurel probíhalo relativně v pořádku. Mívala nevysvětlitelné bolesti, ale přičítala je právě tomu, že je v jiném stavu. Ani ve snu by ji nenapadlo, že by se mohlo jednat o něco vážného. Když pak bolesti začaly být nesnesitelné, odvezl ji raději v pětatřicátém týdnu těhotenství manžel do nemocnice. A právě tam lékaři odhalili krutou pravdu. Laurel měla rakovinu.
Lékař zdrcené ženě sdělil, že má rakovinu, která postihla játra, a nařídil okamžitý císařský řez, aby mohla podstoupit co nejrychleji léčbu. Narodila se jí dcera Ruby, která putovala do inkubátoru. Ona sama začala s ozařováním.
Její tělo však bylo natolik slabé a rakovina byla v tak pokročilém stadiu, že přes všechnu snahu lékařů deset týdnů po narození dcery zemřela.
„Laurel byla úžasná žena. Potkali jsme se už v dětství na letním táboře, a když jsme byli teenageři, zamilovali jsme se do sebe. Nedokážu ani popsat, jak moc těžké chvíle jsem zažíval, když jsem ji navždy ztratil. Všechno se to stalo strašně rychle,“ sdělil její manžel, kterému dodává sílu malá dcerka Ruby.
„Nic vás nemůže připravit na smrt takto blízkého člověka. Chtěl bych ale poděkovat lékařům za jejich péči. Udělali vše, co mohli. Laurel už ale nebylo pomoci. Neměli jsme tušení, že má rakovinu. Její symptomy byly snadno zaměnitelné s těmi, které provázejí těhotenství,“ pokračoval.
Byl by moc rád, aby si z jejich příběhu se špatným koncem vzali příklad ostatní lidé. „Nepodceňujte žádné bolesti. I malá bolest může signalizovat nějakou nemoc. Nikdy nepřehlížejte varovné signály,“ doplnil.
Na svou manželku myslí velmi často a občas se trochu bojí toho, jak bude v budoucnu zvládat starost o dceru. „Napadlo mě třeba, že jí asi nebudu umět udělat culík. A nedokážu s ní správně mluvit o věcech ohledně dospívání. Budu se ale snažit, jak nejlépe budu umět,“ dodal.
