chce to hodně tolerance

Moje zkušenost je pěkná, i když je to také ovlivněno tím, že děti mého přítele už byly velké (18 a 21 let), ve chvíli , kdy jsme se seznámili. Byla jsem od počátku rozhodnutá neudílet žádné rady, tím spíš,že svojí maminku mají a navštěvují. Chovám se jako kamarádka, a ne jako autorita, máme rovnocenný vztah.I tak jsem si na začátku uvědomovala, že vstupuji do cizího teritoria a chovala se zdrženlivě. Dnes spolu řešíme barvy v bytě, občas nakupujeme oblečení, povídáme si jako kamarádky, dokonce občas uzavřeme žertem jakousi koalici, chceme-li prosadit např. novou kuchyň...

chce to toleranci všech zúčastněných

tatínek musí pochopit, že jeho nová partnerka nebude vším, co jeho genetické stopy provedou, stejně nadšená jako on, a dětičky se musí naučit nežárlit.

a když nepřijmou

hledejte radu u klasiků - otrávené jablko, myslivec s dýkou...

Re: a když nepřijmou

...texaský masakr motorovou pilou...

Zkušenosti mé kamarádky

Kamarádka se kdysi seznámila s mužem, se kterým jezdila do nedalekého města v čase přesně stanovených víkendů pro jeho dceru, kterou vychovávala babička. Dcera odrostla, kamarádka má s (dnes již bývalým) mužem 2 děti a tato jeho dcera z prvního manželství před celou rodinou nazvala kamarádku tak sprostými slovy, že už i kamarádce došlo, že s ní zbytečně ztrácela čas a navíc se jí nezastal ani její muž, přidal se v podstatě k dceři. Závěr? Pro děti, co má s kamarádkou, se ani neoběžuje jezdit, a protože bydlí na malé vesnici, má kamarádka pramálo šancí na nalezení nového vztahu, a že jí to děti nijak neulehčují, spíše naopak....

nenávist

u nás už to došlo do extrému. Současná přítelkyně má syna, který je dokonalý, čistotný, poslušný, prostě bezkonfliktní. Ten můj je takový moula, něco mu stokrát řeknete a on to zase zapomene, hodil by se spíš na vesnici třeba ke koním, které miluje. Svým bohémským přístupem k životu si vytvořili mezi sebou vzájemně skoro nenávist. Někdy bych si hodil mašli, když vidím jak je z toho klluk nešťastný. Lamentování ho provází od probuzení do večera. A u něj se vždycky něco najde. Nabízel jsem návštěvu psychologa což ona odmítá. Snažím se mu alespoň vynahradi lásku obou rodičů, protože maminku už nemá. Obávám se, že to už lepší nebude. Vím, že je někdy hrozný a jsem z toho taky někdy na prášek, ale nejhorěí je asi ten kontrast toho dokonalého s tím nedokonalým a já nenacházím cestu jak to vyřešit...

Re: nenávist

Honzo, to je dost hrozný, ten kluk ti to jednou vyčte...teda já jsem to měla doma taky tak-ale byla jsem tím dítětem,do dneška mám sny o mamce,(a je mi 27let!) jak se mě neumí zastat a nic s tím nedělá, protože má otčíma raděj, než svou dceru, teda mně to tak tenkrát přišlo...něco s tím udělěj, ona asi nemá ráda jeho ani tebe...

Je to tak jednoduché..

stačí se nerozvádět a tyhle problémy by nebyly

Re: Je to tak jednoduché..

A rodinný dusno je podle tebe OK?

Nový partner NIKDY nevyhraje......

partner bude mít děti z předchózího vztahu VŽDY  raději, než Vás -to nezměníte, my se proto rozvádíme! Matzi.

Re: Nový partner NIKDY nevyhraje......

U nás je to bohužel obráceně... Náš otec na ni napsal polovinu domu a do jejích dětí investuje dost peněz, zatímco my musíme makat, abychom vůebc nějak mohly existovat. Asi už to není o tom, že by je měl víc rád (i když obávám se, že  dřív tomu tak bylo), ale protože je měkkej a nechce před ní a před lidma vypadat jako nelida, že se chová ošklivě k nevlastním dětem. Že ona se k těm jejím nevlastním chová mnohem hůř, je už vcelku jedno...

Já mám dobrou tchýni,

mám ji ráda.

Re: Já mám dobrou tchýni,

lesbičko

Ex-přítel měl tendence mě před svým synem

ponižovat, stále mu nebylo nic vhod a chtěl, abych se pouze finančně podílela na jejich víkendových akcích...on byl mistr světa a ten nej....ale jak píšu...bývalý

Mohl bych napsat podobně výživný článek v jedné větě o tom,

jak jsem se dozvěděl o příjezdu tchýně a krve by se ve mně nedořezal. Co budu sakra dělat?

Je tam v podstatě totéž, co v článku tomto.

macecha

můj táta si vzal po rozvodu s mámou ženu s menším klukem....zatímco já své maceše říkám ve srandě maceško a máme výborný vztah, kluk s tátou občas bojuje doteď....podle mě je to hodně o tom, že malí kluci mají pocit, že ten cizí velkej chlap jim hce maminku ukrást, a proto dělají vofuky....