Při zařizování dětského pokoje myslíme my rodiče na všechno možné od finančního rozpočtu až po design, ale fakt, že tohle místo může mít v nejbližších několika letech vliv na utváření osobnosti našeho dítěte, si moc nepřipouštíme. "Přitom všechno, co v dětském pokojíčku je, může ovlivnit, jaké naše dítě bude," upozorňuje dětská psycholožka a poradkyně feng shui Alena Vávrová.
"Pokud například chceme, aby naše dítě bylo spořádané a jako ze škatulky, tak nemůžeme jeho pokojíček zavalit předměty a hračkami, které se nedají při nejlepší vůli uklidit. Stejně tak jestliže chceme v dítěti podporovat aktivitu, hravost a tvořivost, tak tomu musíme jeho prostor přizpůsobit a umožnit mu, aby tam mohlo dovádět a řádit. Nebát se, že něco umaže nebo zničí, ale naopak mu třeba "obětovat" jednu stěnu, kde si může malovat podle libosti."
Očima dítěte
Přibližně do dvou až tří let dítě svůj vlastní pokojíček nepotřebuje, protože jeho svět tvoří nejvíc ze všeho mámina náruč. Stačí mu dětská postýlka, několik oblíbených hraček a jistota, že je máma blízko. Zhruba od nástupu do školky však potřebuje svůj vlastní svět, postel, svůj koutek na hraní a stůl, kde si může malovat. "Nejlepší je, když se může dítě podílet na zařizování svého pokoje hned od začátku," radí Alena Vávrová.
"Já vždycky doporučuji rodičům, aby se na ten prostor podívali očima svého dítěte a aby respektovali jeho představy, třeba kde chce mít postýlku a kde hračky." Ideální je zařídit ze začátku pokojíček jen provizorně a pak sledovat, jak to funguje. Kde si dítě přirozeně hraje, kde se stulí, když chce být samo, kam si odkládá věci... Tak je to totiž správně.
Někdy se stane, že dětem vysekneme pokojíček jak z katalogu, a ony si tam stejně nehrají a "stahují" se za námi do kuchyně nebo obýváku. Proč? Zkusme se jich na to zeptat. "Jednou jsem byla v rodině s asi pětiletým chlapečkem, který měl vlastní krásný pokoj, ale stejně si pořád chodil hrát dolů do obýváku," vzpomíná psycholožka.
"Povídala jsem si s ním a zjistila, že dole mají vysoký zelený koberec, který je skvělý pro jeho oblíbenou hru s dinosaury, protože tam mají své skrýše a cestičky. Zatímco nahoře v dětském pokoji je jen hladká podlaha, kde se s dinosaury nic zajímavého podnikat nedá. Takže stačilo jen málo – přemístit koberec – a kluk byl ve svém pokoji spokojený."
jak zklidnit neposedu?* použijeme méně zářivé barvy, žádnou červenou |
Západ, nebo jih?
Velký význam hraje také poloha dětského pokoje vůči světovým stranám. Z hlediska principů feng shui je ideální, pokud můžeme umístění této místnosti v rámci bytu nebo domu už dopředu ovlivnit. Nejlepší je, když je dětský pokoj orientován na východ, jihovýchod nebo západ.
Naopak třeba severní strana je příliš klidná, má málo slunce, a tak je bezvadná třeba pro spaní, ale na učení nebo hraní se moc nehodí. Jižní strana je zase příliš dynamická, je tam moc slunce a světla a je nevhodná zejména pro děti, které jsou příliš živé a jež bychom chtěli spíš zklidnit.
Někdy samozřejmě nemáme možnost dispozice bytu radikálně změnit, i když víme, že se dětský pokoj nachází směrem na "nevhodnou" stranu. I v takovém případě můžeme podle Aleny Vávrové ještě lecos "zachránit", třeba volbou barev nebo doplňků, které prostor zharmonizují a náležitě jej zklidní nebo naopak rozpohybují.
Mocné barvy
Jak říká Alena Vávrová, barvy jsou mocný nástroj, který dovede hodně ovlivnit naše psychické rozpoložení nebo naši energii. Pro dětský pokoj se za nejvhodnější barevnou kombinaci bez ohledu na povahu dítěte považuje zeleno-modrá. Zelená je totiž barva, která podporuje růst, tvořivost, aktivitu a vše, co je nové, což samozřejmě u dětí chceme rozvíjet. Naopak modrá přináší uklidnění, stahování do sebe, plynutí, čehož je občas také třeba. Do dětského pokoje však nepatří ve větší ploše černá, hnědá nebo tmavě fialová.
Pomocí barev se dá také "čarovat" s náturou dítěte. Chceme-li třeba trošku zklidnit hodně akčního potomka, potom místo zářivých barev volíme raději tlumené, dáváme přednost modré, když zelenou, tak světlou, místo zářivě růžové vymalujeme dceři pokoj pastelovým odstínem. Příliš klidné pasivní dítě zase můžeme povzbudit k aktivitě zářivějšími barvami, zelenou upřednostníme před modrou a vyřádíme se na doplňcích, skvělé jsou třeba oranžové, protože to je barva, která podporuje intelekt.
Klidný spánek
"Postel je strašně důležitá, protože v ní trávíme třetinu života a dochází tam k hlavní regeneraci sil," připomíná Alena Vávrová. A jaká jsou podle ní hlavní postelová pravidla, kterých bychom se při zařizování dětského pokoje měli držet?
"Pro umístění postele hledáme nejklidnější místo v místnosti, pokud možno by se nemělo nacházet na spojnici mezi oknem a dveřmi a hlava by neměla směřovat ke dveřím, neměla by mít za sebou volný prostor. Pokud to jinak nejde, je dobré mezi hlavu a dveře umístit nějakou skříňku nebo přepážku."
Nejvhodnějším materiálem pro dětskou postel je přírodní dřevo, s plasty nebo kovy zacházíme velmi opatrně. Správně by také nemělo být nic pod postelí ani nad ní, pokud to však jinak nejde, pak by alespoň zmíněné prostory měly být uklizené, aby nenarušovaly klidný spánek.
Z hlediska světových stran je nejlepší, když dítě spí hlavou na východ, jihovýchod nebo západ. Záleží ale hodně na založení dítěte. Pokud ráno špatně vstává, volíme východ, který podporuje probouzení a svěžest. Jestli je naopak divoké a neklidné při usínání, můžeme je zkusit uložit do postýlky hlavou k západu, jenž přináší energii spočinutí, relaxace a klidu.
Autíčka, panenky a spol.
"Je dobré mít takové hračky a v takovém množství, kolik opravdu dítě v daném věku dovede využít," radí dětská psycholožka. "Čím jich bude méně, tím lépe, protože jen tak si k nim děti vybudují osobní vztah." Příliš mnoho hraček v dětském pokoji nejen že podporuje nesoustředěnost a hyperaktivitu, ale také je obtížné až nemožné je uklidit. Některé rodiny to řeší tak, že některé hračky na čas schovají a pak je zase vymění za ty "okoukané".
Co se týká ukládání hraček, je dobré rozdělit je na dvě skupiny. Ty drobnější nebo sestávající z mnoha kousků je lepší uklidit do krabiček nebo košíků, aby bylo snadnější udržet v pokoji pořádek. Větší auta, plyšové medvědy nebo knížky zase můžeme vystavit na poličky nebo do otevřených skříněk, protože tak dotvářejí dítěti jeho svět. Pokud vše uložíme za dvířka designových skříněk, bude sice v pokoji krásně uklizeno, ale prostor bude působit sterilně a odosobněně, což si s tradiční představou dětského pokoje moc nerozumí.
Učení, mučení?
Jedním z nejdůležitějších kousků nábytku v pokoji školáka je psací stůl. Ten by neměl stát zády k oknu ani ke dveřím, ale oboje by měl mít pod dohledem, z boku. Ideální je mít něco za zády, buď zeď, nábytek nebo část prostoru, kde se nic neděje. Pokud za školákovými zády bude probíhat bitva dvou indiánských kmenů nebo závody angličáků režírované mladším bráškou, asi se toho moc nenaučí. Důležité je také dostatečné přirozené světlo pro práci, které dopadá na stůl.
jak rozhýbat lenocha?* volíme zářivější barvy, méně modré, více zelené |
Na pracovním stole by mělo mít dítě dostatek prostoru pro vše, co tam chce dělat, ať už je to psaní úkolů, malování nebo lepení modelů letadel. Vše, co se dá, je lepší uklidit do zásuvek, přihrádek nebo na poličky kolem, aby se dítě nemuselo stresovat, že v zápalu tvořivosti něco se stolu shodí a rozbije nebo rozsype.
Tady je Krakonošovo
Na závěr neškodí připomenout si jedno zlaté pravidlo mezilidských a tedy i mezigeneračních vztahů. Když jsme usoudili, že je naše dítko dost zralé na to, aby mělo svůj vlastní prostor, o který se bude starat a kde bude žít, měli bychom také respektovat jeho právo na soukromí.
Rodiče, kteří vtrhávají do pokoje svého patnáctiletého syna bez zaklepání tím totiž nedemonstrují jen nedostatek dobrého vychování, ale přiznávají i tendenci k tomu, že se hodlají svému dítku montovat do života ještě pěknou řádku let.
Mnohem lepší je potomkovi vlastním příkladem ukázat, že soukromí druhého je svaté, že má každý právo na svůj osobní prostor a že respekt k ostatním lidem je základním pilířem soužití. Koneckonců, vy přece taky nechcete, aby vám syn nebo dcera vtrhli do ložnice bez zaklepání...
mgr. alena vávrová
"Feng shui chápu jako účinný způsob, jak můžeme pomocí vnějších úprav prostoru podpořit náš celkový osobnostní růst a žít tak spokojenější a harmoničtější život." Více na: www.fengshuistudio.cz a www.detsky-psycholog.cz. |
Je dětská psycholožka, která se věnuje psychologickému poradenství a psychoterapii pro děti, dospívající a jejich rodiče. Kromě toho působí také jako poradkyně feng shui. 
