RECENZE: Proč Bezva ženská na krku předstírá Slunce, seno, lásku?

Těžko říci, kdo nese hlavní vinu, pod scénářem jsou podepsáni tři včetně debutujícího režiséra Tomáše Hoffmana. Ale Bezva ženská na krku, která po středeční premiéře vejde do kin, hraje v klání romantických komedií sotva okresní přebor.

Přitom s ní pomáhal Jiří Vejdělek, jehož Ženy v pokušení se stále drží v první lize žánru, a Martin Horský, scenárista řekněme divizních titulů Láska je láska a Život je život. Výsledek však nejvíce připomíná Horského seriál Na vodě, střižený Vinaři, Doktory z Počátků a jinými televizními sbírkami vesnických firurek, které do své bodré náruče přivinou městské zoufalce.

V případě Bezva ženské na krku jde o zhrzenou mondénu, jejíž manžel si našel mladší náhradnici, takže se poradí s kamarádkami lesbami, opráší nepoužitý diplom a začne od nuly coby učitelka na vsi.

Že mezi vlídné vidláky s holínkami vcupitá v lodičkách a život jí změní její domácí, urostlý hrobník skrývající pod drsností široké srdce a hluboké vzdělání, je klišé jako hrom. Dalo se však naplnit originálními situacemi – jenže každý další výjev přináší zase jen převzaté motivy, počínaje soubojem pohlaví o hygienu a konče trabli se zásobováním jako v Létě s kovbojem.

Důvod, proč si film hraje na cituplně umravněnou verzi série Slunce, seno..., je jasný: divácká poptávka. Jenže obhroublý humor hitu nahradil humorem nanicovatým až nulovým. Od úvodní písně jako z reklamy přes laškování mezi prádelními šňůrami po nablýskané sponzorské výrobky připomíná umělohmotnou maketu hrdé nositelky titulu Vesnice roku, v níž se postavy pohybují po vyznačených trasách.

O herectví se nedá skoro mluvit. Petra Hřebíčková v titulní roli má opravdu velice hezké nohy, které také uplatňuje, kde se dá; režie je využívá jako hlavní vyjadřovací prostředek hrdinky. Jisté kouzlo – dokud mu příběh dovolí nosit masku morousa – si drží Ondřej Vetchý coby hrobník znalý francouzské poezie. Závan přirozenosti obstarají školáci. A dál raději pomlčet.

Bezva ženská na krku

35 %

Česko, 2016

Režie: Tomáš Hoffman

Scénář: Jiří Vejdělek

Hrají: Petra Hřebíčková, Miroslav Táborský, Ondřej Vetchý, Jiří Langmajer

Líbivý kolorit se ještě dá pochopit, ledabylost už méně. Pálení čarodějnic se odehrává mezi podzimními balíky slámy v rytmu čardáše, historie hrobníkovy rodiny si pěstuje nádech telenovely s otazníky v čase i logice, do děje se roubuje výplň typu dárcovství spermatu, školní inspektor, partyzánská válka o místní jednotřídku – a to vše jenom stupňuje úmorný úhor Bezva ženské na krku.

Kuriózní je, jak opakuje většinovou křivku obdobných českých novinek. Začne krotce, leč neškodně někde u průměrné známky a postupně klesá až k sebeparodii ve finále.