Šokuje celý život a nepřestala ani ve věku hodně zralém. Před pěti lety se nechala fotografem Juergenem Tellerem zvěčnit nahá a ve velmi choulostivé pozici. To už měla za sebou osmašedesátiny. Letos si na protest proti změnám klimatu oholila hlavu a boj s touto hrozbou podpořila milionem liber. "Vzala jsem jen tolik, kolik si moje společnost mohla dovolit," připouští.
Sáhnout po jejích modelech vyžaduje odvahu, ale právě tím boduje. A přehlídky? To je víc než běžné vzrušení.
Novinářka Věra Hrubá, dáma velmi decentní, kdysi vzpomínala: "Ovace byly dlouhé a hlučné. Přistihla jsem se, že křičím a dupu spolu s ostatními, a zaskočilo mne to – nikdy bych se neodvážila tak chovat. Potom vyšla na pódium ona... Měla na sobě příšerné fialové pletené šaty s háčkovanými květinkami kolem výstřihu a dojatě a trochu rozpačitě se usmívala. Možná jsem se mýlila, ale zdálo se mi, že jsem v jedné chvíli v jejím úsměvu zahlédla jakýsi záblesk upřímného pobavení."
Máma punku
Je těžké uvěřit, jak tuctově se život téhle excentričky (ona to slovo odmítá) rozbíhal. Začínala jako učitelka, vdala se, porodila syna. Sklon k nekonformní módě naznačovala snad jen tím, že se obarvila na platinovo, občas si něco přešila a vyráběla bižuterii, kterou prodávala na londýnském tržišti.
Vivienne Westwoodová
|
Všechno změnilo setkání se studentem umění Malcolmem McLarenem, se kterým si počátkem 70. let otevřeli butik na King´s Road s módou hlavně pro rebelující mládež.
Vivienne zpočátku zužitkovávala staré modely, které párala a znovu sestavovala podle své představy. "Sedmdesátá léta byla velkým obdobím hippies, ale my jsme se chtěli odlišovat," říká. "Z odložených šatů z padesátých let jsem vytvořila nový vzhled a tato léta jsou dodnes mým nejoblíbenějším zdrojem inspirace."
Když začala navrhovat vlastní věci, její potřeba zrušit konformitu měla další podobu. Tehdy se rodil punk, a pokud jde o módu, Vivienne rychle povýšila na jeho nekorunovanou královnu. Měla k němu blízko – Malcolm se stal manažerem Sex Pistols a Vivienne do šatníku skupiny velmi zasáhla. Punkem se inspirovala, ale taky jeho image rozpohybovala.
Trička s šokujícími potisky zdobila spínacími špendlíky a nápisy à la Fuck The System. Gumu, kůži, kov, atributy fetišismu, sadomasochismu, to všechno brala plnými hrstmi. Butik na King´s Road se stal Mekkou mládeže, jež vyznávala punkovou muziku i styl s ní spojený. A aby bylo jasné, o co tu jde, obchod dostal nový název: Seditionaires, což naznačovalo, že se tu prodává pobuřující zboží.
"Věřím v kopírování"
Vivienne časem přestal rebelující punk stačit a obracela se k jiným zdrojům. Na začátku 80. let obchod přejmenovala na Konec světa a s kolekcí Piráti se hlásila k novému romantismu. Rok nato dobyla jako teprve druhá Britka po Mary Quantové Paříž, kde uvedla přehlídku Buffalo, Nostalgie z bahna. Ani jedny modely se sice moc nedaly nosit, ale Vivienne už naznačila, že praktická stránka věci pro ni není nejdůležitější.
Místo ní nabídla něco jiného: fantazii, hru, odvahu, hrdý pocit výjimečnosti. "Každá žena má právo cítit se jako královna. Jejím nejlepším doplňkem je sebevědomí," říká. Hlavním tématem se pro ni staly ženskost a sexualita, i když se k nim dobírá překvapujícím způsobem. Hodně sahá do historie, především tam, kde oblečení umělo ženskost a sexualitu podtrhnout. Rokoko, 19. století, 50. léta 20. století, New Look Christiana Diora, jehož šaty kdysi přešívala.
Kolekce jaro - léto 2013
Vytvořila celé kolekce inspirované Shakespearovými hrami nebo renesančními obrazy. Pak se zdá skoro paradoxní, že obdivuje eleganci Alžběty II., která rozhodně není podobně košatá. Ale Westwoodová miluje všechno britské, hodně používá klasické britské materiály a je hrdá na to, že 'její' tartan zařadilo skotské Muzeum tartanu do svých sbírek.
"Opravdu věřím v kopírování. Snahami okopírovat techniky si vytváříte svoji vlastní techniku – dokázala jsem vytvořit siluetu, která nebyla nikdy předtím vytvořena a ani nemohla, protože jde o syntézu přenesenou do současnosti," tvrdí.
Nuda, odcházím!
Není švadlena, modely spíše sochá a nic v jejím podání není průměrné. Pokud chce zdůraznit boky, vycpe je nebo stvoří mikrokrinolínu, protože všechny máme právo na křivky. Chce-li zdůraznit ňadra, vyžene je vzhůru korzetem.
Naomi Campbellová (2001)
Sluší ženám vysoké podpatky? Westwood přidala mnohacentimetrové platformy, na nichž se sotva dá chodit, ani zkušená Naomi Campbellová nezvládla na přehlídce jejich čtvrtmetrovou výšku a upadla.
Sukně večerních rób občas dosahují mamutích rozměrů, a když si Sarah Jessica Parkerová hodlala ve filmu Sex ve městě vzít Božského, měla na sobě svatební šaty zabírající celý chodník. Ostatně, jejich autorka Vivienne je považovala za jediné, na co se v kostýmech filmu dalo koukat, zbytek nazvala nudou a z premiéry odešla.
Od stánku na tržišti povýšila na uznávanou návrhářku se sítí obchodů a kontem, které jí dovoluje investovat sumy do ochrany přírody. Mezi její zákaznice patří hvězdy společenského světa i šoubyznysu, na její přehlídky se čeká s napětím a dámy velmi decentní pak na nich dupou a křičí nadšením.
