"Nemusím vůbec nic dělat a už i to stačí. Když mám teď v tanci ukázat dračici, tak s tím bojuju. Bojím se, abych třeba v čače nevypadala jako lehká žena," říká ve velkém rozhovoru pro magazín Ona DNES, který vyjde v úterní MF DNES.
Čtěte v úterý
Velký rozhovor s violistkou JItkou Hosprovou čtěte v magazínu Ona Dnes.
Jak už to u interpretů vážné hudby bývá, její taneční partner Lukáš Bartuněk z pražské taneční školy Maestro zpočátku neznal ani její jméno ani tvář. Dnes už ví: "Je to skvělá ženská s vynikající fyzičkou."
Hra na poměrně těžkou violu totiž fyzičku vyžaduje. Takže Jitka Hosprová není a ani nemůže být žádná holka z cukru.
"I s horečkou devětatřicet se dá hrát. Člověk se nadopuje, je sice jako v kómatu, ale nějak to dá. Shodli jsme se s Václavem Hudečkem, že dokud je člověk schopen stát, může i hrát. Skutečně nepříjemné je, když se před koncertem říznete do prstu. Ne kvůli bolesti, ta se dá překonat, ale když vám teče po strunách krev, lepí a zasychá na strunách, tak to opravdu nejde. S náplastí hrát nejde, tak to jeden kolega vymyslel tak, že si slepí ránu vteřinovým lepidlem. Naštěstí jsem to ještě udělat nemusela, ale jsem ráda, že o tom triku vím," prozrazuje Jitka Hosprová.
