RECENZE: V Kotkově Padesátce se vtipkuje na hraně trapasu

Na Štědrý den vstupuje do kin horská komedie Padesátka, režijní debut herce Vojtěcha Kotka. Typ filmu, u jehož vzniku se tým zjevně bavil na výbornou, ale divákova nálada se rodí jinak.

V souladu s názvem, jenž odkazuje jednak k běžkařskému závodu, jednak k sexuální posedlosti postavy Jakuba Prachaře krkonošskými padesátnicemi, dopadl sám režijní debut Vojtěcha Kotka takříkajíc „padesát na padesát“.

Ukazuje, že si Kotek vybral studium režie oprávněně – a zároveň že při své první celovečerní volbě látky už tak šťastnou ruku neměl. Vyložených přehmatů v základech řemesla se nedopouští, ale současně tápe ve stylizaci, která nezapře původ v divadelní hře Petra Kolečka.

Padesátka

50 %

Režie: Vojtěch Kotek

Hrají: Ondřej Pavelka, Marek Taclík, Jakub Prachař, Jiří Mádl, Vojtěch Kotek, Vilma Cibulková, Tereza Voříšková

Česko, 2015, 97 minut

Streamovací služby: Netflix (CZ zvuk, titulky)

Kinobox: 53 %

IMDb: 5.5

Na jedné straně Padesátka křísí ducha nespoutaných Snowboarďáků, kteří člověku naskočí v paměti nejen díky návratu Kotka s Jiřím Mádlem před kameru, byť v menších rolích, na straně druhé však proti přirozenosti teenagerského hitu z roku 2004 vyzařuje poněkud úpornou chtěnost umělé bizarnosti: jak smíchu, tak sdělení.

Na Tři krále startuje v moderním lyžařské areálu tradiční běh, ve kterém se na trati míjejí dvě klíčové postavy. Jakub Prachař hraje erotomana lnoucího k zralým dámám víc než k hrdé tradici drsných horalů, již mu vtlouká do hlavy otec v podání Ondřeje Pavelky, a hrdina Marka Taclíka hledá v zasněžených boudách tajemství svého původu, sledován opilou matkou v rozkošnickém pojetí Vilmy Cibulkové.

Navíc děj odbíhá do úsměvných kulis 70. let s Mádlem coby sladkým svůdcem od záchodků, ale divák tápe, než si spojí, kdo koho představuje „zamlada“. A navrch se příběh okrašluje figurkářskou přehlídkou místních samorostů od jednonohé lyžařky přes tříkrálového abstinenta až k žárlivému hajnému na stezce pomsty.

Ze změti skečů se vyčlení dva nosnější motivy: vypjaté vztahy otců a synů a velkohubý fanatismus „posledních opravdových chlapů“. Humor se však drží o úroveň níž, než by člověk čekal, vlastně se točí jen kolem náruživého sexu s „padesátkami“ – tu v krmelci, tu na závodní trati, tu u polských sousedů.

Lehce operetní nátěr erotických her spolu s použitím dokonale kýčovité dobové muziky navozuje dojem, že se Padesátka hlásí k parodii – jenže čeho vlastně, to neví. A na ryzí crazy má zas příliš únikových cestiček k melodramatické rozervanosti. Což stylizace na jevišti umožňuje, kdežto plátno se takové mezižánrové změti brání. V rozkolísané jízdě mezi buranskou fraškou, Cimrmanem a moralitou je z celé postdivadelní Padesátky „nejfilmovější“ její zručné thrillerové finále.

Nicméně nezvládnutá míra nadsázky, kdy se vtipkuje na hraně trapasu, k debutům patří. U nedávného Wilsonova bolela víc.