Nejednu cenu za celoživotní přínos už doma máte, co pro vás podobná znamená ocenění znamenají? Nutí vás rekapitulovat?
Nikdo se nestane větším nebo menším umělcem tím, že získá nějakou cenu. Na to, že jste ji dostal, si lidé za pár let vůbec nevzpomenou. Mnohem důležitější je to, jestli si někdo za řadu let pustí váš film. Rekapitulovat ale skutečně nehodlám. Nikdy.
Zaoralová o Švankmajerovi"S nápadem ocenit Švankmajera u příležitosti jeho 75. narozenin přišel prezident Bartoška. Může to fungovat i jako jistá satisfakce za dobu totality, kdy u nás nemohl svobodně tvořit, ale takových už dostal dost u nás a zejména v cizině. Mezi mé nejoblíbenější filmy z jeho dílny patří Don Šajn a Otesánek." |
O surrealismu bych nerad mluvil. Ovšem každý umělec cítí, že jeho tvorba s něčím koresponduje, že má někde kořeny, stejně tak je to u mne. Surrealismus pak vnímám jako svého druhu romantismus dvacátého i jednadvacátého století.
V minulosti jste se věnoval i divadelní tvorbě, nechystáte se k ní vrátit?
V žádném případě. Film je pro mě rozhodně zajímavějším médiem, je mnohem rychlejší a skýtá více možností díky střihu a možnosti triků. Film je pro mě zkrátka bytostnějším a přijatelnějším způsobem vyjádření.
Na čem v současné chvíli pracujete?
Jsem asi v polovině natáčení svého nového filmu Přežít svůj život, v němž mluvím o tom, že život je vlastně výsledkem kombinace reality a snu.
Jakou metodu využíváte tentokrát a co vás k tomu vede?
Znovu propojuji akci živých herců a animační prvky. To téma si o techniku vždy říká samo.
Vizionář Švankmajer
Mezi jeho nejvýznamnější snímky patří Don Šajn (1970), Zánik domu Usherů (1980), Jídlo (1992), Lekce Faust (1994), Spiklenci slasti (1996), Otesánek (2000) a Šílení (2005). |