Když se britský rodák Danny Boyle vydal do Indie, vznikl oscarový Milionář z chatrče. Nyní se jeho krajan, tvůrce Hodin či Předčítače, režisér Stephen Daldry, vypravil do Brazílie – a natočil snímek značně příbuzný. Navenek.
OdpadRežie: Stephen Daldry Hrají: Wagner Moura, Rooney Mara, Martin Sheen Brazílie, Velká Británie, 2014, 115 min Hodnocení: 55 % |
Shoduje se barvitost scenerií, nakažlivá nálada i volba dětských hrdinů. Nicméně Milionář z chatrče přinesl film po všech stránkách vyzrálý, kdežto Odpad, jakkoli je obratně natočený, balancuje na hraně jednoduché sociální pohádky.
Rychlý úvod ještě strhne. „Pokud sledujete tohle video, jsem asi mrtvý,“ sdělí na kameru chlapec, načež se vyprávění vrátí k výchozí situaci. Jde to ráz naráz, při štvanici zahodí muž svou peněženku na popelářský vůz – a zatímco jeho čeká mučení, děti ze sídlištních brlohů, které se živí vybíráním lepších kousků z obří skládky, tobolku s tajemným obsahem objeví a vydají se po majitelových stopách.
Dětská hra na detektivy představuje nejsilnější oporu snímku. Špína, bída, splašky, krysy – prostředí, které je obklopuje, vnímají malí hrdinové jako přirozenou samozřejmost, v níž nacházejí malé všední radosti; slunce dokáže i z hory odpadu vykouzlit zvláštní typ křiklavé krásy a bezprostřední představitelé dětských rolí šíří tak usměvavou pospolitost jako Páni kluci.
Fotogalerie |
Pohádka o zlém poslanci
Bohužel jejich pátračské dobrodružství narazí na složitý svět dospělých v bodě, kde se rodí prvoplánová agitka. A její naivistický až naivní půvab se brzy okouká. Okolí činorodé party se skládá výhradně ze šablon: policisté se vyznačují neskutečnou krutostí, jejich týrání školáka v autě účinkuje vskutku otřesně – nicméně kamera se v něm také až zbytečně vyžívá. Na straně dobra stojí pouze kněz a učitelka, naopak klíčovým padouchem v pozadí je vlivný poslanec, o němž se tu polopaticky praví – To kvůli němu nemáme nemocnice a školy!
Zkrátka britsko-brazilský Odpad vyzařuje obdobně půvabný kolorit jako Milionář z chatrče, jenže nedohnal ani jeho rafinovanou stavbu, ani podmanivou energii. A kdykoli má člověk chuť zatleskat dětem, které se očividně a živelně baví, ruce mu klesnou pod tíhou melo- dramatického revolučního plakátu.
