Třinecký odchovanec Jašek okusil hokej také v juniorském týmu ve švédském Södertälje. Do extraligy naskočil s Oceláři, ale poté se přes Liberec dostal do amerického celku Utica Comets hrajícího AHL.
Před touto sezonou se vrátil do Třince, aby se udržel v zápřahu, když zámořské soutěže jsou kvůli čínskému viru odložené.
Do Ameriky jste odcházel z Liberce, kam jste z Třince přestoupil v roce 2017. Na sever Čech jste se vrátit nechtěl?
V Třinci jsem doma, mám tady rodinu a přátele. Byla to jediná varianta, kterou jsem měl v hlavě.
Nestěžovali si Liberečtí?
Možná byli zklamaní, ale takový je sport. Navíc tady možná budu jen do poloviny listopadu.
Jaké to bylo v Americe?
Takové zvláštní. Je to tam těžké a kdo si tím prošel, asi ví, o čem mluvím. Je to takový boj.
V čem je nižší soutěž AHL jiná než extraliga?
Hlavní rozdíl je v menším kluzišti. Takže je tam mnohem více soubojů a hraje se rychleji. Rychleji se musíte rozhodovat. Pořád to však je hokej.
Jak jste se od svého odchodu z Třince, za ty tři roky změnil?
Už nejsem takový ten malý Lukášek, který tady hrál v šestnácti letech. A to bych rád ukázal i na ledě. Teď je mi dvacet tři, už mám větší zkušenosti s hokejem.
Třinecký Lukáš Jašek odpadl po srážce s Janem Švrčkem ze Sparty.
Takže už je z vás velký Lukáš?
Doufám! Už hraju dlouho, nehraju juniorský hokej. Pár let jsem u mužů, už na to mám.
V čem je rozdíl mezi Třincem před třemi roky a tím současným?
Moc velký ne. Spíše jsou tady mladší kluci. Co si pamatuji, je tady dost lidí z juniorky, s kterými jsme vyhráli titul. Máme skvělý tým, dobré hráče a velkou konkurenci v šatně.
Zpoza moře jste určitě sledoval bratry Kovařčíky, s nimiž jste hrával v třinecké juniorce. Co říkáte jejich hře a vůbec tomu, že Třinec dává mladým hráčům větší prostor než v minulosti?
Oba se každým rokem posouvají dál a dál, dostávají stále větší prostor. Místo si tady určitě zaslouží. Je to dobré i do budoucna, aby mladší kluci viděli, že příležitost dostanou. Kovařčíci už taky nejsou nejmladší a je na čase, aby se ukázali další mladí hráči. Aby se jich více snažilo probojovat do áčka.
Jaké je být v extralize jen dočasně a nevědět, jestli to bude dva měsíce, nebo celou sezonu?
Takové zvláštní, člověk nikdy neví. Za sebe se musím soustředit na každý trénink a zápas, co tady budu. Co bude dál, se uvidí.
Může vám návrat do Třince pomoci k dalšímu posunu v kariéře?
Určitě. Chci se doma ukázat. Dlouho jsem tady nebyl, chci se ukázat. Doufám, že se ta štace vydaří. Hlavně, abychom už zase mohli hrát.
Jste hráčem Vancouveru, který vás draftoval. Pokud to vyjde, měl byste před příští sezonou NHL naskočit do jeho kempu. Dvakrát jste ho už absolvoval. Jaké to bylo?
Tam hlavně nabíráte zkušenosti. V prvním roce to bylo odlišné, protože to jste takové kuře. Druhý rok to už bylo lepší, protože jsem věděl, do čeho jdu.
Lukáš Jašek z Třince (vlevo) ztrácí hokejku, Antonín Dušek z Chomutova posouvá puk.
V extralize jste stihl jen dva duely. V přípravě jich bylo více. Byl jste se svými výkony spokojený?
Moc ne. Necítil jsem se úplně nejlépe. Bylo to i tím, že jsem předtím šest měsíců nehrál zápas. Věřím, že to už bude jen lepší. Ale důležité bylo, že jsme vyhrávali a zvedali se každým zápasem jako tým. U mě to snad taky půjde nahoru.
