The Secret of Monkey Island: Special Edition - klasika v parádním novém kabátu

Jedna z nejlepších adventur v historii se takřka po dvaceti letech dočkala remakeu. A rozhodně neztratila nic ze své přitažlivosti.

Monkey Island (PC)

Recenze na remake takové klasiky, jakou Monkey Island™ bezesporu je, vyloženě vybízí k nostalgickému se šťourání v minulosti.

Ke vzpomínkám na staré dobré časy, kdy byla ještě důležitější hratelnost než grafické pozlátko, herní doba se nepočítala na dny, ale měsíce a vůbec všechno bylo prostě tenkrát lepší. Však ty řeči zapšklých herních veteránů jistě znáte sami.

Popravdě, být dnes mladším hráčem, který nezažil éru DOSu, natož nějakých Amig a ZX Specter, budu díky nim trpět komplexem méněcennosti. Tahle recenze bude ale jiná a to z prostého důvodu – Monkey Island™ jsem nikdy předtím nehrál…

Vím, že jsem se na stránkách herního webu nemohl více zdiskreditovat, ani kdybych se přiznal, že jsem stále panic a nosím ponožky do sandálů, ale přeci vám tu nebudu lhát. V době vydání původního Opičího ostrova mi bylo nějakých osm let a o počítačových hrách jsem měl zhruba stejné znalosti jako o sexu – matně jsem tušil, že něco takového existuje, ale ani v nejmenším jsem si nedokázal představit, jak skvělé to je.

A i když jsem se poté snažil pilně doplnit základní herní vzdělání, dával jsem v žánru adventur vždy přednost kouskům od Legendu nebo Sierry. Ačkoli už dlouho prakticky nic jiného než adventury nehraji, na Monkey Island™ jsem si prostě nikdy nenašel čas. Ke hře tedy přistupuji bez předsudků a budu ji hodnotit v kontextu dnešní doby, nezatížen nostalgickými vzpomínkami.

Takže jak takový remake bezmála 20 let staré hry vypadá? Ono by to na první pohled mohlo vypadat opravdu jednoduše – máme hotový scénář, vybudovanou silnou značku, takže to hodíme do 3D, přepíšeme dialogy, aby jim rozuměli i dnešní teenageři, prodáme práva EA a peníze se jen pohrnou, že jo.

Jenže naštěstí v LucasArts správně vytušili, že takovýhle krok by jim tentokrát jen tak neprošel. Fanoušci starých adventur jsou totiž velice konzervativní a i za ten nejmenší zásah do gamedesignu by je ukamenovali.

Ve hře proto nechybí jediné písmeno z originálu, všechna řešení hádanek jsou úplně totožná, stejně jako dialogy a to včetně skryté reklamy na hru Loom, kterou už dneska pochopí asi málokdo.

Jediná věc, co se změnila, je tedy venkovní fasáda – grafika, hudba a zvuky, zbytek hry jede na stejném jádru jako kdysi. Díky tomu si tak v kteroukoli chvíli stiskem jediné klávesy můžete nahodit původní rozlišení 320x200 při 256 barvách a porovnat o kolik se zvětšily možnosti dnešních počítačů.

Nevýhodou tohoto přístupu je, že autoři nemohli použít některé vychytávky, které jsme se již v posledních letech naučili považovat za samozřejmost. Řeč je například o běhu postavy nebo možnosti opustit okamžitě lokaci pomocí dvojkliku.

To je ale tak jediné, na co si po stránce hratelnosti mohu stěžovat. Proč dál chodit kolem horké kaše – Monkey Island™ je naprostá bomba, která převyšuje současnou konkurenci o několik délek.

Může za to řada faktorů. Tak především – při hraní musíte používat mozek. Hra se vám nijak nepodbízí a nesnaží se vše maximálně ulehčit, nečekejte žádný inteligentní kurzor, který za vás většinu akcí udělá automaticky sám.

Ovládání je formou klasického menu, z nějž vybíráte akce jako například "prohlédni", "seber", "použij", "posuň" atd. Nemůžete tedy použít dnes klasický adventurní postup, kdy zběsile klikáte kolem sebe a postava už tak nějak sama vymyslí, co na cílovém místě dělat.

Metodou "zkus všechno na všechno" se tady taky daleko nedostanete. Monkey Island™ je tak ve srovnání s dnešními kusy opravdu obtížný. Není to ale proto, že by byl nelogický, jen jsme si u her odvykli přemýšlet. Jako úlitbu pro masy implementovali autoři tlačítko, které vám v několika stupních nápovědy poradí s dalším postupem. Jeho používání ale ničí dojem ze hry a obere vás o radost z vlastního pokroku.

Za druhé – hra je vtipná a to tak, že velice. Poslední dobou jsem si už o sobě myslel, že jsem nadobro ztratil smysl pro humor. Po všech těch německých adventurách, které vrší jeden "gag" za druhým a člověk se nezasměje ani když je zhulenej, jsem začal přemýšlet jestli není chyba náhodou ve mně. No a naštěstí není, protože u Monkey Islandu™ jsem se výborně bavil od začátku do konce.

Většina humoru je založena na vybroušených dialozích, z čehož plyne, že znalost angličtiny je nezbytná. (Jeden příklad za všechny – Guybrush při průzkumu pokoje své milované narazí na zamčenou truhlu, což komentuje slovy: "It's very impolite staring in a womans chest.") A co je na tom všem nejlepší – příběh o Guybrushi Treepwoodovi, který se chce stát pirátem, není jen slepencem vtipných scének, ale má hlavu a patu a sám o sobě je dostatečnou hnací silou pro další postup.

Za třetí – nový kabátek Monkey Islandu™ opravdu sluší. Začnu tím povedenějším, což je hudba a namluvení. Právě díky nim byste se ke hře měli znovu vrátit, i když jí máte třeba 100x dohranou.

Namísto několikabytových MIDI skladbiček se nyní o soundtrack postarala plnohodnotná kapela s trubkou, saxofonem a mnoha jinými nástroji. Jednotlivé melodie byly však zachovány a zůstávají pořád stejně chytlavé, LucasArts by rozhodně měli uvažovat o samostatném soundtracku.

Tím nejlepším vylepšením je ale kompletní nadabování, bez něhož si hru ani nedokážu představit. O hlasy hlavních postav se postarali stejní herci jako ve třetím a čtvrtém díle a celá hra díky tomu dostává úplně nový rozměr.

S grafikou už to tak jednoduché není. Nová verze má silně komixový nádech a jistě se najde mnoho lidí, kterým nový vzhled nesedne. Největší problém však představují animace, které jsou rozfázované přesně jako v originále. Jenže zatímco tenkrát těch pár trhaně rozpohybovaných pixelů nevadilo, dnes působí jako pěst na oko. Na druhou stranu má tak hra přes své technické kvality určitý retro feeling, který není vyloženě nepříjemný.

Největší ránu ale při renovaci dostalo ovládání. Zatímco dříve byl inventář a přehledné menu se všemi akcemi umístěno ve spodní části obrazovky, musí se nyní vyvolávat stiskem speciální klávesy. Nové HD rozlišení je sice príma, jenže nikomu jaksi nedošlo, že existují i hráči s klasickými 4:3 monitory. Místo aby se ve spodu obrazovky zobrazovalo ovládací menu tak jako dříve, zobrazují se zbytečně po stranách černé pruhy. Tohle šlo vyřešit mnohem, mnohem lépe a je to nejspíše daň za to, že se hra dočkala i portu na konzole.

A když už jsme u těch chyb, hodně mi vadilo, že si v retro verzi nemůžu zapnout dabing a novou hudbu.

To jsou ale drobnosti, které hře bez mrknutí oka s radostí odpustím. Závěrečná otázka, zda si Monkey Island™ opatřit, je tentokrát spíše jen řečnická. Speciální edice přináší jedinečnou možnost vyzkoušet si naprostou herní klasiku a i když třeba adventury nejsou zrovna vaším šálkem kávy, není nad to si zkusit legendu na vlastní kůži. Pokud přemýšlíte, proč po takovém blahořečení udělujeme "pouhých" 90%, je to z praktických důvodů. Co kdyby se autoři rozhodli oživit i druhý díl, který je podle fanoušků ještě lepší než ten první?

A perlička nakonec: hru pořídíte na Steamu za směšných 10 euro.