Jednoduche reseni nedochvilnosti je, ze kdyz mame schuzku v urcitou hodinu je nejdulezitejsi znat cas kdy mame vyrazit abychom byli v urcitou hodinu v cili. Udelejte si odhad a pak ho znasobte dvemi kvuli nepredvidanym okolnostem.

Nemam nedochvilne pratele, protoze lidi, kteri si mysli, ze nejsem tak dulezita, aby prisli vcas za pratele nepovazuju.

>Dochvilnost je výsadou králů<

To vubec nedava smysl. Spravne to zni: "Dochvilnost je zdvorilost kralu". (Kral je jediny, kdo nemusi byt vcas. Na krale se ceka. Pokud prijde vcas, je to z jeho strany dobra vule a zdvorilost. Vsichni ostatni by meli povazovat dochvilnost za povinost.)

Psycholožka také varuje, že bychom si měli dávat pozor na věty typu „Nedělej to, co si o tobě budou druzí myslet!“

Zdroj: https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy-sex/jak-planovat-cas-nedochvilnost-jak-hospodarit-s-casem.A190518_124349_vztahy-sex_abr

Paní psycholožka zapomíná, že nedělat nebo dělat něco kvůli druhým je jedním ze základních kamenů, co drží naši společnost pohromadě. Říká se tomu sebeovládání. A je to jedna z věcí, která umožnila být evropské civilizaci na vašší úrovni než ostatní.

Když si bude každý dělat, co chce a nebude se vůbec ohlížet na ostatní, sklouzneme jako společnost někam na úroveň Indie, arabských zemí nebo Afriky - žádná disciplína, morálka, spolehlivost.

Lepe bych to rict nemohla.

Když se na někoho čeká, je tento důležitý. Jinak by se na něj nečekalo. Takže se vychutnávám pocit důežitosti, když přijdu pozdě.

Vážně - člověk by měl chodit včas, max. s 5 minutami zpoždění. Jinak to opravdu v naší kultuře vypadá, že si nevážíme času našeho protějška a necháme ho čekat.

Jižní mentalitu naprosto nesnáším, kdy sraz v 10 znamená, že se v 10:30 začnu připravovat na cestu. Ukazuje to akorát na lenost a arogantnost jižních lidí, protože tím ukazují, že jim naprosto jedno, že ten druhý musí čekat a taky, že času mají hodně - tudíž málo věcí na práci.

Posledni odstavec do kamene tesat.

Samozřejmě, že být nedochvilný a chodit poszdě znamená být horší. O tom snad nikdo nemůže pochybovat.

"Vstávat, ať jsme na lyžích mezi prvními!" - to je velmi dobré doporučení. Jestli budu na cyklostezce v 9 nebo v poledne je celkem jedno, ale na lyžích se to fakt vyplatí.

Nejlepší je být tak důležitý, že na vás všude rádi počkají nezávisle na tom, jak pozdě přijdete. Teprve pak jste pány svého času.

Pokud se násilím měníte pro to, abyste chodili přesně ve chvíli kterou určil někdo jiný, pak se spíš čas stal vašim pánem, ne?

Zkuste to se svým šéfem, zákazníkem, na úřadě a uvidíte, jak dlouho vám tento přístup vydrží.