Podle něj připadají s touto opravdu vážnou diagnózou zahrnující celou škálu osobnostních poruch tři muži na jednu ženu.
„V manažerské populaci se to týká asi 3,5 procenta lidí,“ uvedl psycholog ve středu večer v Show Jana Krause a dodal, že spousta lidí vykazuje neúplné psychopatické rysy.
„Existuje diagnostická škála a těch, kteří ji mají ne zcela naplněnou, je moc. Hlavně mezi vysokoškoláky,“ řekl.
Psychopatie se stala módním tématem. Podle psychologa Dalibora Špoka „bohužel“. Podle něj je diagnóza psychopat hluboká, zásadní, dlouhodobá (celoživotní) porucha osobnosti, nikoli důsledek toho, že se někdo dostane do nevhodného prostředí, eticky ujede, je přepracovaný, zachová se zkratkovitě a podobně.
„Psychopatie je okrajová porucha osobnosti, rozhodně ne natolik rozšířená, aby jí ´trpěl´ každý druhý šéf nebo politik. To, o čem hovoří ´popularizátoři´ psychopatie, kterou pak vidí skoro u každého, kdo má moc, slávu, bohatství, skutečná psychopatie není,“ tvrdí Dalibor Špok.
Podle odborníků se o psychopatech obecně mluví v souvislosti s lidmi, na něž se vztahuje pojem anetická psychopatie nebo sociopatie. Bývají to lidé sociálně necitliví, bez dobře vybudovaného svědomí a podobně. Mezi další poruchy osobnosti, pro které se někdy pojmu psychopatie - zde však v širším slova smyslu - používá, patří třeba narcistní nebo schizoidní porucha osobnosti, která se projevuje třeba stažením ze sociálního kontaktu, absencí projevování emocí a podobně.
