Nehrajte loutku vydanou napospas. Odolat manipulaci není tak těžké

Manipulace je způsob, jak ovlivnit myšlení a jednání druhých. Lze se s ní setkat v každodenním životě. Manipulátoři jednají skrytě, není proto snadné je odhalit. Naštěstí existují způsoby, jak se jim bránit.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Manipulace má mnoho podob. Zcela běžné je urážení, zesměšňování, vyvolávání pocitu viny a shazování názoru druhého člověka. Manipulovaný se cítí stále více ponížený, zatímco si manipulátor vychutnává svoji moc.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

Jednou z prvních známek manipulace bývá zjištění, že se člověk vždy podrobuje svému protějšku. Manipulátor tak dává manipulovanému najevo, že jeho volba je ta nejlepší. Zpočátku bývá přátelský a pozorný, zdá se, že ochotně naslouchá. Ve skutečnosti však chce jen poznat slabé stránky své oběti a využít je proti ní.

Odmítat pochopit druhého je další z charakteristických vlastností manipulátorů, stejně jako vysvětlení, co oběť udělala špatně. Nezřídka používají mlčení jako trest. Neustále lžou, mluví za druhé a často jim vyhrožují.

Kritika je jejich běžnou zbraní, kritizují na druhém všechno s cílem ho shodit. Mnohdy druhé zesměšňují nebo používají urážky maskované za komplimenty. Patří mezi ně věty typu: „Dneska ti to sluší, máš make-up?“

Někteří manipulátoři často ze sebe dělají oběť, a pokud druhým pomohou, neustále jim omílají, co pro ně udělali. Cílem je vyvolat v druhých pocit, že jsou jim zavázáni. Hádky na veřejnosti, urážky před členy rodiny nebo před kolegy patří mezi další oblíbené jednání manipulátorů.

Taktiky manipulátorů

Manipulátoři umí rozpoznat, koho mohou ovládat a koho naopak ne. Navazují vztahy s lidmi, kteří touží po uznání, po přijetí a již – pokud je dostanou – se cítí užiteční. Rovněž jim chybí schopnost umět říci „ne“.

Jak se bránit manipulaci

• Nejprve musí člověk zjistit, že se stal obětí manipulátora. Nejlepší obranou je asertivita, jejíž součástí je schopnost říci ne. Když manipulátor vyvíjí nátlak, který nutí oběť okamžitě se rozhodnout, je dobré se mu bránit větou: „Musím si to promyslet.“
• Rovněž je třeba postavit se strachu, úzkosti i pocitu viny čelem a jasně stanovit hranice.
• Rovněž se doporučuje říkat manipulátorovi o sobě co nejméně, nenechat se oklamat jeho předstíraným zájmem a nasloucháním.
• Lepší je dávat si pozor i na lichotky. Manipulátoři sdělují svá přání, potřeby a žádosti nejasně. Je dobré na to reagovat doplňujícími otázkami typu: „Proč? Co potřebuješ?“
• Doporučuje se také dělat si poznámky, které poslouží jako důkaz, když manipulátor začne couvat a měnit názory.

Manipulátoři využívají dvě základní taktiky, příslib zisku a hrozbu ztráty. Kromě nich vyvolávají neshody, nedorozumění a vzájemnou nedůvěru. Cílem je oběti izolovat. Mluví s každým z nich zvlášť za zády toho druhého, čímž získávají pozici naprosté kontroly.

Charisma, drby, potřeba neustále se druhým připomínat a používat slova, která vyjadřují určité emoce, jako je například „Jde o těžký úkol, který nelze zvládnout.“, patří mezi běžné techniky manipulátorů. Častá manipulativní technika je někomu pomoci, zastat se ho a vytvořit v oběti pocit, že je mu zavázána.

Manipulativní techniky

Manipulátoři umí pomocí nenápadných šťouravých poznámek vyvolat pochybnosti, nejistotu nebo rozzlobenost.

Oblíbená je také technika fixace. Manipulátor počká na vhodnou příležitost nebo ji šikovně vytvoří a potom svou oběť veřejně vmanipuluje do nevýhodné situace.

Další používanou technikou je imunizace. Jedná se o techniku, kdy manipulátor chce, aby oběť nezměnila názor. Nenápadnými poznámkami ji nutí, aby o svém názoru nepřemýšlela.