Co se vám teď honí hlavou?
Že teď všechno teprve začíná. Už přemýšlím, co bude dál. Nemám moc dní, do pátku se potřebuju rozhodnout o hráčích s opcí. Mít na starosti víc věcí opravdu není jednoduché, nemohl jsem se rozhodovat dřív, protože jsem nevěděl, jakou ligu budeme hrát. Teď chci postavit co nejlepší mančaft s cílem zachránit se v extralize.
Před dvěma lety jste také postoupili, jenže hned zase spadli.
Teď by to mělo být jednodušší, zůstává nám generální partner, věřím, že díky němu budeme hrát důstojnou roli.
Máte vůbec čas si postup užít?
Je mi skoro padesát, samozřejmě vnitřně z toho radost mám, ale během kariéry jsem toho vyhrál i prohrál spoustu. Zrovna jsme se s Plekym bavili, za stavu 4:0 jsem už vymýšlel sestavu pro extraligu, za stavu 4:2 jsem přemýšlel, co budeme dělat v první lize. Během dvaceti minut jsem měl v hlavě tolik soupisek...
Jágr slaví s Kladnem návrat do extraligy, rozhodla skvělá první třetina |
Muselo vám zatrnout, když Jihlava snížila.
Nebylo potřeba nikoho uklidňovat, ale nebudu vám nic namlouvat, myslel jsem, že sérii zvládneme lépe, že nebudeme hrát sedm zápasů. Oni nás doma dvakrát překvapili, do té doby jsme doma prohráli jen jednou. Oni hráli jinak, uvolněně, opravdu dobře. Měli jsme s Jihlavou možná větší problémy než s některými týmy v extralize minulý rok, jak nám zatápěla. I teď jsme měli ohromný štěstí, že jsme odskočili na 4:0 a šokovali je. Kdyby ne, mohli jsme tu řešit něco jiného.
Zlomili jste pravidlo, že ve finále vítězí jen hosté.
Paradoxně nám vyhovovalo širší jihlavské hřiště. Kdybyste mi to řekli před sérií, tak bych tomu nevěřil. Zastávám spíš menší plochy, ale proti Jihlavě jsme s tím měli problém.
Jak vám pomohlo těch 250 fanoušků v hledišti?
Nikdy bych nečekal, že se to obrátí proti nám. Upřímně, svět se trochu zbláznil. Opravdu si lidi mysleli, že 250 lidí udělá rozdíl, když máme v týmu hráče zvyklé hrát celý život před 20 tisíci lidmi? Jestli ano, tak jsou blázni a nikdy nehráli hokej. Já jsem fanoušky ani nechtěl, je s tím hrozně problémů a zařizování, ale bylo nám řečeno, že to pomůže kultuře i sportu. Nakonec z toho byl hon na čarodějnice. Je v módě jít proti Jágrovi a Kladnu, ale mě na to odmalička upozorňovali, takže jsem zvyklý, jen to není příjemný lidem okolo mě.
Čím to, že je v módě být proti vám?
(smích) Mám na to svůj pohled, ale nevadí mi to. Víte, proč ještě hraju? Mám zodpovědnost ke klubu, jinak bych tu nelítal a neztrapňoval se až skoro. Jenže kdybych skončil, odejdou partneři a klub možná zanikne. Nemám na výběr, lidi to nechápou, ale mně to je jedno. Soudit mě bude jenom Bůh. Sám od sebe očekávám daleko víc a taky věřím, že to v sobě mám.
Takže nekončíte.
Já ani nemůžu, vyprodali jsme Winter Classic. Musím trénovat, víc se tomu věnovat a nenabrat zase 120 kilo, s tím se v 50 letech hraje špatně. Víte, byl jsem zvyklý, že když chci dát gól, tak ho dám. Odmalička jsem na sobě dřel. A najednou to nejde. Přitom lidi to ode mě pořád očekávají, a to je asi nejhorší pocit, když si lidi myslí, že můžu, ale já vím, že nemůžu. A navíc jim to nemůžu ani říct. Jen vím, že udělám maximum, abych klubu pomohl.
Jakou roli hrál v letošním postupu Plekanec?
Nenahraditelnou. Kdyby tu nebyl... Teď pojede na zaslouženou dovolenou, pak musíme probrat, co dál.
Pro vás osobně je postup do extraligy ještě výjimečný?
Těžko o tom mluvit. Nevím, jestli někdo může moji roli pochopit. Snad Stračena (Martin Straka)? Já v takové pozici být ani nechci, jenže nemám na výběr. Dokud můj otec bude dýchat a vnímat, tak klub beru jako moji zodpovědnost. On to držel dvacet let. Jako synovi by mi bylo trapně, kdybych to opustil.
 |
Jenže stadion čeká rekonstrukce.
Na to bych zapomněl, děkuju, žes mi připomněl další problém, hned se mi bude lépe usínat (smích). Potrvá asi šest měsíců, stadion to potřebuje, je v havarijním stavu. Ale bude to náročné, sezonu začneme převážně venku, budeme muset řešit tréninky v okolních městech...
Taky budete muset pořádně posílit. Kde najít druhého Bradyho Austina?
Dobrá otázka, rekordmana obránce v počtu bodů v extralize jen tak nenajdeš, my to od něho při podpisu ani neočekávali. Většinou to bývá loterie, protože toho hráče neznáš. Někdy ale člověk potřebuje dostat příležitost.
Slyšíme tu fanoušky vyvolávat vaše jméno, těší vás to?
Ono už to taky nikde jinde neuslyšíte (smích).
Taky jste ale mohl být slavný, jel jste sám na bránu.
Já už asi nechci být, ono mi to už stačí (smích). Být v České republice slavný není moc výhodné. Máte pak hodně nepřátel.
