Tmej je představován jako fotograf své doby

aktualizováno 
- Vedle retrospektivní výstavy Ladislava Sitenského máme možnost zhlédnout i bilancování Zdeňka Tmeje, tedy představitele stejné generace tzv. magazínových fotografů. Také před Tmejem stála masa jeho archivu, která může při nešťastném výběru návštěvníka expozice zavalit chaotickým obrazovým svědectvím. Tmej se však na rozdíl od Sitenského nespoléhal sám na sebe a selekci fotografií přenechal zkušené Blance Chocholové. Musíme říci, že to byl velmi prozíravý tah.

I v Tmejově tvorbě stojí prakticky hned na počátku dílo stěžejní, jež svou podstatou nemůže být překonáno. Se zkušeností války se autor vyrovnával v dnešní polské Vratislavi, kde v letech 1942 až 1944 vzniká jeho záznam podmínek totálně nasazených. Tmej prostředí snímá zevnitř - sám je jedním z členů tohoto uměle vytvořeného světa, narychlo vystavěného pro potřeby nacistického Německa. Se svými spolubydlícími se tedy nemusel sžívat jen jako fotograf, ale hlavně jako člověk. Veškerá špína, únava, stesk, ale i chvíle radosti proto nejsou jen okamžikem, kdy zmáčkne spoušť a potom může jít opět hledat zajímavou situaci. Všechny musí prožívat spolu s ostatními. Je logické, že se tak na snímcích podílí i jako aktivní článek děje. Fotografovaní o něm vědí, reagují na jeho přítomnost, dokonce mu někdy pomáhají záběr dotvořit, např. podržením blesku. Na dokumentární hodnotě to však nic nemění: Tmej přece nepřichází zvenčí jako cizorodý faktor, víceméně dokumentuje sám sebe.
Po válce tento soubor vyšel pod názvem Abeceda duševního prázdna a i dnes tvoří ústřední bod expozice. Čím se však dá obklopit, aby ostatní fotografie nepůsobily jako pouhý dodatek, jako splacení dluhu za každou cenu opomíjenému autorovi? Chocholová se pokusila o svou interpretaci Tmejova díla, kde by sice byl kladen důraz na jeho nejdůležitější cyklus, ale ostatní práce by s ním byly v pevném kontextu. Hlavním motivem se tak stala atmosféra doby, v níž autor převážně tvořil. Najdeme tu předválečné cvičení hasičů a snímky z pražské periferie, ale také jedny z prvních momentek pořízených v reálném prostředí divadelní činohry či České filharmonie. Skladba záběrů je zvolena tak, aby dynamika těchto fotografií nevystupovala nad ostatní. Proto až na výjimky, např. portrét Rafaela Kubelíka, se tolik nesoustředíme na gesta a pohyb, i když právě o zastavení času aparátem uprostřed výskoku tanečnic se Tmej po dlouhý čas snažil.
Přes Tmejovu známou živelnost a nezkrotitelnost jeho tvorba působí jako kompaktní celek.
I takovéto uspořádání však má svůj limit. Atmosféra předválečných magazínů se z fotografií jednou musela vytratit. Jako po válce vzniká Reichmannův obraz zničeného světa Raněné město, pořizuje Tmej v sedmdesátých letech po návratu ze sedmiletého komunistického vězení svůj cyklus Zmizelé Vysočany, jakési podobenství o stavu jeho raněné duše. Fotografova doba nám doslova mizí před očima: prvorepublikové auto zarůstá vegetací, stará bota je zašlapána do země, na zrezivělém razítku čteme roky 1932-34.
Divák sice Tmejovo dílo nevidí v celé šíři, interpretace Blanky Chocholové se soustředila jen na jeho část. Ta však Zdeňka Tmeje konečně rehabilitovala alespoň v očích fotografické veřejnosti.

Zdeněk Tmej: Archiv 1936-1998. Koncepce a výběr fotografií Blanka Chocholová. Staroměstská radnice, Sál architektů. Výstava trvá do 30. května.

Autor:

Mohlo by vás zajímat

24. 2. se uskuteční 91. ročník předávání filmových cen v Los Angeles
23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO

Témata: Poradna: Boty

Nejčtenější

Boris Rösner mi radil, ať Ulici beru, vzpomíná Martin Hofmann z Mostu!

Martin Hofmann v seriálu Most! (2019)

Zatímco se všude mluví o seriálu Most!, sedáme si spolu v šatně pražského Divadla v Celetné. Před pěti minutami...

Českou stopu v Teorii velkého třesku podporuje představitelka Amy

Mayim Bialik jako Amy Farrah Fowler v seriálu Teorie velkého třesku

V americkém seriálu Teorie velkého třesku, jehož závěrečnou řadu nyní vysílá Prima Cool, se občas objevují odkazy k...

KOMENTÁŘ: Záhadná postava. Velice spokojený televizní divák

Ze seriálu Most!

Patří do rodiny nadpřirozených bytostí z novodobých pohádek. Na rozdíl od početné armády reptalů ho nikdy nikdo...

RECENZE: Jaromír Hanzlík si napsal telenovelu Léto s gentlemanem

Trailer k filmu Léto s gentlemanem

Na svatého Valentýna utrpěla kina srážku s telenovelou. Kdyby v titulcích filmu stálo Rosamunde Pilcherová a běžel na...

VIDEO: Poslední díl seriálu Most! posune vysílací čas. Kvůli vulgaritě

MOST!

Sedm dílů seriálu Most! se vysílalo hned po deváté večer, ale jeho osmá, závěrečná epizoda posune v pondělí 25. února...

Další z rubriky

OBRAZEM: To nejlepší z Czech Press Photo. Prohlédněte si vítězné snímky

2003. Sedlák Jan Rajter s malým Vašíkem na pastvině. (Ibra Ibrahimovič)

Do konce února si návštěvníci pražského Karolina mohou prohlédnout to nejlepší z prestižní fotografické soutěže Czech...

Vítězný snímek Czech Press Photo nemusí ukazovat mrtvé mládě

PŘÍRODA A VĚDA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (single) Lukáš Zeman, volný fotograf –...

Vítězná fotografie ze soutěže Czech Press Photo nemusí podle odborníka na primáty Stanislava Lhoty znázorňovat to, co...

Nerad říkám, že mým tématem jsou černoši. Arthur Jafa poprvé u nás

Motiv z díla amerického umělce Arthura Jafy

Představu o tom, jak zní černošská hudba, má téměř každý. Jak ale vypadá současná černošská vizuální estetika a kde...

Najdete na iDNES.cz