Bezhlavé nakupování je mnohdy psychická terapie, ale nic se nemá přehánět.
Boj proti konfekci
O tom, že kolos módního průmyslu, kde hlavní roli hraje fast fashion, má drtivý dopad na životní prostředí, není pochyb. O tom, že je potřeba se zamyslet nad způsobem, jak vnímáme (nejen) módu a jak nakupujeme, jsme už psali mnohokrát. Pro mluví i následující varující čisla.
Odhaduje se, že spotřebitelé v EU vyhodí přibližně 5,8 milionu tun textilu ročně (přibližně 11 kilogramů na osobu) z čehož jsou zhruba dvě třetiny syntetické. Zdroj: www.eea.europa.eu |
Výroba a spotřeba oblečení dosáhla v současnosti neudržitelné úrovně, jen mezi lety 2000 a 2020 se zdvojnásobila. Všeobecně je v našich šatnících rok od roku víc věcí, které ovšem nosíme méně, nedbáme na kvalitu zpracování ani doporučenou údržbu.
Jednotlivé kousky přitom vydrží o polovinu kratší dobu, než tomu bylo před 15 lety. Na výrobu jednoho trička je potřeba zhruba 2 700 litrů vody, což odpovídá pitnému režimu jednoho člověka po dobu dva a půl roku.
Mít na výběr z nespočtu modelů a stylů je určitě fajn, jakmile ale dáte garderobě smysl a vytříbíte si vkus, uděláte dobře sobě i planetě.
„Textilní průmysl je druhý nejšpinavější průmysl na světě. Podle Mezinárodního panelu pro změnu klimatu je odpovědný až za 10 % skleníkových plynů na světě. Módní průmysl také spotřebovává ohromné množství vody. V tom je zahrnuto nejen pěstování bavlny, ale také výroba tzv. mokrých procesů – barvení a tisk,“ vysvětluje k tématu návrhářka Veronika Štěrbová tvořící pod vlastní značkou Sophistic by Veronika.
Zásadní je podle ní také množství vyrobených produktů, které se neprodají, většina společností tyto nadbytky spaluje. A co se děje s prodaným oblečením, jež má krátkou trvanlivost? To je také otázka, která vyžaduje zásadní řešení.
Prošli jsme workshop o udržitelné módě na vlastní kůži |
„Toto jsou tvrdá fakta, která my jako jednotlivci nedokážeme nijak zásadně ovlivnit. Ale jako spotřebitelé se můžeme alespoň pokusit začít chovat zodpovědněji a nakupovat nejen oblečení, ale i spotřební zboží jako celek, s rozmyslem,“ dodává.
Nejde ani tak o vypnutí produkce fast fashion, ale spíš o omezení konzumu...
Na miskách vah
Likvidace rychlé módy je ovšem nejen nereálná, ale také by nebyla zcela spravedlivá. Do důsledku vzato by to bez ní ani mnohdy nešlo. V první řadě je potřeba zohlednit finanční situaci zákazníků. Ne každý si může dovolit měsíc co měsíc pořídit něco pěkného od šikovného návrháře či zaplatit například patnáct set za obyčejné bílé tričko. Většina designérů navíc nemá dostatečný módní rozsah.
„Čistě bez konfekce to nejde. Ani v mém případě. Nevyrábíme všechen sortiment, který žena potřebuje, takže i já si zajdu třeba pro džíny nebo sportovní oblečení do řetězce,“ přiznává návrhářka Veronika Štěrbová.
Módní trendy roku 2021. V kurzu budou udržitelnost, pyžama i nanotextilie |
„Nejde ani tak o vypnutí produkce fast fashion, ale spíš o omezení konzumu a zvýšení tlaku na zlepšení podmínek, za kterých se oblečení vyrábí. Je třeba si uvědomit i to, že země v Asii či Africe, kde se fast fashion vyrábí, jsou na této práci ekonomicky závislé. Ilustrují to i příběhy žen, které opustily rodiny, aby získaly práci ve sweat factory (podniku, kde se nedodržují pracovní předpisy). Tato práce je pro jejich živobytí zcela zásadní,“ dodává.
Důležité tedy je, aby společnosti, které fast fashion produkují, snížily negativní dopad výroby na životní prostředí a zlepšily podmínky, ve kterých zaměstnanci pro řetězce pracují.
Ženy mají obecně pro módu slabost, zvláště pak pro obuv a kabelky. Opravdu je ale potřeba vlastnit přes 50 párů bot?
Není všechno zlato, co se třpytí
Mnoho žen se nechává strhnout vlnou módních výstřelků, o kterých se dočtou v časopisech a na internetu nebo je vidí v televizních reklamách. Trendy jako takové jsou ovšem velmi pomíjivé a aktuální hit může být za pár týdnů passé.
Je jasné, že chceme být moderně oblečené, nicméně je potřeba přihlédnout také k tomu, že za žhavé výkřiky ze světa krásy často vyhazujeme peníze oknem.
Ať se nám to líbí, nebo ne, super cool top zakoupený za 250 Kč je sice lákavý a udělá velkou radost, na druhou stranu zřejmě nevydrží tolik jako dražší originální varianta od českého návrháře.
Denim jako módní hit i zabiják. Snižte ekologický dopad nejen svých džínsů |
Kvalitní materiál a precizní zpracování jsou mimo jiné odpovědi na to, proč se ceny mezi fast fashion a lokální tvorbou tak liší. „To, za kolik můžete koupit triko v řetězci, často ani nepokryje výrobní náklady trika u lokálního návrháře,“ nastiňuje situaci konfekce versus česká tvorba Štěrbová.
„Není to tedy o tom, že bychom měli přehnaně velké marže, ale o tom, že kvalitní materiál a česká produkce, a tedy i vyšší kvalita, jsou prostě dražší. Na oplátku za to, že si zákazník připlatí, dostane kus oblečení, který mu bude v šatníku sloužit déle,” dodává.
Kvalitní a minimalistické oblečení je trefou do černého!
Sázka na klasiku
V poslední době se významně propaguje takzvaný chytrý šatník. Nejde jen o vhodný výběr materiálů. Zásadní roli zde sehrává vedle tkaniny i střih. V sekci nadčasových designů nalezneme hned desítky modelů, jež si svou tradiční tvář ponechávají napříč roky, ročními obdobími i trendy. Řadí se totiž mezi základní stavební kameny dámského šatníku.
Zmínit můžeme například malé černé šaty, jež do módy vnesla ikona Coco Chanel. Dále to jsou dobře padnoucí saka, jednobarevné košile, obyčejná trička/tílka, kolová sukně v midi délce, univerzální cardigan, kašmírový svetr atd. U těchto kousků se rozhodně vyplatí investice do kvality.
Česká móda je líbivá i slušivá, nestojí majlant a má punc udržitelnosti |
„Snažím se učit své klientky, že není třeba mít přeplněnou skříň oblečením, ale že je třeba budovat rozumný šatník, založený na kvalitních basic kouscích, které se snadno mezi sebou kombinují. Vysvětluji jim také to, že na sezoně nezáleží. Moje kolekce jsou nadčasové, v šatníku jim tedy slouží několik let trendům a obdobím navzdory,“ uzavírá Veronika Štěrbová.
