Zákon, který vstoupí v platnost 1. července 2020, je podle agentury Reuters prezentován jako pomocná ruka ruským IT firmám, které díky němu mají být konkurenceschopnější vůči zahraničním společnostem. Ruským spotřebitelům má naopak ulevit od stahování softwaru po zakoupení nového zařízení. Tento vládní předpis nicméně zvedl vlnu nevole. A to nejen mezi obchodníky s elektronikou, kteří upozorňují, že byl přijat bez jejich konzultace.
Ohrazují se totiž i mobilní výrobci, pro něž přijetí zákona znamená, že budou muset umožnit instalování ruského softwaru do smartphonů, které chtějí na ruský trh dodávat a prodávat je tam. Tamnímu trhu přitom dominují právě zahraniční výrobci včetně Applu, Samsungu a Huaweie. Seznam aplikací bude ruská vláda na základě přijatého zákona teprve sestavovat.
Podle Applu je ovšem nepřípustné, že by jakékoli třetí straně umožnil do svých zařízení instalovat nějaký software. Nejmenovaný zdroj z této americké společnosti se pro ruský deník Kommersant nechal slyšet, že takto vynucené přidávání aplikací třetích stran do ekosystému Applu lze přirovnat k jailbreaku. „Představovalo by to bezpečnostní hrozbu a společnost (Apple) takové riziko nemůže tolerovat,“ dodal zdroj.
Již v létě Apple na jedné ze schůzek varoval, že by v případě podepsání kontroverzního zákona mohl opustit ruský trh. Společnost rovněž naznačila, že stažení z Ruska představuje v celém jejím podnikání zanedbatelnou ztrátu. V kontextu s ruským opatřením se ovšem často připomíná působení Applu v Číně, kde společnost dělá ústupky tamnímu komunistickému režimu a na trhu nadále setrvává. Podle ruských zdrojů nemá prý Ruská federace ovšem takové páky jako Čína.
Zástupce sdružení obchodních společností a výrobců elektrických spotřebičů pro domácnost a výpočetní techniky (RATEK) Anton Guskov už v listopadu upozorňoval, že pro Apple a další výrobce uzavřených operačních systémů není Rusko největším trhem. „Kvůli tomu (zákonu) nezmění své politiky. Výsledkem bude, že všechna jejich zařízení se do Ruska dostanou neprůhledným způsobem. Tím bude trpět stát i uživatelé,“ varoval Guskov.
Putinem podepsaný zákon vyvolává obavy, že by Rusko mohlo vládní aplikace zneužít ke špehování svých občanů. Prozatím není jasné nejen to, jaký software budou muset výrobci do svých zařízení předinstalovat, ale ani na jaká konkrétní zařízení se bude právní úprava aplikovat. Kromě smartphonů se ovšem hovoří třeba i o počítačích, tabletech či chytrých televizorech.
Moskva již v uplynulých pěti letech zavedla řadu zákonů, které přísně regulují internet. Internetové vyhledávače například musí některé výsledky vyhledávání mazat. V březnu 2018 nejvyšší soud rozhodl, že šifrovaná mobilní síť Telegram musí spolupracovat s ruskou tajnou službou FSB a poskytnout jí na vyžádání šifry ke komunikaci uživatelů. Ta ovšem takovou spolupráci odmítla, moskevský soud proto nařídil zablokovat přístup k této službě po celém Rusku (více u kolegů na Technetu: Rusko rozhodlo o zablokování populární komunikační sítě Telegram).
Na počátku listopadu pak vstoupil v platnost zákon o „svrchovaném internetu“, který úřadům umožňuje větší kontrolu nad děním na síti. Na základě této normy může vláda uživatele odpojit od globální počítačové sítě a poskytovatelé připojení musí nově mít v systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu. Má vzniknout i uzavřená ruská internetová síť (více na Technetu v článku Rusko chystá vlastní internet, aby se mohlo odpojit od celosvětového). Kreml novinku prezentoval jako ochranu proti kybernetickým útokům, zatímco kritici hovoří o nové dimenzi cenzury internetu, která se podobá té čínské.
