RECENZE: Kazmův film opravdu existuje. Ale svět by se bez něj obešel

Zase jedna bublina splaskla. Po dlouhých dohadech, zda Kamil Bartošek čili tvář internetu Kazma opravdu natočil film, nebo do kin láká jen na další ze svých mystifikací, se jeho Onemanshow: The Movie skutečně promítá. Paradoxně je nudnější než tanečky kolem.

Že si Kazma Kazmitch, jak si říká, rád s publikem hraje, prokázal jak velkovýrobou záhad vůkol své celovečerní prvotiny před její premiérou, tak v principu, na němž ji založil a jejž první diváci slíbili neprozrazovat. Obecně řečeno jde zase o reklamní hru.

Peníze ve vzduchu a velký prostředníček. Kazma uvedl svůj film

Ovšem distribuční slogan tvrdící, že „unikátní film mění pravidla kinematografie a jako jediný na světě bere diváky za hranice plátna do opravdové reality“, je třeba brát s rezervou. Diváci platí za snímek jako takový a bez něj by se kinematografie docela klidně obešla.

Předně si Kazma umí hrát s veřejným prostorem, ale sám hrát prostě neumí; přesto si coby scenárista a spolurežisér přidělil hlavní roli, v níž zejména v melodramatických pasážích stesku nad zmarněnou láskou budí spíše útrpnost. Člověk si maně vzpomene na Divadlo Sklep a Tomáše Hanáka v Mazaném Filipovi: tak má vypadat jemná parodická stylizace, která baví.

Navíc sebestředná historka, v níž Kazmův hrdina osnuje podvod století, silně připomíná béčkové odvozeniny Dannyho parťáků, od sestavy bizarního týmu přes plánování po náhodné improvizace. Kdo čekal vskutku originální zápletku, musí se cítit ošizen.

Prakticky jedinou reálnou komplikaci „gangu“ zosobňuje covid a jediný hravý nápad „filmu ve filmu“ přinese smyšlené natáčení válečného dramatu Tajný zákop, což však vyšlo najevo už při nepovedené prezentaci fiktivního projektu na karlovarském festivalu.

Tak co vlastně zbude? Samé odvozeniny. Onemanshow: The movie používá módní zcizování plné vysvětlivek a průvodních komentářů, nabubřelé výrazivo reality show, jeden drsnější žert ohledně dětského domova i s narážkou na známý mystifikační titul „Českej sen jako od Klusáka“ a vskutku mohutnou výpravu, založenou však zejména na přejíždění, kopání, stavění a bourání.

Onemanshow: The Movie

35 %

Scénář, spolurežie a hlavní role Kazma Kazmitch

Kinobox: 46 %

Nejhůře však je, když má hrdina ztrácet svůj světácký lesk a rozbolavěle sdělovat světu vážné pravdy typu „Život umí bejt šílenej“. Na vnější humbuk, který se kolem něj budoval, je film sám o sobě až překvapivě málo jiný, málo drzý, málo rebelský, málo provokativní a pramálo zajímavý.

Body mu vedle tradiční úlitby za debut nabírá obsazení méně známých tváří a zjevná producentská pracnost –⁠ ostatně seznam partnerů v titulcích aspiruje na tuzemský rekord. Nicméně i v době, kdy film slouží, neřkuli posluhuje jiným záměrům, má pořád zákonitosti, které o jeho kvalitě rozhodují.

A možná, bez ohledu na rekordní předprodeje vstupenek, to stále ještě vědí i diváci. Neboť když na pražské premiéře uvaděčka sdělovala: „Kdo jde na Kazmu, musí si počkat“, dočkala se i odpovědi: „Na jakého Kazmu? My jdeme na Oppenheimera.“