Křídlatka, bolševník, netýkavka, zlatobýl a další. Na první pohled zajímavé a nevšední rostliny. Na řadě míst už dnes ovšem likvidují původní druhy naší flory i fauny a mění tak přirozené složení biotopů. Mohou se nám líbit, současně jsou ale časovanou bombou. Díky svému obrovskému vzrůstu a neuvěřitelné schopnosti přežít.
Když se dobrý úmysl vymkne z ruky
Trnovník akát, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý, ale i topinambury či zlatobýl kanadský. Exotické druhy, které k nám byly dovezeny a vysazeny, aby zpestřily okrasné zahrady a parky. Dnes si to ani neuvědomujeme, máme pocit, že tu byly odjakživa. Potkáváme je přece i ve volné krajině.
„Je to jednoduše proto, že se mnohé do volné krajiny nekontrolovatelně rozšiřují. Naše příroda není schopna se jim přirozenými mechanismy sama bránit. Ptáci roznášejí semena bolševníku i mahónie, voda roznáší křehké oddenky netýkavky či křídlatky. Další se do přírody dostanou díky zahrádkářům, kteří rostlinný odpad vyhazují do lesa či do příkopu.
Tyto rostliny si pak nově získanou lokalitu mění k obrazu svému. Vytlačují a likvidují nejen původní druhy rostlin, ale i živočichů, jejichž existence je s původním složením jednotlivých biotopů neodmyslitelně provázána,“ vysvětluje problém Pavel Jeřábek z hnutí Brontosaurus. Pokud si osazenstvo naší krajiny neohlídáme, můžeme tak postupně přijít o její typickou tvář. Čtěte Mrtvá bílá veverka, kvůli které truchlí Angličané, je přistěhovalec z Kalifornie.
„Tam, kde se usídlily nepůvodní akáty, tvoří podrost v podstatě jen kopřivy, vlaštovičníky a podobné rostliny. Původní bohatství rostlinných i živočišných druhů zmizelo,“ popisuje Jeřábek situaci a pokračuje. „Podobné to je i v místech habrových doubrav, kde dnes rostou modříny (patřící do hor). Původní rostlinné patro zmizelo. Tím se ochuzuje místní přírodní rozmanitost - vytrácejí se původní byliny, na ně vázaný hmyz a následně i nejrůznější bezobratlí a obratlovci.“
Invazní rostliny první kategorie
Za obzvlášť nebezpečné invazní rostliny jsou u nás považovány křídlatky (sachalinská, japonská i česká), bolševník velkolepý, netýkavky (žláznatá i malokvětá) a dokonce i borovice vejmutovka. Každou nově zjištěnou lokalitu, kde se vyskytují, je potřeba ihned nahlásit (například na odbor životního prostředí příslušného městského úřadu) a zlikvidovat.
Křídlatka by sice mohla poskytovat velké množství biomasy pro energetické využití. Čtěte Co je biomasa a jak se s ní topí. Manuál nejen pro Kateřinu Jacques. Navíc umí podobně jako konopí do sebe natáhnout těžké kovy a proto se někdy používá na vyčištění půdy. Jenže trs rostlin křídlatky zastíní půdu pod sebou natolik, že pod nimi už nic jiného neroste, ani mech. Křídlatka přitom za sezónu opravdu vyprodukuje úctyhodné množství biomasy a pokud se její rozkládající se zbytky neuklízí, vytváří si tak sama pro sebe úctyhodné množství kvalitního humusu a o to usilovněji roste v dalších letech.
„Není jiné cesty než tyto agresivní rostliny likvidovat postřikem (nejlépe se osvědčil Roundap). Odumřelé rostliny je pak potřeba posekat a ideálně i spálit,“ konstatuje Jeřábek. Při jakékoliv manipulaci s tímto rostlinným materiálem je pak potřeba dávat pozor, aby se úlomky oddenků či semena rostlin nerozšiřovaly po okolí. To všechno je potřeba důsledně a trpělivě opakovat většinou i několik let za sebou.
U bolševníku velkolepého je ideální jarní postřik vhodným herbicidem na listovou růžici. V době kdy se již tvoří semena, je chemický postřik zbytečný. Tehdy už je účinný jen sběr květenství a jejich likvidace, nejlépe spálením za dodržení požárních předpisů nebo v kotelnách. „Dnes už si nemůžete ani domů přinést květenství bolševníku pro dekoraci. Je to zakázané, dá se říci, že se jedná o šíření invazní rostliny,“upozorňuje Jeřábek.
Křehká a mělce kořenící netýkavka se zase dobře likviduje vytrháním, větší plochy je vhodnější posekat. Nejenže netýkavky hustým zápojem ničí původní rostliny břehových porostů. Při zvýšeném průtoku vody, kdy se říčka vylije z břehů, vytržené netýkavky ucpávají jezy apod. Tím zhoršují průběh povodně a navíc se dále roznášejí do krajiny. „Pokud se netýkavka vytrhává, když už dozrávající tobolky vystřelují semena do okolí, je lepší semeníky odstřihnout do pytle a potom je zlikvidovat ve spalovně,“ odhaluje Jeřábek úskalí likvidace jednotlivých druhů.
Pozor, nevědomost neomlouvá
Nemusíte pěstovat zrovna křídlatku či bolševník. Třeba si okopáváte jen záhon topinamburu či drobných čínských aster. Nebo si v dobré víře pěstujete trs nádherně žlutě kvetoucího kanadského zlatobýlu. A teď na podzim při úklidu zahrady jejich přebytky jen vyhodíte za plot nebo je vyvezete na kolečku na černou skládku. Dělá to tak přece spousta lidí. I tím ale do budoucna ohrožujete naši krajinu.
