O jejím úmrtí informoval Aleš Březina z Nadačního fondu Viktora Kalabise. Růžičková se za skladatele Kalabise provdala v roce 1952.
Zuzana Růžičková se narodila v lednu 1927 v Plzni, jako dívka byla po nacistické okupaci vězněná v koncentračních táborech Osvětim a Bergen-Belsen. Už v terezínském ghettu se seznámila s několika muzikanty včetně operního pěvce Karla Bermana. Klavírista Gideon Klein ji přímo tam vyučoval hudební harmonii.
Studiu hry na klavír a cembalo se potom věnovala i po válce. V roce 1956 zvítězila na mezinárodní cembalové soutěži v Mnichově, poté studovala hru na tento nástroj také v Paříži.
Proslavila se zejména provedením děl Johanna Sebastiana Bacha. Růžičková nastudovala a natočila kompletní Bachovo dílo, které obsáhlo pětatřicet desek. V letech 1979 až 1990 byla sólistkou České filharmonie. Vysloužila si přezdívku první dáma cembala, v roce 2004 vydala společně s Marií Kulijevičovou vzpomínkovou knihu nazvanou Královna cembala.
Růžičková získala rovněž řadu ocenění. Například dostala v roce 2003 od prezidenta medaili Za zásluhy II. stupně či francouzský titul Rytíře umění a literatury.
