Jediná na světě mám odvahu dešifrovat malby na Sahaře, říká archeoložka

  0:18aktualizováno  0:18
Studovala v Pise, ale osud archeoložku Jitku Soukopovou zavál až na Saharu. Ve své generaci je jediná na světě, kdo se věnuje výzkumům skalního umění starého tisícovky let. Kvůli němu žila měsíce mezi Araby a Tuaregy a své zážitky svěřila magazínu Ona Dnes.

Pravděpodobně nejstarší malba Boha na světě je vysoká čtyři metry. Bůh má zdvižené ruce, jako by žehnal, a mezi nohama již málo viditelný velký penis. Někteří dnešní obyvatelé subsaharské Afriky žijící u jezera Čad dosud věří v boha jménem Matna, který je bohem smrti a vyznačuje se právě obrovským penisem. | foto: Jitka Soukopová

Jitka Soukopová

  • Narodila se před 40 lety v Brně, žije v Praze.

  • Vystudovala archeologii na univerzitě v Pise, potom se přesunula do anglického Bristolu, kde po složení doktorátu z archeologie získala titul PhD.

  • O svém výzkumu nejstarších skalních maleb napsala knihu Round Heads, the Earliest Rock Paintings in the Sahara, která se nachází v hlavních světových univerzitních knihovnách. O životě v severní Africe napsala eBook, který je k vidění na jejích stránkách www.cestujsama.cz.

  • S maršálem italského letectva má dceru Valentinu (3).

Spolupracujete na dosud největším světovém projektu o pravěku Sahary pro univerzity v Londýně a Bristolu. Co konkrétně zkoumáte?
Sahara je největší muzeum pravěkého umění pod širým nebem. Jsou tu miliony rytin i kreseb. Já se věnuji těm úplně nejstarším jeskynním malbám. Představte si, v těch jeskyních se ještě nedávno žilo, jejich obyvatelé měli na stěnách obrázky staré tisíce let. A my tady řešíme nějaké Picassy.

O co by svět přišel, kdyby nebyly objeveny?
Na stěnách jsou vyobrazená nejen zvířata, ale i lidé s pomalovanými těly a maskami, které jsou téměř identické s tím, co můžeme vidět v dnešní černé Africe. Já vytvářím katalog maleb, které uvidí historici umění, náboženství, afrikanisté, antropologové... Ti všichni si můžou všimnout nějakých souvislostí, takže jim to může pomoci v jejich práci. Část skalního umění například dokazuje, že Sahara byla zelená, tekly tudy řeky, byla zde jezera, kolem kterých žila zvířata i lidé. Tohle poznání pomůže klimatologům při studiu mechanismů klimatických změn. Což je dnes velmi aktuální.

Kdo vaše výzkumy platí?
Dobrá otázka. Archeologie je totiž velmi chudá věda. Neprodukuje žádné bohatství. Naštěstí byl ale můj výzkumný projekt tak výjimečný, že jsem dostala stipendium jak z bristolské univerzity, kam jsem v rámci projektu Erasmus z Pisy přestoupila, tak z Research Council, což je vládní organizace, která mi sponzorovala veškeré studium i cesty do Afriky. Jinak je pro archeologa ideální, když pochází z bohaté rodiny, nebo se dobře vdá či ožení, případně je v důchodu.

Fotogalerie

Do které skupiny tedy spadáte?
Do žádné. Když chci pokračovat ve svém výzkumu, protože mě baví a vidím v něm smysl, tak si ho musím sponzorovat sama. Proto nyní prodávám reality.

Vrátí se vám ty peníze někdy?
Může se to stát. Já zatím žiju z toho, co jsem nasbírala ještě v době, kdy jsem studovala a měla jsem výzkumy placené. Mám obrovské množství materiálu, který teď můžu zkoumat bez jakékoliv další investice. Ale musím z něčeho žít, nemohu se pověsit partnerovi na krk.

Takže jste něco jako archeoložka na volné noze?
Kdybych nedělala malby na Sahaře, tak bych s tím asi sekla. Jenže já se do nich úplně zamilovala. Jsem taky jediná na světě, kdo se je odvážil dešifrovat. Pro mě je hnacím motorem pochopení těch maleb. Byly napsány tisíce stránek o tom, jak jsou velké a široké, kde je najdete, ale nikdo se neodvážil je interpretovat. Někdy bych to i vzdala, ale vlastně nevidím moc smysl života vydělávat peníze jen pro ně samotné, kupovat věci. Ne, já prostě tu archeologii musím dělat, to je moje vášeň. Až dodělám katalog, vrátím se do Afriky a budu pokračovat v té interpretaci.

Čtěte v pondělí

Archeoložka Jitka Soukupová

O tom, jak si zadek utírala kamenem, tři měsíce žila v poušti jen se dvěma Araby, archeologii si vybrala jen proto, že je univerzita u moře, a že Arabky jsou na tom v lecčems stejně jako my, Evropanky, čtěte v příloze MF DNES OnaDnes.

Jak lze malby pochopit, když je vytvořili lidé, kteří žili v úplně jiných podmínkách?
Musím studovat další africké nástěnné malby, mentalitu, náboženství, historii, etnologii, mytologii. Samozřejmě, nevím to nikdy jistě, ale je to moje interpretace podložená studiem jiných souvisejících věd a jevů. V jižní Africe existují malby několik set let staré, ty moje tisíce. A přece jsou si podobné. Jejich myšlenka, mentalita se vůbec nemění.

Není to jen vaše domněnka?
Dělaly se různé studie, při kterých se přišlo na to, že některé legendy o smrti mezi lidmi kolují od dob paleolitu. To mi dává odvahu říci, podívejte se, když tohle se nezměnilo čtyřicet tisíc let, tak proč by to mělo být u maleb jinak? Možná riskuji, že se mi někdo vysměje, ale to mi nevadí, já si za tím půjdu.

Na co jste zatím přišla?
Na malbách je spousta zvířat, která známe i z dnešní doby. Mufloni, žirafy, lvi, kozy... ale pak je tam jedno zvíře, které má vždy skloněnou hlavu. A za těch padesát let, co si kresby moji kolegové prohlíželi, si žádný z nich neuvědomil, že zvířata, která mají hlavu skloněnou, nejdou identifikovat. Až já jsem přišla na to, že je to mytické dešťové zvíře. To stejné známe z dnešní Jižní Afriky, takže jeho existence se táhne skrz generace tisícovky let. To je přece úžasné.

Co to s vámi udělalo, když jste odkryla něco, co nikdo nikdy neviděl před vámi tisícovky let?
Představte si kresby staré devět tisíc let... Plné lidských postav, mají masky, obličeje, mimiku, pomalovaná těla. Jsou tam fantaskní postavy i zvířata. To se vůbec nedá vypovědět. Je to úžasný pocit. Jako by ti lovci vyobrazení na stěnách najednou ožili, byli kolem mě. Najednou jsem se s nimi úplně propojila.

Autoři:

Jaro a zdraví

Využijte krásného počasí a vydejte se pro zdravé pochoutky do přírody. Oblíbený medvědí česnek najde své místo v pomazánkách či domácím pestu. Jako zdravé sladidlo si můžete připravit pampeliškový med.


Nejčtenější

S vědomím smrti žiju teď každý den, říká Veronika Hurdová

Veronika Hurdová

Spisovatelka a autorka blogu Krkavčí matka Veronika Hurdová před třemi lety ovdověla. Doma tehdy měla dvě malé děti...

Je tomu již osmdesát let, co pětiletá dívka porodila zdravé dítě

Lina Medinaová přivedla před osmdesáti lety na svět zdravého chlapce

Přesně před osmdesáti lety malá peruánská dívenka jménem Lina porodila v Limě dítě. Bylo jí pouhých pět let, sedm...

Fascinují mě muži, kteří milují svou práci, říká mluvčí vlády Jana Adamcová

Jana Adamcová

Moderátorka, kterou si pamatujeme jako sporťačku z TV Nova, a současně manželka režiséra Jiřího Adamce, se nedávno...

Vzala ten nejmenší nůž a bodla třikrát. Teď sedí za pokus o vraždu

Nikola si odsedí pět let ve vězení.

Monika, která zabila svého manžela, není ve věznici Řepy jediná, která na partnera vztáhla ruku. „Třikrát jsem ho...

Přehlídka bradavek i kalhotek. Kráskám v Cannes se trapasy nevyhýbají

Trapasy na červeném koberci

Odhalené bradavky i spodní prádlo, pády nebo vyzuté lodičky. To jsou faux pas, kterých se mnohdy nevědomky dopustily...

Další z rubriky

Z Britney Spears je nevyrovnaná žena. Místo zpěvu řeší psychické problémy

Britney Spearsová

Život Britney Spears (37) je jako na horské dráze. Chvíli je na výsluní, pak se propadá na dno a končí v psychiatrické...

Služební cesta bez stresu podle matky, která létala pracovně do vesmíru

Do péče o pokojové rostliny zapojte i děti; zvládnou to a časem v nich budete...

Každý den, po celém světě řeší miliony zaměstnaných žen, jak skloubit péči o děti s kariérou, která je pro ně stejně...

OBRAZEM: Slavné dámy, které zazářily s kudrlinami i rovnými vlasy

Slavné kudrnaté krásky

V minulosti se kudrnaté vlasy hodně nosily, kdo neměl trvalou, byl úplně mimo aktuální trendy. Dnes se účesům meze...

Najdete na iDNES.cz