Norský ptačí pes, lovec mořských papoušků

aktualizováno 
Norský ptačí pes, tedy norský lundehund, je skutečně plemeno výjimečné hned několika výraznými anatomickými odchylkami, které pro jeho původní určení vůbec nebyly samoúčelné. Norové je totiž na izolovaných ostrovech na severozápadě Norska odpradávna používali k lovu papuchalků, mořských ptáků hnízdících na příkrých útesech členitého pobřeží.


"Mořští papoušci"

Papuchalky dnes připravují o jejich loviště a tedy i jediný zdroj potravy moderní rybáři.Papuchalkové s nádherně zbarveným "papouščím" zobákem - nazývaní "lundi" nebo pro svoji typickou neohrabanost a černobílý fráček také "tučňáci severu" - žijí v obrovských koloniích na pobřežních útesech. Ptačí páry jsou si celoživotně věrné, každý ročně odchová jediné mládě vykrmené drobnými rybkami. Hnízdí v norách, které si vyhrabou  pomocí silného zobáku a nohou.
Maso papuchalků, vonící po rybách, bylo odpradávna zdrojem obživy místních obyvatel, později se stalo vyhledávanou pochoutkou a jejich lov je stále norskou národní tradicí. Dnes už je povolen pouze v podzimním období, lovci se snaží lovit nespárované jedince a lundehundy k němu už nepoužívají. Místo nich přicházejí ke slovu sítě a lakrosové hole. I proto byste v současné době lundehundů napočítali zhruba 1 500 po celém světě. Z toho u nás  v republice žijí dvě fenky a dva psi.

Ojedinělý způsob lovu


Schopnost zaklonit hlavu až na svůj hřbet umožňovala lundehundům obrátit se s úlovkem v úzké noře papuchalka.Ačkoliv už jde o historii, princip lovu ptáků s pomocí malých, snadno ovladatelných psů je zajímavý i dnes. Bez svých anatomických odchylek by si lundehund na příkrých a kluzkých útesech ani neškrtnul. Proto přicházelo ke slovu jeho šest prstů, které mu pomáhaly se na útesu přidržovat, navíc mohl úplně rozpřáhnout paže a rozplácnout se na skále jako žába, aby se neskutálel. Jakmile se dostal k noře, mohl díky své úsporné velikosti a ohebnosti pokračovat dovnitř a v poloze na boku se odstrkoval vnitřními prsty (u jiných plemen je znáte jako nežádoucí paspárky). Protože mu přitom padala hlína, bláto a kamínky do uší, ale přitom potřeboval slyšet, naučil se své uši napůl uzavírat. Když se na konci nory zmocnil papuchalka, kterého musel svému pánovi donést živého, otočil se v úzké noře jen díky pohyblivému krku.

I odborníci se diví

Schopnost dokonale roztáhnout přední tlapky  - Prvního lundehunda, fenku Línu, k nám před pár lety přivezla chovatelka Renata Kosinová, kterou tento nenápadný, zhruba sedmikilový psík zaujal na výstavě v Americe. Že ho kromě Skandinávie na vlastní oči moc lidí nevidělo, se jí potvrdilo hned na první výstavě v Rakousku. Tam jí posuzovatelka bez rozpaků přiznala, že vůbec neví, s jakým plemenem má tu čest, natož aby znala jeho typické tělesné znaky. Zato na výstavě v Čechách se posuzující pan Havelka při pohledu na živého lundehunda rozzářil a zajásal, že už je tato rarita k vidění i u nás.

Společenští drsňáci

I odpočívající lundehund je neustále ve střehu.Jednu lundehundí fenku pro její přítulnost doma oslovují "Opičko", na její dceru, dnes druhou chovnou fenu v republice, volá její majitel "Pišto". Na první pohled byste si mysleli, že jsou to nějací rozmazlení voříšci. Chyba lávky, z lundehundů sice dnes jsou psi společenští, ale staletí prožitá v drsných podmínkách z nich učinila poměrně odolné drsňáky, kterým nevadí ani celoroční pobyt venku. Jsou živí a neúnavní, milují lidi a naprosto nic jim neunikne. Ne že by byli schopni při svém vzrůstu někoho zastavit, ale vyštěkají každého. Není divu, že je Norové kromě lovu používali i k hlídání stád jako ovčácké psy.

Za námahu to stojí

Díky izolaci ostrovních oblastí Norska u lundehundů Výchova štěňat matkou vypadá drsně, ale dobře je připraví pro život.nedocházelo k nežádoucímu křížení s dalšími plemeny, takže se jejich vlastnosti a schopnosti neustále vylepšovaly. Dokonce i psi narození ve vnitrozemí instinktivně věděli, jak postupovat při lovu. Pro jejich majitele byl kdysi malý schopný psík nedocenitelným partnerem, protože maso papuchalků bylo zdrojem obživy a prodej jemného peří znamenal vítaný příjem. Dnes je toto plemeno zvláštní živoucí připomínkou historického vývoje určité oblasti světa a jeho zachování určitě stojí za to.

Připraveno ve spolupráci s chovatelem Janem Pokorným


 


Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Co s uštěkaným psem? Ať se s ním mazlí ti, na které štěká, radí odborník

Rudolf Desenský se seznamuje s brabantíkem Edou rodiny Lucie Benešové.

Ukočírovat domácnost se čtyřmi dětmi, čtyřmi psy a dvěma kočkami není pro vytíženou herečku Lucii Benešovou jen tak....

Opravdu slovo robot vymyslel Čapek? Co o robotech vůbec víte? Otestujte se

Sophia je inteligentní humanoidní robot vyvinutý v roce 2016 společností...

Nejmodernější technologie jsou nedílnou součástí 21.století, roboti postupně pronikají do našich každodenních životů,...

Český kuchař si vyzkoušel, jak se vaří v nejlepší restauraci na světě

Stát se součástí týmu kuchaře a gastronomického vizionáře Reného Redzepiho (na...

Dva měsíce dřiny v kuchařském nebi. V restauraci, která byla čtyřikrát vyhlášena jako nejlepší na světě podle slavného...

Sázejte původní druhy dřevin, jinak ptáci nebudou mít co do zobáku

Kvetoucí dřišťál obecný - náš původní druh - je zdrojem potravy jak pro hmyz....

Ptáci ve městech strádají kvůli sázení exotických dřevin v parcích. Ty totiž vytlačují původní druhy, které jsou...

Další z rubriky

První Češka je mistryní světa v mushingu, porazila i severské legendy

Vítězka se svým psem

Čtyři dny bojovali čeští musheři v Savojských Alpách ve Francii na mistrovství světa psích spřežení federace IFSS...

Selkirk rex je mladé americké kočičí plemeno, v Evropě je zatím raritou

V České republice se selkirk rex zatím nechová.

Vzácná americká kočka s netradičním jménem se v České republice prozatím nevyskytuje. V Evropě je to prozatím zcela...

Toulavým kočkám města nepomáhají. Ukázala to první kastrační mapa

Opuštěné a zdivočelé očky se nekontrolovatelně množí.

Kastrační program, případně jinou pomoc opuštěným zvířatům, nabízí jen třicet českých měst a obcí. To je sotva půl...

Najdete na iDNES.cz