Velká prsa jako symbol stáří
Podprsenku možná vnímáme jako moderní výmysl. Pravda je ovšem taková, že se její předchůdkyně nosily už ve starověkém Řecku. Třeba Homér ve své Iliadě píše o „vyšívaném pásu“ bohyně Afrodity, který jí sklouzl z ňader. Nešlo tedy o pás v pravém slova smyslu, nýbrž o jakousi braletku. Není to doklad nijak výjimečný. Také mnohá vyobrazení z dob minojské civilizace ze starověké Kréty ukazují ženy v „bikinách“.
Od Řeků tyto oděvy převzali Římané a najdeme je tak i na mozaikách v Pompejích. Na Sicílii ve vile Romana del Casale se nachází slavná „Bikinová mozaika“ spoře oděných žen ze 4. století našeho letopočtu. Římané si příliš nepotrpěli na velká prsa, která byla podle nich atributem starých žen. Jednou z funkcí těchto braletek, které byly vlastně jen kusem látky pevně utaženým kolem těla, bylo ňadra upozadit.
Ve středověku a raném novověku se nosily jednoduché spodní košilky, které žádnou oporu prsům neposkytovaly. Spodní prádlo připomínající podprsenku na čas zmizelo, nebo o jeho existenci aspoň nemáme žádné doklady. Kolem roku 1300 se opět vynořilo.
Lékař francouzského krále Filipa IV. asi v roce 1315 psal o oděvech, které ženám pomáhají udržovat prsa na svém místě. Nazývá je doslova „prsními pytli“ nebo „košilí s pytli“. Zmínil je také německý kronikář Konrad Stolle v roce 1480, který se o nich ovšem vyjádřil pohrdavě jako o úborech „nemravných“.
Jiný německý kronikář v 15. století zapsal, že podobné oděvy nosí mnoho žen. Podle něj jsou přínosné jak pro ženy, tak i pro muže: „Všichni muži, kteří se na ni podívají, mohou vidět její krásná prsa.“
Jak toto středověké spodní prádlo vypadalo, poodhalil nález čtyř zachovalých „podprsenek“ na hradě Lengberg v Rakousku v roce 2008. Pocházejí z 15. století a původně byly nejspíš přišité k sukním. Kdosi je však odpáral, látku znova použil a „podprsenky“ k radosti archeologů zahodil.