Detektivka Muži, kteří nenávidí ženy: kniha, kvůli které si vezmete dovolenou

  17:27aktualizováno  17:27
První díl trilogie Stiega Larssona Milénium, nazvaný Muži, kteří nenávidí ženy, se stal bestsellerem, kterého se ve světě prodalo šest milionů výtisků. A je to naprosto fascinující kniha.
Spisovatel Stieg Larsson píše o zločinech nejhrubšího zrna, z nichž by mohl poskládat pornothriller prodávaný na povolení jen plnoletým, ale v žádném zvěrstvu se nevyžívá. Ilustrační foto.

Spisovatel Stieg Larsson píše o zločinech nejhrubšího zrna, z nichž by mohl poskládat pornothriller prodávaný na povolení jen plnoletým, ale v žádném zvěrstvu se nevyžívá. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Přebal knihy Muži, kteří nenávidí ženy Stiega Larssona Recenzenti by neměli o něčem prohlašovat, že je to geniální, protože to může znamenat, že ztratili soudnost a kritický pohled, že je zkrátka něco dostalo. Kniha Stiega Larssona Muži, kteří nenávidí ženy je geniální novinářská detektivka a – ano, naprosto mě dostala.

Larsson byl švédský novinář a spisovatel, který se celý život věnoval sledování extremistických skupin. Zemřel v roce 2004 na těžký infarkt a zanechal po sobě tři hotové, ale nevydané detektivní romány, které tvoří trilogii Milénium. První z nich je případ čtyřicet let starého zmizení vnučky průmyslového magnáta, po které pátrá dvojice detektivů v knize Muži, kteří nenávidí ženy. Tak nějak jako tihle detektivové by vypadaly postavy Astrid Lindgrenové Kale Blomkvist a Pipi Dlouhá punčocha po dvaceti letech.

Lepší než Agatha Christie

Sám Larsson, který krátce před smrtí poskytl jediné interwiev, kde o knize mluví, řekl: "Jak by Pipi vypadala jako dospělá? Jak bychom jí říkali? Sociopatka? Hyperaktivní dítě s poruchou soustředění? Dívá se na společnost jinak než ostatní. Udělal jsem z ní Lisbeth Salanderovou, pětadvacetiletou ženu, která se cítí jako naprostý outsider. S nikým se nestýká a neosvojila si žádné sociální dovednosti."

Jeho Lisbeth Salanderová je jedním z nejpodivnějších ženských detektivů v literatuře vůbec. Hackerka s podivným smyslem pro spravedlnost, jež neodpouští násilnickým mužům, kteří nenávidí ženy. A dává jim to pořádně sežrat. Jejím spoluhráčem je Mikael Blomkvist, novinář odsouzený za pomluvu a křivé obvinění. A společně… inu, společně pátrají po té čtyřicet let zmizelé dívce Harriet.

Larssonovy trilogie se na světě prodalo více než osm milionů výtisků a on za ni posmrtně obdržel několik literárních ocenění. První část trilogie Milénium je však vlastně docela obyčejná: postrádá jazykové zvláštnosti, Larsson neexperimentuje, nepoužívá žádné originální postupy, formálně jde o knihu, která nijak nevyčnívá. Dvě skutečnosti jsou však na ní fascinující: bravurně vykreslené postavy, které vedle čtenáře, s ním a v něm začnou žít ve chvíli, kdy se pročte zhruba na dvoustou stranu. A strhující děj.

Stieg Larsson o jedné z hlavních postav

"Jak by Pipi vypadala jako dospělá? Jak bychom jí říkali? Sociopatka? Hyperaktivní dítě s poruchou soustředění? Dívá se na společnost jinak než ostatní. Udělal jsem z ní Lisbeth Salanderovou, pětadvacetiletou ženu, která se cítí jako naprostý outsider. S nikým se nestýká a neosvojila si žádné sociální dovednosti."

Je to jenom detektivka, smyšlenka, prostě velmi dobře poskládané obrazy pátrání, tohle se přece děje každý druhý večer na televizních obrazovkách, říká si čtenář a nerozumí tomu, jak ho mohl Larsson tak snadno lapit. Tahle kniha způsobí, že bude číst přes noc, do rána a další den si vezme dovolenou, aby ji mohl dočíst. Agatha Christie by měla smeknout.

Temné stránky lidských duší fascinovaly čtenáře vždycky, ale teď s nimi chce zatočit hackerka, jejíž vlastní duše je pravděpodobně temnější než linky pod očima patnáctiletých satanistek, a novinář odsouzený do vězení, trochu promiskuitní, i když spravedlivý a čestný.

Larsson sice píše o zločinech nejhrubšího zrna, z nichž by mohl poskládat pornothriller prodávaný na povolení jen plnoletým, ale v žádném zvěrstvu se nevyžívá a vystačí si s náznakem a prostým popisem, spoléhá na čtenářovu představivost. A představit si ocelovou sklepní mučírnu není po případu Fritzl nic těžkého.

Ukázka z filmu Muži, kteří nenávidí ženy
(premiéra: Švédsko, leden 2009)

Logická otázka, která čtenáře napadne a rozšíří tím působení Larssonovy detektivky do etických rozměrů: Co by udělal novinář, který by Fritzla objevil, a co by mohlo sloužit jako úplatek, aby kauzu nezveřejnil? Lisbeth Salanderová by věděla. Požadovala by hlavy všech známých násilníků a sama by jim je uřízla.

Námitku Mikaela Blomkvista, že sami násilníci byli v dětství zneužívaní, by rozstřílela logickými argumenty. Ano, takhle Larssonova kniha působí – představujete si situace a ptáte se, jak by se v nich chovali vaši noví přátelé, Lisbeth Salanderová a Mikael Blomkvist.

Jako štvaná zvěř

Kniha má v závěru několik překvapivých rozuzlení, tedy mimo vyřešení hlavního problému, takže je čtenář uspokojen hned několikrát. "Všechny dějové linie se propojí až ve třetí knize a teprve potom pochopíte, co všechno se stalo. Ale všechny knihy současně představují uzavřené příběhy. A ještě něco. V obyčejných detektivkách nikdy nezjistíte, jaké byly důsledky toho, co se stalo v předchozí knize. V mých knihách to ale poznáte," slíbil v rozhovoru Larsson.

V září vyjde v nakladatelství Host druhý díl Milénia, kde bude Lisbeth pátrat po vrazích dvou novinářů a sama se změní ve štvanou zvěř. A už na konci ledna měl ve Švédsku premiéru film Muži, kteří nenávidí ženy. Tady nezbývá než se spokojit s trailerem a doufat, že tvůrci zadaptovali Larssonovu knihu lépe než před lety Hoegův Cit slečny Smilly pro sníh, což byla sice postmodernější, ale podobně geniální skandinávská detektivka.

STIEG LARSSON - Muži, kteří nenávidí ženy
Host, 536 stran, 349 korun. Překlad Azita Haidarová.
Hodnocení MF DNES: 90 %

  • Nejčtenější

Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I...

PRVNÍ DOJMY: Křepčení na hrobě, nebo pocta? StarDance začala Gottem

Muselo to být ošemetné rozhodování. Totiž jestli první díl StarDance, který náhodou vyšel na den státního smutku,...

Vivat Vlasta! Do „života čtvrtého“ vyprovodil Chramostovou dlouhý potlesk

Státní hymna a dlouhotrvající potlesk v zaplněném Národním divadle vyprovodily zesnulou herečku Vlastu Chramostovou....

RECENZE: Eurokriminálka Princip slasti. Cestopis zabírá líp než vražda

Části ženských těl poházené po třech městech mají účel i efekt. Horší je, že vyšetřovatelé z daných zemí se v...

RECENZE: Angelina Jolie a Michelle Pfeifferová vedou Hru o trůny tchyní

Pět let po prvním snímku se Angelina Jolie a Elle Fanningová vracejí do rolí kouzelné vládkyně temných blat a její...

Premium

Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky

V posledních letech velké obchodní řetězce jeden po druhém zpoplatňovaly, později i rušily igelitové tašky, které...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

Nobelovu cenu za literaturu získali Olga Tokarczuková a Peter Handke

Po ročním pauze způsobené skandálem ve Švédské akademii se letos udělily hned dvě Nobelovy ceny za literaturu. Za rok...

RECENZE: S podzimním časem k nám přichází utrpení, teror IRA i smrt

K pošmourným podzimním dnům se docela hodí trocha strachu a napětí knižních novinek. Nabízí je trojice knih Zavátá...

Státní cenu mají Karol Sidon a Anna Kareninová, ocenění získal i Menzel

Státní cenu za literaturu letos získal dramatik, spisovatel a vrchní zemský rabín Karol Sidon. Porota ocenila jeho...

Cestu do Narnie, Bradavic i Země Nezemě podniká Atlas literárních míst

Publikace s názvem Atlas literárních míst je přesně typem knihy, jaká má největší potenciál uspět u čtenářů na podzim...

Najdete na iDNES.cz