RECENZE: Příchod spasitele, nebo velký podvod? Broken Age je kompletní

Hra, která stála na začátku Kickstarterové horečky je konečně hotová. Byl všechen ten humbuk zasloužený, nebo nafouklá bublina konečně praskla? Po zklamání z první části není odpověď jednoznačná.

Když jsem před více než rokem psal recenzi úvodní epizody Broken Age, byla situace oproti dnešku zcela odlišná. Nejdůležitější kickstarterové projekty byly stále ještě ve fázi přehnaných očekávání, slavný vývojář Tim Schafer byl miláčkem publika a první recenze jeho vymodleného dílka vyjadřovaly až slepé nadšení.

Broken Age (PC)

No a podívejte dnes: spousta komunitně financovaných her je venku a ruku na srdce - žádné nadčasové dílo mezi nimi dosud není, Schaferova reputace je prakticky v troskách a ohlasy fanoušků na právě vyšlou druhou polovinu již zdaleka nejsou tak jednostranné jako dosud.

Kdybych byl škodolibý, tak se tu teď budu bít do prsou s tím, že jsem to říkal od začátku, ale ve skutečnosti je mi to moc líto. Obzvláště když přihlédnu k tomu, že spoustu věcí, které jsem minule kritizoval, již v nové části nenajdeme.

Sliby chyby

Že se z původně plánované adventury pro hardcore pamětníky nakonec stala odpočinková záležitost pro mladší hráče, bylo sice nečekané, nicméně jde zřejmě o autorský záměr. Mnohem více mi vadilo rozdělení už tak krátké hry na dvě, v podstatě nijak nesouvisející, poloviny, minimum hádanek, vynucené vtipy či pouze lehce načrtnutý příběh. A vida, jako by si Schafer moji recenzi přečetl a pokusil se vše opravit. Jenže nejen že se mu to ne vždy úplně povedlo, ještě navíc přihodil pár nových chyb.

Tim Schafer

Tim Schafer

Je momentálně jeden z nejkontroverznějších vývojářů na světě. Nikdo nerozporuje jeho lví podíl na úspěchu geniálních adventur Monkey Island či Day of The Tentacle. Už jeho první „vlastní“ projekt Full Throttle ovšem vzbudil ve své době poměrně silnou vlnu kontroverze přílišným zaměřením na animované sekvence a krátkou herní dobou. Své místo v encyklopediích si zajistil především díky Grim Fandangu a fantastické 3D plošinovce Psychonauts. Jenže navzdory nesporným kvalitám se nejednalo o žádné komerční hity, a tak se Schafer po dalším finančním propadáku Brutal Legend vrhl s vlastní společnost Double Fine Productions spíše na menší projekty.

Do světel reflektorů se vrátil díky projektu Double Fine Adventure, na který během měsíce vybral 3,5 milionu dolarů (původně požadoval 400 000). Stanovil tak nový trend financování ve videoherním průmyslu. Díky tomuto masivnímu úspěchu Schafer zahodil původní plány na hardcore adventuru a jal se kutit „něco“. Ono „něco“ se po sérii neustálých odkladů ukázalo být pouze první polovinou hry, která sice u recenzentů sklidila úspěch, mezi přispěvateli to už ale začínalo bublat. Nálada houstla společně s tím, jak Schafer odmítal prozradit, na kdy je plánováno dokončení a současný výsledek vzbuzuje otázky, zda-li měl Schafer od začátku vůbec plán, jak s hrou naloží. Opravdovou bouři pak způsobilo přerušení vývoje Spacebase DF9, za nějž si nechal od nedočkavých hráčů zaplatit a poté jej poslal k ledu.

Když si k tomu připočteme jeho chování slona v porcelánu, který se nevědomky přizná ke hraní pirátských kopií, jeho nešťastnou reakci v citlivé kauze Gamers Gate či obhajobu dalšího nedávného „vyvrhela“ Molyneauxe, je evidentní, že Schafer má co napravovat.

Druhá část začíná přesně tam, kde jsme minule skončili. Jelikož je mezi čtenáři jistě spousta lidí, kteří čekali, až bude hra kompletní, nebudu zde vyzrazovat příliš. Prozradím jen, že si tentokrát hlavní postavy navzájem vyměnily místa. To má za následek smutný fakt, že při hře narazíte na naprosté minimum nových lokací (pokud mě paměť nešálí, tak při hře za Shaye neuvidíte ani jednu dříve neviděnou obrazovku!).

Broken Age (PC)

O potřebnou dávku překvapení se tak musel postarat příběh a nutno říct, že v tomto ohledu nezklamal. Možná až příliš doslovnou alegorii k dospívání a přejímání odpovědnosti za vlastní život najednou vystřídal pokus o velkolepé sci-fi, včetně geneticky vylepšených mutantů, krádeží DNA a jaderných náloží.

Přiznám se, že když si jedna z vedlejších postav sundala z hlavy masku a představila se jako hlavní záporák, byl jsem nadšený, že se Schaferovi konečně vrátil jeho pověstný smysl pro humor. Ale bohužel, tento zvrat je míněný zcela vážně a následující dění v podstatě popírá vše, co jsme ve hře dosud viděli. Nechci tím říct, že je příběh hloupější než současná konkurence, jakýkoli přesah a snaha vše obhájit „vyšším“ uměním jsou ale najednou zcela bezpředmětné.

Slušný standard

Důležité je, že autoři zapracovali na hratelnosti. Zhusta přibylo hádanek, a i když se jich několik opakuje, představují alespoň jistou výzvu, která mě dokonce po dlouhé době donutila vzít do ruky papír a tužku. Spíše než o hromadění a kombinování předmětů je to tentokrát o samostatných puzzlech a dialogových rébusech. Došlo také ke zlepšení spolupráce obou postav. Zatímco dřív jsem prostě dokončil jeden příběh a až poté se vrhnul na druhý, nyní je postup v obou liniích navzájem úzce propojený.

Vyloženou pochvalu si opět zaslouží technické provedení. Z každé scény čiší osobitá atmosféra ne úplně nepodobná klasickým českým večerníčkům. O namluvení se postaraly skutečné hvězdy jako Elijah Wood a Jack Black, takže zmiňovat jeho kvalitu je pochopitelně zcela bezpředmětné. A hudba? Hudba je tak skvělá, až je mi líto, že ji autoři vyplýtvali na takovou průměrnou hru.

Broken Age (PC)

Celkově musím ale říct, že jsem nakonec docela spokojený. Zatímco první epizoda budila obrovské očekávání, ve výsledku nabídla jen krásně zabalenou prázdnotu, od té druhé jsem si nesliboval nic a možná proto si ji i v rámci možností užil. Ano, Broken Age na první pohled přináší jen nepovedený příběhový twist a recyklovaný obsah, jenže díky slušným hádankám a překrásnému technickému zpracování se mezi současnou konkurencí nedá přehlédnout.

Historie si však bude Broken Age pamatovat jako hru, která spustila kickstarterovou mánii, nikoli jako výjimečnou adventuru, která bořila hranice.