RECENZE: I když Santa je pořád úchyl, jeho vtip dost vypelichal

Za třináct let od zrodu filmu Santa je úchyl se nezměnilo jediné: Billy Bob Thornton stále vyzařuje charizma. Pár vteřin v úvodu druhého dílu vypadá dokonce pěstěně jako ministr Martina Myšičky v sérii Kosmo, ale brzy jeho postavu odmaskují, vrhnou zpět mezi splašky a ukáže se, že slouží jen unavené kopii.

Z filmu Santa je pořád úchyl | foto: Magicbox

Hrdina má působit vypelichaně, příběh svěže, ale opak je pravda. Ač se tvůrci vyměnili, nechali postavě nejen osobní znaky jako sprostý slovník, opilecké výstřelky, sexuální apetit a sklon ke zmaru, ač zpacká i vlastní sebevraždu, ale také bohužel i zcela totožný příběh.

Znovu jej vyhledá zrádný trpasličí komplic, znovu plánují loupež, znovu kvůli krytí obléknou kostým Santa Clause, znovu jim cestu zkříží sice již odrostlý, ale stále stejně naivní baculatý andílek, jenž hrdinův cynismus naleptává soucitem. Že partu doplní ještě hrdinova zpustlá matka, je změna čistě kosmetická.

Navíc bezbřehá kanonáda vulgarit svádí ke konverzační vycpávce, kdežto situační komika skomírá. Vlastně se skoro nekoná, i vděčná rvačka dvou svatých konkurentů se rozplizne do ztracena, nemluvě o velkém srazu Santů ve finále.

Santa je pořád úchyl

40 %

Režie Mark Waters, hrají Billy Bob Thornton, Tony Cox, Kathy Batesová, Brett Kelly

Mírný úsměv vyloudí alespoň přání dětí počítačového věku, jimž hrdina vůbec nerozumí, či okamžiky, kdy sám sobě vytýká přílišnou měkkost. Ovšem to by měl vyčíst hlavně autorům, neboť vyvrhel směřující pomalu k vážnosti a cituplnosti páchá na podstatě projektu zradu.

Přírůstek našich kin jménem Santa je pořád úchyl zkrátka představuje dokonalý doklad, že druhé díly bez nového nápadu nemají vůbec vznikat a že jenom sama oplzlost bez injekce vtipu už nezabírá.