Navzdory vší neutěšené situaci kolem hýří velšská zpěvačka Bonnie Tyler optimismem, prohlašujíc v názvu nového alba The Best Is Yet To Come, že to nejlepší teprve přijde. V jedenácti písničkách, z nichž čtyři představují coververze, pluje proti proudu času, až do slastné osmé dekády, kde ostatně žala největší úspěchy.
Připomeňme hit Holding Out for a Hero nebo pompézní meatloafovskou megabaladu Total Eclipse Of the Heart z pera skladatele Jima Steinmana.
The Best Is Yet To Come dá vše najevo hned úvodními tóny. Osmdesátkové klávesy, sbory, vyklenutý refrén. Iluze je takřka dokonalá, vrátili jsme se tam zpátky. Jediné, co prozradí dobu vzniku, je zpěvaččin už přece jen trochu unavený hlas, který postrádá tehdejší ostrost a pronikavost.
Je to vlastně naprosto anachronická deska s tím, co se momentálně děje, nemá prakticky nic společného. V tom ale tkví její největší síla. Bonnie Tyler měla jasnou vizi a celou dobu se jí ve studiu držela.
The Best Is Yet To ComeBonnie Tyler |
Při nejedné písničce se budete ujišťovat, jestli se opravdu nepíše rok 1986. Skladby jako Dreams Are Not Enough by ve „své“ době nejspíš kralovaly hitparádám. Dneska představují pochutnání spíše pro podobně naladěné nostalgiky. Není na tom ale nic špatného, rozhodně je zpěvačka uvěřitelnější v této poloze, než aby se trapně přizpůsobovala moderním trendům.
Řeč byla o předělávkách – i ty jsou zcela v duchu koncepce alba. Bonnie nazpívala třeba I’m Not In Love od 10cc nebo Catch The Wind skotského písničkáře Donovana.
Jejím přáním bylo dostat na album ducha písniček Bruce Springsteena a Roda Stewarta, což se podařilo. A i když mu ke konci stopáže už přece jen dochází dech, Bonnie Tyler nelze nedržet palce a necítit k ní sympatie.
