Milionářka Mercedes* Je jí přes padesát. Narodila se ve znamení Býka. |
Dobře chápu, že jsem se stala obětí peněz. Dost dlouho se pohybuji v prostředí pozemského ráje na to, abych si zdeformovala osobnost. Mé vnímání hodnot se zcela narušilo. Nejstrašnější na tom je, že si to uvědomuji. Dokáži o tom i otevřeně mluvit. Nebráním se tomu.
Zůstanete tedy bezdětná?
Nechci zažít žádné "štěstí" s vlastními dětmi. Hodlám jen v nejbližší době adoptovat dceru, budoucí dědičku.
Po lásce netoužíte?
Láska i muži jsou prodejní a ke všemu velice levní. Proto se nechávám plně dál unášet a ovlivňovat světem, který lidé neznají ani z filmů.
Co neznáme z filmů?
Pocity ze skutečné moci.
Konkrétně...?
Třeba pocit uspokojení z ovládání všeho, co vás napadne.
Je to opravdu možné?
Síla peněz není nijak omezená. Jen jejich množství, které vám patří.
To už nemluvíme o vás, ale o vašem šéfovi ...
Týká se to jenom mě. Během práce pro něj jsem úspěšně podnikala.
Myslíte to vážně?
Nedělám si legraci. Byla bych hloupá, kdybych nevyužila prostředí, kde doslova létaly vzduchem stamiliony.
Jak jste se chopila obchodní příležitosti?
Když jsem si srovnala všechny věci v hlavě a pochopila, že vše je jinak, nabyla jsem přesvědčení, že právo být bohatý nemá jen jeden člověk. Tím méně, když jeho inteligenci nahrazují špatné a zlé charakterové vlastnosti.
Zneužila jste svého místa?
Využila jsem šanci. Tito lidé jsou velmi nedůvěřiví. Mojí výhodou bylo, že jsem ze své pozice byla jediná, kdo prakticky viděl do všeho. Navíc jsem byla všude, kde se nemluvilo česky. Měla jsem vlastní investiční nápady. Takové, které by v šéfově hlavě nikdy nevznikly. Dobře jsem mu radila, jak na politiky, co s advokáty a že je neustále potřeba lobbing.
Tím myslíte přímluvu nebo korupci?
O tom se nechci bavit.
Takže jste vlastně sama vytvořila miliardáře?
Toho vytvářela doba, poměry a politika. Jeho důležitost rostla s tím, jak rostla jeho bankovní konta. Já jsem fungovala jen jako domácí poradce.
Oficiálně jste byla co?
Nastupovala jsem s tím, že se budu starat o výchovu a vzdělání dětí a chod domácnosti. Což jsem také v pohodě stíhala. Když jsem rozjela vlastní firmy, najala jsem si vlastní advokáty a ředitele.
|
Rozhovor s Mercedes M. (Madlou, jak jí říkaly děti, které vychovávala u miliardáře) vznikal dva měsíce. Začal v Mnichově na veletrhu drahých kamenů a šperků, pokračoval v Bernu, kde žije. Identitu svého chlebodárce, s jehož rodinou se nesnáší, z bezpečnostních důvodů tají. |
Bylo to v době velké privatizace. V období, kdy běžný občan vůbec netušil co se vlastně děje, že vzniká nová sociální skupina lidí, kteří řečí peněz ovládnou celý chod země a snad i světa.
V čem tkvěl tehdy ten úspěch?
Šlo jen o informace, správné kontakty a trochu štěstí. Prakticky se zprvu obchodovalo s bezcennými papíry, kterým se uměle stále navyšovala cena. Celé umění bylo v tom, proměnit fikci v hotové peníze. Třeba mít hned několik svých bank. Což nebyl pro mého šéfa problém. Byl repatriant ze Švýcarska. Vrcholnou politikou se to ještě pocukrovalo.
Jak jste vůbec stíhala věnovat se dětem, chodu domu a podnikání?
Děti zpočátku do školy vůbec nechodily. Vše se odehrávalo v soukromí. Odsud se čas organizuje skvěle. Jednou to ale, asi na dva tři týdny, zkusily i v normální škole v Čechách. Byl z toho skandál, takže další pokus byl až do internátní školy ve Švýcarsku, mezi jim rovné.
Tam se děti cítily dobře?
Vlastně tam vydrželo jen jedno dítě. Druhé se během studia rozhodlo připravit se na převzetí miliardového jmění po svém, životní cestou businessmana.
Stýkáte se s nimi ještě?
Ani náhodou. Jsou mi odporní. Navzájem se nesnášíme.
Proč se nenávidíte?
Těžce nesou připomínku, že zbohatli díky mně. Já zase nerada slyším, že bez nich bych byla nula.
Pořád mi uniká, proč vás miliardář pouštěl ke svým obchodům?
Pouštěl si mě i k tělu. Kdykoliv a kdekoliv. Sám mi nabídl, abych podnikala, a dokonce mi dával tipy. Bylo to to nejlepší, co jsem si mohla přát a odnést.
Byla jste bílým koněm?
Určitě. Jak už jsem řekla: já pracovala hlavou a řídila se ženskou intuicí.
Jeho manželka o tom věděla?
Samozřejmě. Ale byla obklopena horou právních smluv a měla své jisté. Ji s manželem už tehdy spojovaly jen obchody a na nic si mezi sebou nehráli.
Že jste šéfova milenka, věděla také?
Jistě. Byla ráda, že vše zůstává pod jednou střechou.
Jaký je tedy ten jejich svět?
Po dvou, třech letech naprosto zapomněli umět žít. V tomhle mají filmoví scénáristé pravdu. Morálně i psychicky začala celá rodina ujíždět. Byly to ale zase jen peníze, které jim pomohly se zbavit návyků a zlozvyků. Asi po pěti letech pochopili, že život je křehký a že do hrobu si nikdo sebou nic nevezme. Podle toho se začali řídit. Jednoduše vyspěli ve světovou honoraci.
Mají takoví lidé z něčeho strach?
Ze smrti. Tím jediným si jsou se všemi lidmi rovni. Mají fóbii z hloupé náhody. Ta se nedá nikdy zcela vyloučit ani zaplatit.
A z čeho mají respekt?
Z ničeho a z nikoho. Sami ovládají a řídí.
Je pro vás něco svaté? Myslím tím, že si toho opravdu vážíte?
Vážím si sama sebe. Do vyšších sfér jsem se zatím nedostala. Možná, že jsem na ně už zapomněla. Člověk potřebuje ideologie a naděje, jen aby přežil. Ne aby mu komplikovaly štěstí.
Cítíte sice protiklady dvou odlišných světů, přesto jste se rozhodla pro ten, ve kterém je vše jen o penězích. Proč?
Pochopte, že mohu skutečně žít to, po čem stamiliony jiných žen jen vzdychají a pláčou u telenovel. Mně se sny opravdu plní.
Věříte tomu, že budete také miliardářkou?
I nyní se pohybuji mezi lidmi, kteří miliardy dolarů mají, a to mi stačí. Navíc jsem tak před vším v naprostém bezpečí.
Nedávno zveřejnil časopis Forbes, že mezi nejbohatší lidi planety patří i tři lidé z Čech...
Už si utírám slzy.
Zní to jako urážka, či pohrdání...
Ne, to je povzdech.
Jakou hodnotu pro vás mají peníze?
Je to jediný smysl mého života. Že peníze nejsou to hlavní, říkají jenom ti, kteří je nemají, mají jich pořád málo anebo pochopili, že miliardy už nikdy mít nebudou.
Než jste přijala místo v rodině miliardáře, nebyla jste bohatá a přišla jste do Čech ze země s vyspělou ekonomikou a velmi dobrým sociálním systémem. Jaký je váš nový vysněný svět?
Co nejdéle a nejsmyslněji si užívat přepychového života. Vše ostatní je mi ukradené.
V takovém světě přeci není místo pro skutečnou lásku, vášeň a romantiku jako v telenovelách...
Podle mě je skutečné opravdu jen to, co se dá koupit. Když to přestane fungovat, bez problému si koupím vše znovu.
V čem jste jiná než ostatní?
V ničem. Jen nosím snubní prsten, i když se nikdy nevdám.
Proč?
Myslete si, že je to forma mého fetišismu.
Jste šťastná?
Nevýslovně. To se nedá popsat.
Vzdala byste se svojí cti a morálky za neskutečně velké peníze?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 28. dubna 2010. Anketa je uzavřena.
