RECENZE: Potrhlá zpovykaná slečinka aneb na co chodí náctiletí romantici

Rodiče žasnou, studia se radují. První film podle knihy Johna Greena, Hvězdy nám nepřály, se stal hitem teenagerů a nyní Papírová města, přepis jiného autorova díla, hlásí totéž. Tedy středoškolskou romanci pro vrstevníky hrdinů, zároveň nejpočetnější skupinu návštěvníků kin.

Už první slova mladičkého vypravěče – Věřím, že na každého čeká zázrak – vyšlou signál, že cynikové by měli vyklidit sál, jímž se za okamžik rozlije sladkobolná nálada dospívání. Do sousedství se právě přistěhovala rodina s holčičkou, jejímuž kouzlu kluk odnaproti propadne: na první pohled a navždy. Protože je jiná; miluje záhady.

Dejme tomu, že tak svou tajnou vílu vnímá zamilovaný školák; každý jiný včetně dívčiných rodičů vidí v hrdince spíše potrhlou zpovykanou slečinku, která svůj sklon k exhibici převléká za generační rebelii proti konvencím.

Navíc její noční výprava za sériovou pomstou, kdy jí mladík dělá řidiče, průvodce, důvěrníka i lokaje, působí dost dětinsky, třebaže některé typy odplaty nezapřou originální důmysl. Společně působí jako Bonnie a Clyde za časů nevinnosti včetně tance vysoko nad městem.

Po bláznivé noci, kdy vytrestá nevěrného přítele i jiné domnělé zrádce, však dívka zmizí a nechá za sebou Šifru mistra Leonarda kříženou s přípravou na maturitu. Její rafinované stopy totiž vedou od básníka Walta Whitmana po písničkáře Woodyho Guthrieho; díky tomu, že zamilovaný pátrač přibere dva kamarády, zanechá tu svou stopu i humor. Ovšem v učesaném stylu Rychlých šípů: těžko uvěřit, že mladíci shánějící právě partnerky na svůj brzký maturitní ples si dovolí poprvé v životě jít jeden den za školu.

Hlava plná vzpomínek

Ani filmařsky se Papírová města nevytáhla, pohybují se v bezpečných mantinelech studentské televizní Beverly Hills 90210 – koneckonců režisér snímku Jake Schreier nedávno pracoval pro Amazon na seriálu Alpha House.

Papírová města

50 %

USA, 2015, 109 min

režie: Jake Schreier

hrají: Cara Delevingne, Nat Wolff, Halston Sage, Austin Abrams, Cara Buono, Caitlin Carver, Jaz Sinclair, Justice Smith

Zkrátka Papírovým městům stačí typ zážitku „nic proti ničemu“, který se ve finále halí do nostalgie v duchu vzkazu Johna Greena: „Chtěl bych, aby diváci při odchodu z kina měli hlavu plnou vzpomínek na to, co obnáší být mladý a zamilovaný.“

Zní to tklivě, skoro tklivěji než zásadnější příběh Hvězdy nám nepřály, v němž se mladá láska postavila smrti, vyhrála filmové ceny MTV i jiné dorostenecké ankety a utržila tři sta milionů dolarů. Jenže kdo už vzpomínky na první lásku v hlavě dávno nosí, dopřeje si k nim i zralejší film než Papírová města.