RECENZE: Vraždy v čínské metropoli, zahalené cigaretovým oparem

Skotský spisovatel Peter May si získal oblibu českých čtenářů svou trilogií z ostrova Lewis. V porovnání s ní je Pán ohně, první část Mayovy šestidílné "čínské" série, tak trochu zklamáním. Což však neznamená, že je špatný.

Peter May | foto: BBC Radio Scotland

Peter May

„Navzdory oblíbeným představám nestřílíme lidi, když si myslíme, že jsou vinni. Když je usvědčíme, kulka v hlavě je pořád lepší než deset let v cele smrti, kde přijdou o naději i o zdraví a pak stejně skončí usmažení na elektrickém křesle. Mně to zní jako definice mučení podle Amnesty International,“ vmete čínský policista Li Jen do tváře americké soudní lékařce Margaret Campbellové. Tuto nesourodou dvojici svedl osud nad ohořelým tělem muže nalezeným v jednom pekingském parku.

Téže noci byli v čínské metropoli zavražděni ještě dva muži. A u každé mrtvoly se našel nedopalek cigarety Marlboro. Krásná modrooká blondýnka přijela do Pekingu na šestitýdenní stáž na Lidové univerzitě státní bezpečnosti. Tedy – spíš využila možnosti a z Chicaga sem utekla, aby se vypořádala s osobní tragédií.

Jelikož má značné zkušenosti se zkoumáním spálených těl, je přizvána k pitvě muže z parku. A přijde na to, že se rozhodně nepolil benzinem a nezapálil sám. Dokonce se jí podaří zkoumáním jeho zázrakem neshořelého prstenu z americké univerzity zjistit jeho identitu: jde o významného čínského genetika, který ve Státech vystudoval a určitou dobu pracoval.

Střet civilizací

Pán ohně vyšel v roce 1999, tedy ve stejné době, kdy se odehrává. Peter May měl za sebou úspěšnou kariéru novináře a televizního scenáristy, ale rozhodl se pro dráhu spisovatele. A začal ji právě sérií thrillerů z Číny – nejvíce omračující země, jakou kdy poznal, jak uvedl v jednom rozhovoru.

Vynesla mu světovou popularitu. Po přečtení první části je nesnadné soudit, zda kvůli příběhům samotným, nebo schopnosti líčit díky rozsáhlým vědomostem atmosféru říše středu s jejími tradicemi i proměnami.

Peter May

Margaret o čínských dějinách i současnosti neví prakticky nic. O kulturní revoluci sice cosi slyšela, ale teprve při rozhovorech s Liem získává jakou takous představu o její hrůzné podobě. Pro americkou individualistku je nepochopitelná skutečnost, že v Číně jedinec nic neznamená, že je zcela podřízen potřebám celku.

Netuší, jak se chovat, a ani se to nesnažila zjistit. Šokuje ji, když ji americký kolega z Lidové univerzity upozorní, že každý čínský rolník na ni pohlíží svrchu, protože on má za sebou pět tisíc let starou civilizaci a ona je v porovnání s ním barbarka. A nechápe, že se vražda může vyšetřovat třeba dva roky.

Právě její nevědomost a taky to, že je to žena od rány, která si nebere servítky, vytváří dusno mezi ní a Liem. Li toho o Americe ví hodně, strávil tam na stáži tři měsíce a předtím si pečlivě kdeco nastudoval. Nicméně při společném pátrání se dusno postupně mění v oboustrannou lásku, pro mladého policistu první v životě.

Pán ohně

65 %

Peter May

Překlad Filip Drlík

Host 2015, 440 stran

Romantický vztah přirozeně čtenář očekává od samého začátku a není zklamán, i když na první polibek dojde hodně pozdě. Li postupně seznamuje Margaret s výbornými čínskými jídly i příšerným pitím, se zvyky společnosti, kde každý hlídá každého a vše je zahaleno pekingským smogem a dýmem z cigaret, které Margaret nenávidí jako lékařka i jako Američanka.

Je to fascinující čtení i kvůli postavám, jež ústřední pár doplňují, jako je Liův nejlepší přítel se svou milou, prostitutkou a mizernou zpěvačkou, prodavačka, která si u svého stánku čte Descarta, a především Liův strýc, bývalý slavný policista a vášnivý šachista. Bohužel se v druhé polovině poněkud zlomí.

Od thrilleru ke sci-fi

Pán ohně je sice příslušně napínavý až do konce a místy se od něj nelze odtrhnout, jenže když Margaret Campbellová a Li Jen při svém pátrání konečně dospějí k tomu, co se za vraždou genetika a zprostředkovaně i dalších dvou mužů skrývá, dostaví se ono lehké zklamání. Neboť jde o zneužití vědy, přesněji řečeno genetiky.

Thriller se mění ve sci-fi. Od lékaře upáleného muže se dvojice dozví, že by stejně brzy umřel, a v jeho bytě objeví léky proti AIDS. Realita je však mnohem děsivější, nedá se říci, že zcela nepravděpodobná, protože – kdo z nás laiků tuší, co vše se za genetickými pokusy může tajit?

Vraždy byly objasněny a možná, že poselství Pána ohně, jež k nim vedlo, je dnes ještě naléhavější než před šestnácti lety. Nevíme. Víme však, že jde o začátek šestidílné série a že se s tím problémem Peter May musel nějak vypořádat. Rozhodně vyvolal ve čtenáři obrovskou zvědavost. A nakladatelství Host, které román v překladu Filipa Drlíka v češtině vydalo, si oprávněně zajistilo záruku zájmu o další části.