Jako scénografka a kostýmní výtvarnice už téměř dvacet let spolupracuje s řadou českých i zahraničních divadel, navrhuje kostýmy pro filmy, pohádky a seriály ze současnosti i historie. Ty z minulosti, takzvané dobovky, má nejraději. Nabídky na takovou práci přijímá téměř bez váhání.
„Čtu si scénář, začnu si věci představovat, v hlavě se mi odvíjí příběh v obrazech a atmosféře a už si dělám i svůj soukromý casting na herce. Když tohle necítím, jdu od toho,“ říká Michaela Horáčková Hořejší v rozhovoru pro pondělní magazín Ona Dnes.
Obě řady seriálu První republika pro ni byly velkou výzvou, ve které se odchýlila od obecně přijímaných klišé o tom, jak se lidé v té době oblékali. Návrhy většinou vycházejí z toho, co mají lidé na sobě na fotografiích, ale na nich není reálný život.
14. června 2017 |
„Fotky si lidé nechávali udělat třikrát za život, takže se na to oblékli jako do rakve, nebo jako na svatbu, což vůbec nevypovídá o tom, co měli na sobě ráno u snídaně, večer v ložnici, když manželé před spaním řešili svoje problémy,“ vysvětluje kostýmní výtvarnice.
Michaela Horáčková Hořejší
|
Při navrhování kostýmů pro První republiku se vydala trochu jiným směrem, za což si taky vysloužila kritiku. Všechny kostýmy ale byly dobově správně.
„Při jejich navrhování jsem myslela hlavně na lidi z té doby. Třeba hlavní hrdinka Klára Valentová neměla komornou, tím pádem nemohla nosit korzet, nikdo by jí ho nemohl zavázat. Kalhotový kostým Magdalény Škvorové byl velmi kritizovaný, já ho přitom považuji za svoji největší výhru. Byla to kopie originálu z Vídně, který se v té době opravdu nosil,“ vysvětluje. Kalhotová sukně ze seriálu měla u žen velký ohlas.
„O střih si jich napsalo nějakých 120, a kdykoliv přijedu do nějaké krejčovské dílny, dozvím se, kolika ženám ji šili,“ říká Michaela Horáčková Hořejší.
