Scarlett Wilková Až uvidíš moře
Jaké to je být cizincem ve vlastní zemi?
V roce 1948 přijalo Československo tisíce uprchlíků, kteří za dramatických okolností opustili občanskou válkou rozdělené Řecko. S první vlnou emigrantů přichází i desetiletá Sotiria – neumí česky, o svých rodičích nemá zprávy a neví, co s ní bude.
Roky plynou a na pozadí jejího osudu se odvíjí rodinná sága plná tajemství a stesku po rodné zemi. Uvidí někdy Sotiria řecké moře? Pokud se do své vlasti skutečně vydá, možná tam najde víc, než čekala… (Motto)
Jitka Hloušková Díky, Londýne!
Dávné vzpomínky i nové začátky ve stínu Big Benu.
Tereza je vyčerpaná rutinou angličtinářky na průmyslovce, touží po nových impulzech. Na léto odjede do Londýna, který poznala už jako studentka v osmdesátých letech. Nadechla se tam svobody, potkala kamarádku Claire a ochutnala první kiwi. Časem se tam vrací za přáteli a milovaným jazykem.
Tato návštěva se pro ni stane výjimečnou. Čekají ji nejen známá místa oživující zápisky v pětadvacet let starém deníku, ale také nová pracovní zkušenost. Neplánované romantické dobrodružství ji navíc postaví před rozhodnutí, zda se vrátit k původnímu životu, nebo se odhodlat k novému začátku. Jakou změnu se nakonec díky nově nabyté energii odváží uskutečnit? (Pointa)
Elizabeth Astonová Sen pana Darcyho
První lásky nebývají jednoduché.
Londýnská společenská sezona je v plném proudu, večírky se střídají s hostinami a plesy, mladí lidé prožívají první lásky a navazují vztahy, někdy možná na celý život. I Phoebe Hawkinsová, neteř pana Darcyho, uvěřila, že našla toho pravého. Co na tom, že Arthur Stanhope je z rodiny whigů, kdežto Hawkinsovi jsou toryové.
Avšak Phoebin otec je zásadně proti – tvrdí, že Arthur je prostopášník. Nešťastná Phoebe se uchýlí na venkovské sídlo Pemberley, kde jí dělá společnost vlídná a dobrosrdečná kamarádka Louisa Bingleyová. Bohužel na Pemberley dorazí i postarší tyranská příbuzná, postrach rodiny i služebnictva, bez jejíž přítomnosti by se všichni snadno obešli. Podaří se Phoebe rozptýlit chmury přípravami na letní ples? (Leda)
Lucie Šilhová Hřích mám pořád v záloze
Sbírka fejetonů, která vás připraví o poslední zbytky nesebevědomí.
„Dívat se na svět očima padesátky je jako koukat do nedopité lahve vína,“ říká Lucie Šilhová. Už si prý dost užila, ale ještě ji něco dobrého čeká. A čím víc hladina klesá, tím víc pravd se dobírá.
Třeba že hledat správnou podprsenku je jako hledat správného chlapa. Nebo že na nudistické pláži by měla ležet na zádech. A že když dojdou argumenty, není to tak zlé, jako když dojde toaletní papír. Dopřejte si taky pár doušků nadhledu, sarkasmu a nekorektnosti. (Motto)
Lucie Hlavinková Pravda nebyla k dostání
Co všechno vám můžou vzít?
Píše se rok 1982 a v patnáctileté Janě se kromě dospělosti probouzí i poznání, že s minulostí její rodiny není cosi v pořádku. Otec před rokem zemřel a v matčině ložnici se ukrývá sešit plný nepochopitelných zápisků.
Prarodiče se chovají přinejlepším výstředně a mluvit před nimi o některých tématech je tabu. Jana dospívá v totalitním bezčasí, přesto není otupělá – a tak se pouští do pátrání. Dokáže najít pravdu o rodinné historii i vlastní identitu? (Motto)
Elizabeth Astonová Příbuzní pana Darcyho
Bystrost, nebo krása?
Venkovský duchovní pan Collins se před lety ucházel o Elizabeth Bennetovou, ale když byl odmítnut, oženil se s její přítelkyní Charlottou, které nevadila jeho pompéznost a nevelká nápaditost. Collins se nyní stal biskupem v Riponu a s Charlottou mají dvě dcery na vdávání. Starší dcera, také Charlotta, je neobyčejně půvabná a obdivovatelé se kolem ní jen rojí. Zdá se, že navzdory skromnému věnu má nejlepší vyhlídky na vynikající sňatek.
Mladší Eliza není tak jednoznačně krásná, ale je obdařena bystrým intelektem. Podle názoru jejího otce je jí to však spíš na škodu… Další román talentované a úspěšné pokračovatelky Jane Austenové ze série sledující osudy vedlejších hrdinů Pýchy a předsudku zaujme všechny milovnice nadčasových příběhů naplněných romantikou, pletichami, skandály, přátelstvím a především láskou. (Leda)
B. A. Parisová Terapie
V každé duši je místnost, do které je nebezpečné vstoupit.
Když se Alice a Leo přestěhují do exkluzivního obytného komplexu, splní se jim celoživotní sen. Existuje však jeden temný důvod, proč luxusní rodinnou vilu v uzavřené komunitě mohli koupit tak výhodně – a tím je bývalá majitelka, psychoterapeutka Nina.
Co se s ní přede dvěma lety stalo? A proč o tom nikdo ze sousedů nechce mluvit? Alicina zvědavost se změní v posedlost a ve zdánlivě dokonalém domě se začnou odehrávat nevysvětlitelné věci. (Motto)
Cedar Bowersová Astra
Kým skutečně jste? Podívejte se na to očima svého okolí.
Román Astra odhaluje různé tváře jedné tajemné ženy, viděné očima deseti lidí, s nimiž se setkává v průběhu šesti desetiletí. Po dětství, stráveném s nemilujícím otcem ve venkovské komuně v odlehlé části Britské Kolumbie, odjíždí Astra Brineová do Calgary, kde musí bojovat o nalezení vlastní cesty.
Její kroky se kříží s dalšími lidmi, kteří ji chtějí střídavě spasit, ovládnout, změnit, vtělit se do její kůže nebo před ní uniknout. Je tu kamarádka z dětství, jíž nahání strach Astřino nepředvídatelné chování; cizinec, který ji zachrání před bezdomovectvím, jenže se musí potýkat s vlastními démony; matka, jež si Astru najme jako děvče na hlídání v době, kdy se jí hroutí manželství; muž, který se s ní navzdory svým pochybnostem ožení.
Všechna tato setkání odhalují nepříjemné, avšak důležité pravdy o tom, kým jsme a po čem prahneme. Zatímco sama Astra zůstává prchavou, nicméně podmanivou osou, kolem níž se jednotlivá vyprávění točí, její příběh nám připomíná hluboký dopad, jaký může mít jedinec na lidi kolem sebe, a mocenské boje, jež se odehrávají ve všech našich vztazích, i těch nejintimnějších. (Jota)
Jules Wake S láskou z Říma
Všechny cesty vedou k lásce.
Lisa se do Říma vydává pátrat po otci, kterého si pamatuje jen z dětství. Will v Itálii plánuje čerpat inspiraci pro novou restauraci. Náhoda? Jak se to vezme... Ve sluncem rozpálených uličkách věčného města to mezi bývalými partnery začne nebezpečně jiskřit.
Ale každý z nich má v Římě jiné plány a Lisa nestojí o další zklamání. Všude je přece spousta památek a skvělého jídla. A na každém kroku Will. Zaslouží si zpackaná láska druhou šanci? (Motto)
Karel Čapek Cesta na sever
Barvité líčení krás Skandinávie
V Cestě na sever se Karel Čapek – hravý poutník s uměleckou duší – projevuje jako mimořádně vnímavý pozorovatel a obdivuhodný vypravěč, jehož vtip a humor, cit pro kontrast, rozhled a porozumění jsou umocněny nevyčerpatelným jazykovým bohatstvím. Líčení skandinávské přírody připomíná báseň v próze, v níž je vše vykresleno tak věrně, že máme pocit, jako bychom právě vdechovali slaný vzduch na norském pobřeží, jako by nám oči zaplavily všechny odstíny zeleně dánské krajiny nebo jako bychom dlouze putovali nekonečnými švédskými hvozdy.
Pro ty, kdo byli na severu a třeba ho i dobře znají, je tento kraj viděný Čapkovýma očima v mnohém jiný než jejich vzpomínka – a docela jiný než v běžném cestopise. Máme chuť hned se tam rozjet a na místě si všechno ověřit! Cesta na sever je zábavná, ale nikdy není povrchní. (Leda)
Halina Pawlowská Zájezd snů
Ty nejlepší povídky o cestování od populární autorky.
Zájezd snů je knížka povídek, ve kterých hraje hlavní roli cestování a konkrétní místa ve světě i u nás.
A nenajdete v ní jen rady a nečekané pointy, ale i moudré postřehy a hodně optimismu a smíchu. (Motto)
Sulejka Jaouadová Mezi dvěma světy
Není důležité jen přežít, ale také vědět, jak potom žít.
V létě po promoci na vysoké škole se Suleika zamilovala a přestěhovala se do Paříže, aby tam následovala svůj sen stát se válečnou zpravodajkou. Skutečný svět, který našla, ji však přivedl do úplně jiné války. Začalo to svrběním, nejdříve na chodidle, potom na nohách, jako tisíc neviditelných komářích štípnutí. Poté přišlo vyčerpání, šestihodinový spánek však dívčinu únavu jen prohloubil. Následovala návštěva lékaře a pár týdnů před třiadvacátými narozeninami diagnóza: leukémie s pouze pětatřicetiprocentní šancí na přežití.
Z života, který si vysnila, zbyla jen hromádka popela. Když Suleika letěla domů do New Yorku, přišla o práci, o byt a o nezávislost. Větší část následujících čtyř let strávila na nemocniční posteli, bojovala o život a popisovala celou ságu ve sloupku pro New York Times.
Když konečně opustila oddělení onkologie, po nekonečných cyklech chemoterapie, klinických testů a transplantaci kostní dřeně, byla podle lékařů zdravá. Brzy však měla zjistit, že uzdravování neskončí ve chvíli vyléčení; tam naopak začíná. Strávila 1500 dní v zoufalém boji o přežití. A teď, když se jí to podařilo, si uvědomila, že nemá tušení, jak žít. (Jota)
