KOMENTÁŘ: Andělé brouzdali vodami mainstreamu, ale zapluli i do hluboké řeky

Andělé byli rozdáni, nic neočekávaného, skandálního či kontroverzního se neudálo. Oceněna byla vesměs mainstreamová kvalita, i žánrové ceny si rozebrali ti, jimž nejvíce příslušejí.

Nechat do Síně slávy vejít Roberta Křesťana a současně ocenit album Díl první, jež natočil s kapelou Druhá tráva, Andělem za folkovou desku roku, byl krok logický, pochopitelný a chvályhodný.

Křesťan za své poctivé a požehnané muzikantství do jakékoliv síně tohoto typu patří už dávno a zmíněná deska, kterou bezvadně sehrané těleso natočilo s producentem Eddiem Stevensem, je opravdu povedená, byť žánrová folková voliéra je mu tuze těsná.

Zato skutečně pravověrný folkař Jaromír Nohavica neproměnil na sobotním udílení hudebních cen ani jednu ze tří nominací. Důvody mohly být jakékoliv. Třeba, že to už není „čistý“ Nohavica jako v dobách Mikymauzolea nebo Divného století.

Hattrick Lenky Dusilové je naopak pochopitelný a vlastně nevyhnutelný. Řeka je komplexní, hluboké a promyšlené dílo, každým poslechem nabývá na síle, trpělivé odměňuje, povrchní kolemjdoucí odradí. Zpěvačka je možná stále trochu „holka magor“, jak předvedla v mimoňské děkovné řeči neřeči, ale hudebně jí to pálí náramně.

Netřeba se ošívat ani nad vítězstvím Tata Bojs. Mainstream je to jak vyšitý, přitom však kapela s vlastní tváří, osobitým stylem humoru, který se nerovná planým srandičkám, a spoustou intertextových informací v písničkách. Je to chytlavé, odlehčené, není to pitomé. A Mardoša je pořád zajíkavě a překotně hovořící kluk, i když už mu notně prokvétá vlas.

Pro objev roku Kateřinu Marii Tichou, známou pravidelnou spoluprací se skupinou Jelen, jsou Andělé do určité míry mezníkem v kariéře. Souběžně s oceněním totiž ohlašuje počátek spolupráce s kapelou Bandjeez, jež doprovázela zesnulého zpěváka Davida Stypku.

O tom, že letos Andělé nesázeli jen na zavedená jména, svědčí vítězství méně známých slovenských Le Payaco na úkor Kataríny Knechtové a Richarda Müllera nebo výhra interpreta s přezdívkou 7krát3 nad matadory Danem Bártou a Nohavicou. A vlastně pobavil úspěch devadesátkového klubového fenoménu Kurtizány z 25. Avenue. Dnes kromě tahouna Tomáše Varteckého funguje ve zcela jiné sestavě – a hle, stále jim to šlape jako kdysi. Tedy ne bída, ale lesk kurtizán.