První ženou na pozici premiérky Francie se v roce 1991 stala Edith Cressonová. Do funkce ji uvedl tehdejší prezident François Mitterrand. S Borneovou se Cressonová zná osobně a pro BFM TV řekla, že „již bylo na čase, aby na scénu vstoupila další premiérka.“
Podle ní má Francie na poli genderové rovnosti v politice a politické kultuře hodně co dohánět. Sama v době svého působení čelila četným sexistickým útokům. „Jsme stále velmi ‚macho‘ země,“ dodala.
Élisabeth Borneová je považována za velmi pracovitou ženu, která se svým povinnostem věnuje víc než zodpovědně. Rozvedená matka dospělého syna má bohaté zkušenosti jak ze státního, tak ze soukromého sektoru a je pověstná tím, že se nebojí dělat nepopulární rozhodnutí.
Je také velmi zdatná v jednání se silnými francouzskými odborovými organizacemi. Jejich představitelé v roce 2018 během jednání o ukončení stávek na železnici, když působila jako ministryně dopravy, oceňovali její schopnost naslouchat.
Francie má druhou premiérku v historii. Castex před volbami skončil |
„Lehké to nebude, vím“
Po svém jmenování se premiérka netajila tím, že výzvy, které celou zemi čekají v souvislosti s rostoucí inflaci, jsou velké. Ale dodala, že si váží zodpovědnosti, která jí byla svěřena. Podle magazínu Politico si Macron velmi přál jmenovat do čela vlády ženu, „někoho, kdo je silný v sociálních otázkách a environmentální a výrobní problematice“.
Borneová považuje za jednu za svých priorit rychle a účinně reagovat na klimatickou změnu. „To můžeme realizovat, pokud posílíme naše regiony,“ řekla. Podle další výrazné francouzské političky Marine Le Penové naopak Macron svou volbou Borneové míří „k sociální destrukci“.
Přestože nová předsedkyně francouzské vlády sama sebe definuje jako „levičačku poháněnou sociální spravedlností a rovnými příležitostmi“, je právě ona považována za Macronovo želízko v ohni. Aspoň pokud jde o reformu důchodového a příspěvkového systému, o které se předpokládá, že vyvolá masové protesty.
Borneová často deklamuje, že „pomáhat lidem, aby se osvobodili skrze práci, je levicová hodnota“. Libuje si v technických detailech a miluje matematiku. Čísla pro ni představují „racionální jistotou“.
Premiérka s uprchlickými kořeny
Élisabeth Borneová se narodila 18. dubna 1961 v Paříži matce farmaceutce původem z Normandie a otci židovského původu s polskými kořeny, jehož rodina uprchla do Francie v roce 1939 před nacisty. Její otec byl aktivním účastníkem francouzského odboje, později byl deportován do koncentračního tábora a byl jedním z těch, kdo přežili holocaust.
Po válce si rodiče otevřeli farmaceutickou laboratoř a společně ji vedli až do smrti Élisabethina otce – tehdy jí bylo jedenáct let. Borneová veřejně přiznává, že následující léta pro ni byla velmi těžká.
Navštěvovala pařížské lyceum Janson-de-Sailly, v roce 1981 úspěšně ukončila francouzskou Polytechniku. O pět let později získala diplom stavební inženýrky na École nationale des ponts et chausseées a v roce 1986 pak titul MBA.
Poté nastoupila na ministerstvo plánování. Na začátku devadesátých let pracovala jako poradkyně na ministerstvu školství a mezi lety 1993 a 1996 byla technickou ředitelkou společnosti provozující sociální bydlení. V roce 1997 ji předseda vlády Lionel Jospin jmenoval svou poradkyní pro urbanismus, bydlení a dopravu.
V letech 2020 až 2022 působila Élisabeth Borneová ve francouzské vládě jako ministryně práce.
Potřebná a inovativní rozhodnutí
V roce 2002 se Élisabeth Borneová stala strategickou ředitelkou státní železniční společnosti SNCF, o pět let později přešla ke stavební firmě Eiffage. Mezi lety 2008 a 2013 pracovala jako ředitelka městského plánování na radnici města Paříže.
V roce 2013 se stala prefektkou oblasti Poitou-Charentes na západě Francie a do dějin vstoupila jako první žena v této pozici. S ohledem na svou rodinnou historii podepsala nařízení umožňující získat imigrantům francouzské občanství.
Mezi lety 2015 a 2017 byla Élisabeth Borneová ředitelkou RATP Group, státem vlastněného podniku, který provozuje veřejnou dopravu v širší Paříži. Jako ministryně dopravy (2017–2019) a ministryně životního prostředí (2019–2020) dokázala prosadit celou řadu inovativních zákonů, například o čisté mobilitě, dlouhodobém energetickém plánování, odpadu a cirkulární ekonomice.
V posledních měsících v úřadu a po vypuknutí epidemie covidu-19 se soustředila na cyklistiku ve městě. „Udělám, co bude v mých silách, abych podpořila tento způsob dopravy,“ řekla v květnu 2020 serveru World Today News. V letech 2020 až 2022 působila jako ministryně práce.
Její rodina trpěla na Sibiři. Estonská premiérka varuje před zlem z Kremlu |
Každý den odvahu
Ve své nové pozici nebude mít Borneová příliš mnoho času se etablovat, protože Francii čekají v červnu parlamentní volby, v nichž mají velké šance jak extrémní pravice, tak extrémní levice. Nová premiérka je ale zvyklá čelit tlaku opozice a zůstávat při tom konzistentní.
Sama bude kandidovat za Macronovu stranu La République En Marche! Přesto bude socialistka podporující green deal i škrty v důchodovém a sociálním systému tradičně velmi štědré země podle své předchůdkyně Cressonové potřebovat „velkou dávku odvahy“.
