S duševní nemocí se za život setká každý čtvrtý člověk. „Nejvíce se objevují případy úzkostných poruch a depresí, které převládají u ženské části populace, muži častěji trpí závislostmi,“ říká psychiatrička Lucie Nawková.
Proč jsou duševní problémy do jisté míry stále tabu, když jsou tolik rozšířené? Ještě jsme se nezbavili strachu a pověr spojených s duševními chorobami. Míra stigmatizace se však u jednotlivých diagnóz liší. Zatímco úzkosti nebo deprese jsou společností již celkem dobře přijímány,schizofrenie je stále pro řadu lidí nečitelná; spojují si ji převážně s negativními jevy, jako je například agresivita, což neodpovídá realitě. Velký vliv na utváření obrazu duševních poruch mají média. Přínosné je uvádění příběhů známých lidí, kteří se vypořádávají s duševním onemocněním a nebojí se o něm mluvit. Samozřejmostí by mělo být vyhýbání se dehonestujícím výrazům a etické zpracování citlivých témat, například sebevražd. Pozoruji ale jisté zlepšení v porovnání s dobou před deseti lety.
Ukazuje se, že samotný koronavirus může vlivem pozánětlivých změn vést k rozvoji či zhoršení deprese, úzkosti či kognitivních poruch.
Lucie Nawkovápsychiatrička
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
