RECENZE: Žádný zázrak, ale Suchánkův Pepa to aspoň myslel dobře

Česká komedie se stala výrazem pro levnou spekulativní vraždu divákovy inteligence. V tomto ohledu se Pepa, který právě vstupuje do kin, lehce liší. Alespoň to myslel dobře, neřku-li vážně. Bohužel ctižádost snímku značně převyšuje schopnosti jeho tvůrců.

Trailery

Sledovat další díly na iDNES.tv

Autorský příběh režiséra Jána Nováka, s nímž spolupracoval Jaroslav Sauer, poškozují scenáristická lenost a dramaturgická nezkušenost. 

Z prvního kazu se zrodil tvar na úrovni rozhlasové četby, hrdina v jinak ukázněném podání Michala Suchánka totiž celou svou trudnou pouť celoživotního outsidera vypravěčsky komentuje v úmorně nekonečném monologu, aniž by mu text dovolil smělejší myšlenky než „neviditelnost mi nedovolila snít“ nebo „pořád žiju jenom napůl“.

Z druhé vady, která využívá obnošeného modelu zpětného líčení od početí až k prahu smrti, pak plyne, že skoro celý film vypadá jako prolog. A jestliže dojemně trpný mimoň uvažující, kdy začne opravdový život – po narození, po maturitě, prvním sexu, svatbě, dětech či až po smrti, není schopen činu, natož vzpoury dříve než ve finále, ztrácí nutně divákův zájem i sympatie.

Pepa

45 %

Česko, 2018, 90 min

Režie: Ján Novák

Scénář: Ján Novák, Jaroslav Sauer

Hrají: Michal Suchánek, Petra Špalková, Jakub Kohák, Filip Blažek, Alice Bendová, Natálie Grossová, Martin Pechlát, Anna Stropnická, Kristýna Kociánová, Vlastimil Kaňka, Marek Vašut, Alena Doláková, Viktor Antonio, Lukáš Kunz

Kinobox: 47 %

IMDb: 5.0

Pepa je osamělý vyděděnec, nechtěné dítě bezstarostné éry hippies, jehož ilustrovanou kronikou plachého otloukánka film listuje přes několikero obsazení: školka, škola, vojenské odvody, úřednický post. Leckteré motivy přitom opakuje z jiných děl, třeba kakao coby pokoutní cestu k získání modré knížky včetně Plíhalovy slavné písně nebo voyerské slídění s dalekohledem na sídlišti, jen aby zjistil, že „všichni lidi to mají těžký“. Vždy je využit a zneužit, za totality i svobody, v práci i v citech, od smutné komedie míří k melodramatu a v závěrečném odhalení až k Cimrmanovi.

Nicméně nejde o případ podívané, jaká naplňuje studem. Navíc Petra Špalková coby Pepova manželka si vychutnává sólo semetriky ve společenských trapasech typu „Pepo, čuchni si k Tondovi“, prostředí včetně hotelového zapadáku hraje tesknou ošuntělostí a ve vzácné chvilce se zdá, že by se z Pepy mohla vyloupnout taková malá česká Americká krása. Jen to umět.

Ale nakonec musí stačit, že se nekoná další prvoplánová řachanda.