RECENZE: Temný rytíř očima Mirky Spáčilové

Jen vzácně se povede to, co platí u Temného rytíře: že se zrodí letní divácký hit a zároveň opravdu dobrý film. Navíc i lehce nechutná reklamní strategie budovaná na kultu Heathe Ledgera, který se před půl rokem předávkoval prášky na spaní, má pevný základ: Ledger totiž hraje postavu Jokera skvěle.

Dokonce tak osobitě, že hlavního hrdinu slavného komiksu, postavu temného rytíře pod netopýřím znakem Batmana, odsouvá ve vší zdvořilosti tak trochu do kouta.

Což však „nezařídil“ výhradně Ledger a neznamená to, že by snad Christian Bale v titulní roli selhal. Posun se týká celého pojetí batmanovské látky a zjednodušeně se dá shrnout slovy od pohádky k realitě.

Zbyla jen křídla
Počínaje úvodními záběry přepadení banky si divák užasle uvědomí: tohle není rázovité, temně fantaskní Gotham City, nýbrž jakékoli šedě nebezpečné velkoměsto.

Temný rytíř

80 %

USA, 2008, 152 minut

režie Christopher Nolan,

hrají Christian Bale, Heath Ledger, Aaron Eckhart, Michael Caine

Kinobox: 92 %

IMDb: 9.0

Akce se odehraje střelhbitě, drsně, nečekaně a k tradici odkazuje jen výstřední maska, zpod níž si vychutnává svůj první žertík proslulý zlosyn Joker. Ale jinak se spíše než stylizovaný komiks hraje řízný současný krimithriller.

Jestli je to dobře, nebo špatně, záleží pouze na osobním vkusu. Pravda, onen křiklavě bizarní a hravě přízračný svět kouzelníka Tima Burtona z filmů Batman a Batman se vrací se v Temném rytíři nekoná, ale na záměrně odlišné žánrové půdě si vede režisér Christopher Nolan velmi dobře.

Jen diváci, kteří od filmů čekají nadsázku a fantazii, možná tiše zalitují, že po Bondovi už jim „zrealističtěli“ i Batmana. Příkladně to doloží efektně nasnímaná výšková scéna z hongkongských mrakodrapů: nebýt Batmanových „křídel“, mohl by se takový výjev odehrát v kterémkoliv akčním filmu.

Pochopitelně z minulosti, respektive z předchozího snímku v Nolanově režii Batman začíná, se do Temného rytíře přenesly povinné stavební motivy příběhu i jeho některé herecké jistoty.

Batman je plný úžasné špinavé reality

. batman je plný úžasné špinavé reality

Čtěte recenzi iDNES.cz

Režisér Christopher Nolan při práci na Temném rytíři údajně tvrdil, že už s Batmanem nechce mít nic společného a v podstatě ho nemá rád. Pokud je to pravda, kéž by bylo více režisérů, kteří své hrdiny takto nenávidí.

Michael Caine v roli hrdinova komorníka opět trousí suše moudré glosy, Gary Oldman coby policejní šéf znovu zaručuje tatíkovskou spolehlivost a další věrný Batmanův přítel alias Morgan Freeman se dopouští půvabného humoru ve skeči s upoceným vyděračem.

Ring pro nováčky
O titulním přestaviteli už byla řeč: Christian Bale jako by nenápadně zrál a v Maggie Gyllenhaalové našel rozhodně výrazově zajímavější partnerku než minule ve fádní krásce Katie Holmesové. Nicméně herecky je Temný rytíř především volným ringem dvou nováčků.

Státní návladní, jehož smysl pro spravedlnost se tak tragicky zvrtne, našel typově přesného aktéra v Aaronovi Eckhartovi, který už před časem potěšil v hlavní roli černé satirické komedie Děkujeme, že kouříte.

Není čas na oddech

Ale hlavně je tu Ledger. Sledovat, jak vtrhne na scénu a v promyšlených dávkách rozehrává svou studii usměvavě vražedného vyznavače chaosu Jokera, znamená vážně zážitek. Jeho Joker je dětsky rozpustilý, ale ne dětinský; pobavený, a přitom démonicky zlověstný skoro ve stylu Johnnyho Deppa.

Má propracovaná gesta, pohyby, návyky; mlaská, srká, olizuje si rty, ale ani náhodou se nepřibližuje levné karikatuře blázna. Ledgerův Joker opustil rozměry pohádkového stvoření a stal se dokonale věrným zvráceným psychopatem, jenž se vyrovnává Bardemovu zabijákovi z existenciálního thrilleru Tahle země není pro starý.

Batman táhne

. Batman táhne

Temný rytíř porazil Piráty z Karibiku, útočí na Shreka a Titanic.

Mimochodem lehce existenciální nádech vnutil Nolan i Temnému rytíři; nejlépe mu však jde od ruky strašení. Rozhodně umí nastolit, udržet a dávkovat pocit ohrožení za pomoci nátlakové hudby, jež připomíná elektrizující chvění vysokého napětí.

Dráždivý bzukot do šikovné hry s divákovými nervy patří stejně jako výtečné nasnímaná hrozba lynče nebo hromadné paniky; přitom Nolan stihne rozehrát i mafiánské mikrodrama a do prudkých honiček vpašovat úlevné drobty vtipu s pomocí dětí, bezdomovce či motorky.

Nicméně obecně platí, že na oddech ponechává publiku jen minimum času. Nolan sází na tísnivost, syrovost, sílu a řemeslo; na pobavený odstup si moc nepotrpí. Možná i proto se v poslední třetině začne projevovat neúměrná délka filmu. Opakované „překvapování“ totiž ztrácí na původní účinnosti, a jak se děj rozvine do šíře a přibírá další bojiště, podrazy a rukojmí, působivost naopak trochu slábne.

Šaškovské loučení

Ve finále se také dostaví ušlechtilé proslovy, což by v komiksu – akční pohádce o dobru a zlu – skřípalo méně než v drsné krimi „skoro jako ze života“. A do třetice zamrzí, že králi celé podívané Ledgerovi nepatří poslední slovo, i když si své závratné okamžiky vychutná krátce před koncem třeba v úboru sestřičky – a pak šaškovským gestem před nemocnicí, které se už stačilo stát fanouškovským kultem. Oprávněně: jako by se jím loučil velký klaun.