Pokud jste se v tomto teriérovi zhlédli, vůbec nezáleží na tom, jestli sáhnete po Jackovi s krátkýma nohama nebo po dlouhonohém Parsonovi. Pro oba platí, že se jim musíte dostatečně věnovat a nikdy nenechat zahálet ani jejich tělo, ani duši. Jinak zaměstnají naopak oni vás natolik, že budete litovat dne, kdy jste se pro kteréhokoliv z nich rozhodli.
Pes určený na práci
Jack Russell teriér, stejně jako Parson Russell teriér, byl odjakživa pes pracovní, lovecký. A jeho chovatelé si nikdy nekladli za cíl vyšlechtit nějakého líbivého krasavce. Naopak se snažili, aby si stále zachovával původní výraz. Paradoxně právě proto je tento pes dnes tak přitažlivý, na rozdíl od spousty jiných plemen totiž není vyumělkovaný.
Díky tomu je také výhodou obou plemen, že se u nich téměř neobjevují dědičné vady. Pouze u čistě bílých zvířat se může vyskytnout hluchota, jejíž gen je na tuto barvu vázán. Při výběru čistě bílého štěněte si tedy v každém případě otestujte, jak reaguje na zvukové podněty. Stačí například vyzkoušet, jestli ho z oblíbené činnosti vyrušíte tlesknutím, tedy jestli se za zvukem otočí, či nikoliv. Vyzkoušejte také šeptání, když s ním zůstanete na chvíli o samotě.
Jinak ale můžete očekávat, že se s tímto činorodým tvorem budete těšit minimálně nějakých třináct, ale i patnáct let. A záleží jen na vás, zda mu dokážete nabídnout dostatek takových aktivit, které ho zaujmou i unaví.
"Pokud nejraději sedíte doma, nečekejte, že se tenhle pes přizpůsobí životu za pecí, to se nestane ani náhodou," varuje chovatel Bedřich Pokorný. "Spíše pak vzhledem ke svému založení bude vyhledávat aktivity, které ani trochu neoceníte." Proto je Jack i Parson Russell teriér jednoznačně vhodný především pro lidi, kteří se svým psem rádi něco aktivně podnikají, ne pro lenochy.
Soužití s dětmi
Pokud máte malé děti, může vás vzrůst Jacka nebo Parsona svádět k představě, že malé k malému se hodí. "Pozor, pes není hračka," řekne vám k tomu každý rozumný chovatel tohoto plemene. Pořídíte-li si k malému dítěti malé temperamentní štěně, nebudete stíhat je uhlídat, nejen co se neuvěřitelných nápadů týká.
Štěně bude vaše malé dítě navíc brát doslova jako partnera, takže by ho čekaly štěněčí bitky, nebo si dokonce může ono udělat hračku z něj. Od svého dítěte pak budete odtrhávat štěně zakousnuté do potomkova ucha apod.
Když vám ale dítě trochu odroste a pobere něco rozumu, s chutí do "jacka" či "parsona" jděte. Při dobré socializaci bude dobře vycházet nejen s dětmi vašimi, ale i s cizími. A navíc se s ním vaše rodina nikdy nebude nudit, což by vám z vlastní zkušenosti potvrdila třeba herečka Bára Hrzánová, která si před lety Parsona přivezla dokonce až ze Slovenska. Jednoduše proto, že tenkrát u nás žádného nesehnala. Dnes už je jejich chov rozšířenější.
Soužití s jinými zvířaty
Ačkoliv se dnes "jackové" i „parsoni“ chovají především jako společníci, lovecké instinkty jim zůstaly. Pokud štěně přinesete do domácnosti, kde žije více domácích zvířat, obyčejně se s nimi bez problémů sžije. A nejen to. Vyroste-li společně s kočkou, papouškem nebo třeba fretkou, dokáží spolu dokonce uzavřít i přátelství.
Horší to bude v případě, že už „jacka“ doma máte a chcete si přinést třeba koťátko. Bude mít smůlu, protože bude jednoznačně považováno za kořist.
Podobně máte-li už doma nějaké zvířecí miláčky a přivedete si „jacka“, který vyrostl bez kontaktu s jinými zvířaty, budete mu jen těžko vysvětlovat, že je nemá lovit. Pokud si tyto vztahy nevyjasní už jako malé štěně v období socializace, tedy ve věku pouhých týdnů a měsíců, bude to marný boj, který se těžko obejde bez obětí. Teriéři umí být drsní.
Raději si vychovejte přítele
|
Russellové umí být roztomilí a oslňující veškeré okolí. Bez důsledné výchovy ale z roztomilého štěňátka může vyrůst postrach terorizující celou rodinu, případně i čtvrť. Zapomeňte ale na nudné cvičení, které možná vyhovuje služebním plemenům.
