1. Co od vztahu očekávají ženy? A co muži?
Jitka Douchová (J.D.): Odlišnosti v očekávání od vztahu závisí mimo jiné na věku, partnerských zkušenostech, typu osobnosti každého z partnerů, na modelu původních rodin, v nichž vyrostli, ale i na regionu, v němž od dětství žili. Například na Moravě (i na Slovensku) až do dnešní generace převládá alespoň navenek spíše patriarchát, i když žena bývá i tam častěji tím, kdo věci v rodině určuje.
Mladí lidé zpočátku v lásce očekávají věrnost a zároveň sexuální přitažlivost. Dívky potřebují nacházet ve vztahu sdílení a velké množství společně stráveného času, mladí muži potřebují víc volnosti a vlastní svobody i pro sebe, své zájmy a přátele. Dívky „trpí“ více ponorkovým modelem, potřebou vzájemné symbiózy.
Lidé, kteří mají za sebou více partnerských zkušeností a začínají hledat partnerství pro život, již mají hodnoty a očekávání od vztahu posunuté dál, ve zralejší podobě, jsou poučeni z předchozích vztahů. Sexuální přitažlivost a vzájemná chemie, sexuální kompatibilita, zůstávají. Ženy hledají muže, který jim bude v životě oporou, dokáže zvládat krizové situace, je schopný a ekonomicky bude umět zabezpečit rodinu, je u něj předpoklad, že bude dobrým otcem.
2. V čem se liší očekávání ženy a muže?
J.D.: Ženy svůj život rády sdílejí s jinými a hledají - poněkud nereálně - i muže, s nímž by promluvily o svých problémech a trampotách, aniž by od něj očekávaly okamžité řešení. Hledají šanci „vyplakat se na rameni“. Muž má však omezenou kapacitu v tom, co je schopen pojmout - většinou prvních pět vět a pak se ztrácí a přestává dávat pozor. Je připraven okamžitě hledat řešení, což se od něj však většinou nečeká. Pokud potřebuje žena vyslechnout a sdílet, je lepší se tedy obrátit na kamarádky.
Žena očekává od muže též pořádkumilovnost, respekt k jejím kontaktům s rodiči - především s matkou. To je často pro muže tvrdý oříšek.
Muž zase od ženy očekává, aby o sebe neustále dbala, byla sexuálně aktivní, aby respektovala jeho potřebu svobody, která se s věkem nijak nemění. Překvapivě ve své praxi potkávám hodně pořádkumilovných pedantů. Samozřejmě očekává, že bude jeho žena nejen reprezentativní, ale i dobrá hospodyně, výborná kuchařka, dobrá matka.
Jiná očekávání mají od partnerů pochopitelně ty ženy, které jsou emancipované, samostatné, se zkušenostmi ze single života - i ty pak potřebují svou svobodu víc, než bývá běžné v zaběhnutém modelu partnerství.
3. Co trápí ve vztahu nejčastěji ženy a muže?
J.D.: Muže i ženy trápí často rozdílná míra sexuálního apetitu, žárlivost, problémy v komunikaci, kdy nedokážou konstruktivně řešit konfliktní situace, které nastávají v každém vztahu, a pokud to oba umějí, jsou příležitostí k vyjasnění si svých vztahových očekávání. Když slyším v poradně, že se manželé za 20 let nikdy nehádali, je to vždy podezřelé a něco není v pořádku.
Ženy trápí velmi často neaktivní přístup mužů ke společnému volnému času. Muž po příchodu z práce domů tráví podle nich hodně času u počítače a televize. Stěžují si také, že nejsou ochotni přebírat iniciativu a podílet se při vymýšlení společných víkendových akcí.
Vadí jim neochota zastat v domácnosti „mužské práce“, které žena nezastane, nepořádnost, kvůli níž musejí po mužích stále uklízet oblečení rozházené po bytě, mokro v koupelně po vykoupání. Leckdy vidí problém v tom, že muž dost nepečuje o svůj zevnějšek a hygienu či že se o ženiny problémy nezajímá, nemá pro ně problémy pochopení.
Muže trápí nejčastěji ženiny častější kontakty s rodinou, hlavně s matkou, která - pokud je na ni dcera fixována - ovlivňuje dění v jejich vztahu. Po letech muži vadí, když žena přibývá na váze a když víc pečuje o děti než o něj. Jeli žena v hádkách emotivní, muž si neví rady a obecně ji pak nálepkuje hanlivě jako hysterku. Vadí mu, když žena očekává, že on ví sám od sebe, co ona potřebuje, aniž by mu to jasně sdělila sama. Muž totiž potřebuje manuál k tomu, aby věděl, co je od něj očekáváno a pokud jej nedostane, jsou frustrováni oba.
4. Co můžeme od vztahu očekávat? A co naopak vůbec?
J.D.: Rozhodně neočekávejte symbiózu a dokonalé porozumění, naprostý soulad. Partneři nejsou siamská dvojčata, každý vyrůstá v jiné rodině. Takové očekávání je nereálné, ale přesto ho zejména zamilovaní lidé často mají.
Nelze také očekávat neustálou romantickou zamilovanost - ta se totiž s časem proměňuje v lásku, která stojí na pevných základech, vznikajících v průběhu společného života. Vidina zamilovanosti a romantičnosti vztahu je často příčinou nevěr, kdy jeden z partnerů po něčem takovém opět zatouží.
Nelze počítat ani s tím, že mi druhý naprosto rozumí v tom, co si přeji: svá přání je třeba formulovat jasně a zřetelně, komunikovat spolu na téma, co si přejeme a potřebujeme.
Jestliže očekáváme porozumění, potřebujeme zároveň velkou míru tolerance vůči partnerovi a mít jasno v tom, co na druhém milujeme, abychom mohli odpouštět méně podstatné věci, které nám vadí. Na vztahu je třeba stále pracovat, kultivovat jej, abychom dospěli k reálným očekáváním.
5. Je třeba měnit naše očekávání
J.D.: Ano, rozhodně. Jak se postupně poznáváme, nacházíme díky tomu víc jak sebe samotné, tak toho druhého. Ve vztahu je třeba být flexibilní. Pokud se někdo „zasekne“ na svých původních očekáváních od vztahu a nejde dál, je čím dál tím více zklamaný, nešťastný a má tendenci vyhledávat někoho dalšího, kdo mu pomůže.
Ruku v ruce se vztah dostává do krize. Ta může být však velmi užitečná, protože nabízí další možnosti vývoje vztahu. V rámci krize je však nutné se ohlédnout zpět a uvědomit si, co bylo špatně a co bylo naopak skvělé. A posilovat to skvělé.
Téma sex: příští týden 26.9. odpoví sexuolog Pavel TurčanKaždou středu nabízíme odpovědi odborníků na pět otázek na vztahové téma, které často probíráme s přáteli i v partnerských poradnách. |
