V prostorném domě ve vesnici Přelovice žije Zdeněk (34), který se živí jako řidič kamionu, společně s partnerkou Ditou (38) a synem Vojtou (5). Rodina se ráda baví, často u nich jsou přátelé a příbuzní na grilování či party.
„Chtěli bychom si vyzkoušet něco nového, jsme živí a společenští, nemáme rádi nudu,“ říká Zdeněk a dodává, že příčinou sporů s Ditou bývá její paličatost. „Já jsem paličatý o trochu víc a tam je kámen úrazu.“
Oba se shodují, že jim vztah funguje bez větších problémů. Ditě se například líbí, že Zdeněk je schopen mnoho věcí do domácnosti vyrobit vlastníma rukama a oni díky tomu ušetří.
Finanční tíseň
O něco napjatější vztahy jsou mezi nezaměstnanou Alenou (30) a jejím manželem Tondou (45), který je v invalidním důchodu. Společně mají dceru Šárku (3) a žijí v malém domě, který mají pronajatý od jihočeské obce Dešná. Tonda pracoval jako řidič, takže má trvale poškozenou páteř a živí se pouze příležitostnými brigádami. Rodinný rozpočet je proto velmi napjatý, dělá 15 až 17 tisíc za měsíc. Partneři navíc po osmi letech soužití plánují svatbu.
„Když se něco řeší, tak on hned nastraží oči, zčervená mu hlava a vzteká se,“ popisuje flegmatická Alena. Jak se později ukáže, příčinou domácích hádek bývá Alenina sestra Zdena a především její matka, které podstatně zasahují do chodu domácnosti.
Do Dešné přijíždí akční Dita, která se neudržovaného obecního domu lekne a ještě více ji zneklidní, když uvnitř narazí na zanedbanou domácnost a špinavý záchod. „Myslela jsem, že nebudu pomlouvat, ale mohli to alespoň utřít. Všechno tu mají hrozně staré a chtělo by to těžkou rekonstrukci.“
Od Tondy dostává dva tisíce na nákup a vydává se do obchodu, kde nakoupí pár základních potravin. Vzápětí se vydává na nákup znovu, aby nakoupila přípravky na úklid. A je jasné, že dva tisíce padnou. „Dal mi dva tisíce a řekl, že když mi peníze dojdou, tak není problém. Nevypadá jako agresivní tvor, takže dobré,“ popisuje Dita první dojmy a pouští se do důkladného úklidu. Má pocit, že když je Alena celý den doma, že by její domácnost měla vypadat podstatně lépe. „Asi jí to takhle stačí.“
„Vždycky jsme bydleli v podnájmu a ne vždy v super bytech, tak jsme si to dávali dohromady svépomocí a vždycky se to dá udělat, aby to nic nestálo a bylo to hezký,“ přemítá Dita, když drhne koupelnu jak o život. „Nechápu, jak v tom někdo může být. Styděla bych se sem kohokoliv pustit.“
Péče o cizí domácnost
Tonda později vysvětluje, že nemá důvod nic předělávat, když to není jejich. Své náhradní manželce se také svěřuje, že Alena nestíhá doma dělat, co má, protože je neustále u svých rodičů a sestry Zdeny. „Kdyby dělala jen to svoje, tak to zvládne,“ říká Tonda.
Dita byla ve vesnici na výzvědech, aby vypátrala, jak rodina funguje. A zjistila, že Tonda mluví pravdu a že Alenu zaměstnává sestra a matka na plný úvazek, takže na domácnost nemá čas. „Prakticky žiju s její maminkou a ségrou. Kolikrát jsem jí říkal, že se na to vykašlu a aby si rozmyslela, s kým chce vlastně žít, jestli se mnou, nebo s maminkou a se Zdenou, a pak nastávají neshody,“ postěžoval si Tonda.
Další den Tonda odchází a Dita má za úkol hlídat malou Šárku, ale ta pláče a není k utišení, protože chce tátu. Dita si stěžuje, že je holčička rozmazlená. „K snídani půl lahve mléka a pak puding, a nechtěla ani polévku. Myslím si, že nemůže být najedená. To ale já nezměním, oni musí změnit přístup.“
Večer společně s Tondou dorazí na sraz se švagrovou a Zdenou, kterým mají pomáhat připravovat občerstvení na koňské závody. Ve smluvený čas na místě nikdo není a až po několikátém volání se ozve Zdena, která slíbí, že dorazí. Ale ani po jejím příchodu není organizačním zmatkům konec. Tonda se zlobí a vysvětluje, že je to běžná praxe a že to je také důvod, proč pije. „Pivem a štamprlama tutlám to, co mi vadí. Dělají si ostudu samy sobě, že se na něčem domluví a nedodrží to.“
Ani při přípravě jídla nepřestávají třenice mezi Tondou a jeho tchyní. Druhý den ráno se však Dita vydává na závodiště sama. Tonda se totiž opil a zůstal s malou Šárkou doma. „Ono je těžké si za tak krátkou dobu udělat správný úsudek. Zeptám se Áli, jak to tedy je. Mám v tom šílený bordel,“ nechápe Dita a dodává, že Tondova tchyně říkala, že za ně musela platit i nájem, jinak by je z domu vystěhovali. Tonda prý podle ní také často vysedává po hospodách a Alena je sama.
Komunikace vázne
Jakmile náhradní manželka převzala v rodině velení, nakázala Tondovi, aby vytvořil držák na toaletní papír a vyměnil prasklou baterii v kuchyni. Jejím přáním bylo i to, aby se do konce výměny nebavili o tchyni.
Přesto to už druhý den poruší. Ptá se, jestli tchyně přispívá na nájem. To Tonda vehementně popírá. „To jsou jen lži.“
Rozkol nastane, když si Dita po návratu z výletu udělá kávu a péči o malou nechá na Tondovi. Ten si stěžuje. „Jsem zvyklá, že Zdenda se postará,“ argumentuje Dita a nabádá Tondu, že se to alespoň naučí, až Alena přijde. Tonda to odmítá. „Tohle mě nikdo učit nebude.“ „Je to přeci taky tvoje dítě,“ oponuje Dita a vyčítá náhradnímu manželovi, že má problém říkat věci do očí.
Poslední kapkou je, když jde s Tondou nakrmit na statek zvířata a zjistí, že tchyně vyměnila zámky, aby tam nemohli. „Po osmi letech vztahu s přítelkyní bych byl konečně rád, kdyby se to rozseklo a vyřešilo. Álu mám rád, ale záleží, jak se k tomu postaví. Jestli dokáže říct to, co řeknu já, aby se sebou nenechávala zametat. Měli bysme klid všichni,“ je rozhodnutý Tonda.
„Tady se furt řeší tchyně, Zdena a furt dokola, nic jiného se neřeší. Kdybych žila tímhle stylem, tak bych musela brát nějaké prášky.“ uzavírá Dita, která se těší domů.
Ztracená manželka
Pro Alenu začíná výměna poměrně slibně. Z prostorného a vkusně zařízeného domu v Přelovicích je nadšená. „Proti našemu obecnímu krcálku paráda. Prostorný, velký, akorát úklid bude mazec.“ Zdeněk hned na začátku vyzvídá, jestli je Alena společenský typ. A i když zjistí, že není, nehází flintu do žita a snaží se náhradní manželku zabavit.
„Když ona se nijak neprojevuje. Asi není zlá, ale je taková mouchy snězte si mě. Mám pocit od začátku, že je zatažená,“ hodnotí Zdeněk náhradní manželku.
První komplikace nastanou, když jí další den Zdeněk ukazuje cestu do školky, kam má vozit Vojtu. Cestou zpět do náhradního domova Alena špatně odbočí a nedaří se jí najít cestu zpět. Dokonce prozradí, že si vlastně ani nepamatuje, kam má jet. „Nejhorší je, že mi vlastně ani ta vesnice neutkvěla tak nějak v paměti. Manželka kamioňáka a zabloudí, to je hustý ,“ posteskne si Alena a později se přizná, že jela trasu dlouhou 15 minut hodinu a půl.
Pak si sedne k televizi, protože jí přijde, že nemá co dělat. To se úplně nelíbí Zdeňkovi, který má pocit, že kdyby chtěla, tak si práci najde. „My to máme zkrátka jinak.“
Další den dostane náhradní manželka pro jistotu mapku, aby cestou do školky nezabloudila. I když Vojtu bez obtíží přivezla, na cestě zpět zase zabloudí. Během uklízení v novém domě přemýšlí nad svým vztahem. „Přiznávám, že jsem do Tondy byla zamilovaná, ale nebyly to růžové brýle. Někdy jsou věci, že jako kdybychom byli manželé po devadesáti letech. I když ho pořád miluju a doufám, že on mě taky.“
Překvapivá zpráva
Zdeněk se snaží Alenu rozhýbat a připraví víkendový mejdan, na který pozve přátele. Moment překvapení nastává, když zjistí, že Alena s sebou nemá žádné hezké věci, protože nepočítala, že půjde do společnosti. Zdeněk začne lovit ve skříni a zkouší, jestli by pro ni něco nenašel. Ptá se, jestli má nějaké společenské šaty doma. „Šaty jsem měla naposledy na maturiťáku a budu je mít v září na svatbu, jinak šaty nenosím“ říká Alena.
Zdeňkovi se nakonec podaří najít pro Alenu oblečení a láká ji na přípitek panákem. Ona to ale striktně odmítá. „Já si s váma symbolicky ťuknu, ale pít to nebudu. Jsme ve třetím týdnu těhotenství,“ oznámila náhradní manželka šokovaným přítomným.
Nesoulad mezi ní a Zdeňkem narůstá. Nejprve ho Alena žádá, aby se přezouval, pak se zase Zdeněk ptá, proč stále chodí v jednom a tom samém oblečení. „Ostatní tepláky, co jsem si vzala, mě tlačí. Začíná mě bolet břicho a žlučník,“ vymlouvá se Alena na své čerstvé těhotenství, což se Zdeňkovi vůbec nezdá.
Výčitky jsou ve vzduchu i dva dny po oslavě, kdy se řeší, proč Alena nepřipravila hostům česnečku. „Že nechceš a nemůžeš, to je jedna věc, ale druhá věc je, proč jsi to neřekla a nechala jsi to tady a lidi se začali shánět a nebylo,“ chtěl vědět Zdeněk.
Jeden hadr na nádobí i na záchod
Alena se vymlouvá, že to chtěla udělat až poté, co si zakouří. Když se vrátila, tak prý už všichni měli plné ruce práce s přípravou a ona se zdekovala. Zdeněk jen nechápavě kroutil hlavou. To však nebylo to nejhorší, co Zdeňkovi vadilo. Vzápětí přišel s tím, jestli Alena používá jeden hadr na nádobí i záchod.
„Myju hadrem všechno a pak to vyperu,“ připustila Alena a nechápala, co Zdeňkovi vadí. „Dám tam máchadlo, prášek a kapku sava a vypere se to.“
On ji však důrazně požádal, ať to nedělá. „Nedělej to. Nemyj záchody našima hadrama na nádobí. Hadr na nádobí je na nádobí. Doma si to dělej, ale tady ne.“ Notně rozhněvaný a znechucený Zdeněk raději odešel pryč. „Myslel jsem, že to dáme, ale začínám být malinko nevrlý. Už mě začíná štvát.“
Při přípravě večeře se pak Zdeněk svěřuje, jak je nadšený, když tráví čas se svým synem a že se bude v budoucnu snažit mu věnovat co nejvíce času. „Snažím se, abych se osamostatnil přes truhlařinu a abych s ním byl, protože to je super. Evidentně i jemu to vyhovuje. Asi se snažím dohnat i moje dětství, protože stálo za prd, tak si to vynahrazuju.Táta byl a je alkoholik a to mluví za vše.“
„Jsem si uvědomil, že mám doma super ženu a že si jí mám víc vážit a víc ji chválit a víc jí dávat najevo své city, s čímž bojuju. Jinak bych nic neměnil,“ říká Zdeněk.
Také Alena bilancuje své rodinné vztahy a třenice mezi Tondou a její matkou. „Někdy si jako mezi dvouma mlýnskejma kamenama připadám, ale už sem se naučila nějaké společné řešení, aby byl na obou stranách klid. Ráda bych, aby se to změnilo.“ Doufá, že třeba přítomnosti Dity u nich doma pomůže nějaké řešení najít. „Určitě bych chlapa neměnila, protože se navzájem doplňujeme, rozumíme si a vyhovuje nám to,“ je si jistá Alena.
Nežij život tvé matky
Při závěrečném setkání obou párů se Dita ptá Aleny na vztahy mezi jejími rodiči a Tondou. Alena připouští, že to je vážný problém, protože navzájem spolu nevycházejí. Vychází najevo, že to je jediný zdroj hádek mezí ní a partnerem.
Na přetřes přichází i to, že Alena u sebe doma moc neuklízí. Dita prozradila, že matka Aleny si na dceru stěžovala, že u sebe doma moc neuklízí, a snažila se Aleně vysvětlit, že by měla dávat přednost vlastní domácnosti. „Žijeme každý své životy. Nežiješ přeci život tvé matky,“ přisadí si i Zdeněk. „Nevím, jak to funguje doma, ale Alena potřebuje pošťouchnout do různých věcí. Co se neřekne, to neudělá.“ A Tonda s ním souhlasí.
„Maminka prohlásila, že až skončí výměna, že tebe nezná a že na svatbu nejdou.Takže teď bude záležet na tobě, jestli mámě řekneš i ty to, kvůli čemu se s ní hádám já,“ tlačí na partnerku Tonda.
Alena připouští, že její vlastní domácnost trpí na úkor matčiny. „Udivím, co se stane, až přijedeme domů. Chtěla bych, aby se vztah maminy a Tondův dal do kupy.“
Dita a Zdeněk vyčítají páru i to, že si pořídili další dítě v době, kdy na tom jsou finančně hodně špatně. Aleně také to, že hodně kouří. „Tvoje maminka říkala, když jsem se bavili o těch financích, že tu krabičku denně dáš,“ říká Dita. Alena se brání, že to bylo předtím, než otěhotněla se Šárkou, pak prý kouřila méně.
Alena slibuje, že se pokusí změnit chování matky vůči Tondovi. „Když se to uklidní a nebudou na Álu takové nároky jako doteď, tak budu spokojený,“ uzavírá Tonda.
