ježišikriste psychiatrička

podle reakcí jsem čekal od článku velkou hrůzu, ale nemalou část poznávám z reálného života...i když na každého to asi nesedí, ale to ani netvrdí...prostě jen "časté" dotazy

Co je tohle za nesmysl? 

"Chtěla bych vidět ženu, kterou upřímně nadchne vaše dojetí nad seriálem, nebo když jim odvyprávíte svoje problémy.

Misty az slaboduche. Nemam rada nakupovani, ale musim, jako vetsina zen,proste obstarat tu brambor, tu pastelky, tu prosteradlo.

V zivote jsem nesla na WC ve dvojici, zatim jsem to nikde nezazila.

"Dáma se ráda oddá rozhodnutí svého muže, pokud názor podává dominantně a rázně, imponujícím způsobem, ale především v souladu s tím, co si ona přeje - často aniž by si to třeba sama uvědomovala. Předpokládám, že má-li svou partnerku rád, zná ji a respektuje její postoje a hodnoty, pak není tak těžké rázně rozhodnout tak, aby byla spokojena."

Takže muž nemá právo vyjádřit SVůJ názor, SVÉ přání a mění se jenom v jakýsi automat a slouhu, který je tady od toho, aby plnil a poskytoval ? A vůbec - už z nadpisu je cítit nesym patický alibismus: ona si k může dovolit úplně všechno, na vině je on. Ale takhle by to ve vztazích fungovat nemělo.

a ja se ptam: Co v prumeru nabizeji zeny jako protihodnotu za "muzne ciny"?

Tak základní ženské role: odnosit, odrodit, odkojit se dosud nezměnily a ani přes veškerou vědeckotechnickou revoluci i feminismus ještě hodně dlouho nezmění.

Ty mužské - "ulovit mamuta" (třeba i přeneseně) či se zbraní ubránit se ale opravdu už dost vytratily.

Nesnasim nakupovat- v teto republice totiz koupit neco pekneho a kvalitneho je snad nemoznej ukol, vozi se sem moda 4. kategorie, kt. ve vyspelych zemich jiz nikdo nenosi (tedy ovsem mluvime o nakupu hadriku)...radsi nakupuji knihy nebo zazitky (vystava atd.), na zachod chodim sama, pripada mi to divny, drbat se na toaletu s kolegyni, spoluzackou atd. Kabat mi muze podrzet i partner a s pudrovanim nsosu nepotrebuji pomoc.

Kdyby jen oblečení, nesnáším nákupy všeobecně, čehokoliv. A knihy ... to není nákup, přece A když jsem četla článek, začala jsem si připadat jako nějaký jiný společenský druh Nesedí na mne žádný bod z článku.

to jsou zase žvásty. Jediné na čem jsem se našla bylo neustálé nevím a výčitky. Ale výčitky ze zásady oprávněné.

Tak ono mnohdy "nevím" spíše znamená neotravuj teď s kravinama než že bych nevěděl co mám dělat 

Mně tedy nevadí, že jsou muži silnější a jiní než já. To je totiž přesně to, co mě na nich přitahuje.

Aneb kterak Alex probublala až na stránky iDnes.