31letý bek, který hrál nejvyšší soutěž doposud pouze za Hanáky a ještě ve dvaceti si přivydělával v zahradnictví, věří, že v dresu Ocelářů má šanci na velký týmový úspěch. Jeho cílem je zisk titulu.
„V Olomouci jsem byl šťastný, ale přál jsem si posunout se do top klubu, který má nejvyšší ambice. To Třinec splňuje, lepší tým v extralize není. Chtěl bych s ním vyhrát titul a zvednout mistrovský pohár,“ prohlásil pro třinecký web.
Doposud odehrál v extralize 259 zápasů, ve kterých vstřelil 17 branek a přidal 39 asistencí. V uplynulé sezoně si připsal ve 49 startech 11 bodů (4+7). S 19 plusovými body byl čtvrtým nejlepším hráčem extraligy. Jeho hlavní předností je spolehlivá defenzivní hra, kterou nadchl i Třinec.
„Stal se z něj výborný obránce, nabral herní zkušenosti, dovede číst hru, ale dokáže i v pravý čas podpořit útok. Jeho čísla hovoří jasně. Loni byl během 49 zápasů na ledě jen u 22 inkasovaných branek Olomouce při rovnovážném stavu na ledě, to je naprosto fantastický výsledek,“ řekl sportovní ředitel Ocelářů Jan Peterek.
„Zaskočilo mě, kolik jsem měl nabídek“
„Dříve jsem pomýšlel více na útočení, teď jsem k týmu zodpovědnější. Základem je pro mě poctivá hra dozadu. Jasně, chci být platný i v útoku a kombinační hra mě baví, ale prioritně si hlídám zadní vrátka. Nesnáším, když jsem u inkasované branky,“ tvrdí Jaroměřský.
Dlouholetá olomoucká opora se tradičně umísťuje v popředí takzvaného Radegast indexu, který zohledňuje obětavost hráče a počet zblokovaných střel. „Umím si střelu najít, nevadí mi je blokovat tělem. Když neprojde puk na bránu, nemůžeme dostat gól. Jak říkal jeden trenér: modřina zmizí, ale vítězství zůstane už navždy. Tím se řídím.“ Vyhovuje mu i hra do těla. „Nejdu ale do souboje, pokud by to mělo být na hraně faulu. Nerad oslabuju tým a nesnáším zbytečná vyloučení. Na trestné lavici týmu nepomůžu, navíc to tam hrozně prožívám.“
Po vydařené sezoně, kdy mu skončila smlouva v Olomouci, řešil několik nabídek. „Samotného mě zaskočilo, kolik jich bylo. Ale když se ozval Třinec, neváhal jsem moc dlouho. Nechtěl jsem kalkulovat, zda nepřijde ještě něco lepšího. Jak jsem řekl, myslím si, že je Třinec nejlepším týmem v extralize. Taková nabídka se neodmítá.“
Roli hrál i zájem trenéra Václava Varadi. „Důvěra kouče je pro mě vždy hodně důležitá. Každý chce do Třince, ale ne každého chce Třinec.“ K Ocelářům se připojí v červnu, do té doby bude trénovat individuálně. A taky, jak jinak, zahradničit. Ale na svém. „Trénuji dopoledne, odpoledne pracuju na našich pozemcích v Nové Vsi u Bakova. Máme zde velké a hezké plány, s kterými se pojí i spousta práce: stříhám a sázím stromy, kopu, hrabu. Vrátil jsem se zase k práci zahradníka jako kdysi. Tak strávený čas společně s tréninky mě maximálně naplňuje.“
