Trenér zvířat František Šusta v případě potřeby radí chovatelům v Zoo Praha, jak řešit nejrůznějších situace se zvířaty. Někdy je to kvůli jejich nevhodnému chování, když je například potřeba odnaučit zvíře nějaký zlozvyk.
A nebo naopak - naučit ho aktivně spolupracovat při nutných veterinárních vyšetřeních, aby nebylo nutné zvíře uspávat. To se pražským chovatelům daří například v případě lachtana Melouna (video s odběrem krve zde), podobný výcvik ale probíhá i u goril (více info zde) a dalších zvířat. Zdá se, že je to snadné, ale je to o citlivé komunikaci mezi člověkem a zvířetem.
Princip je jednoduchý, musíte být ovšem důslední a chování zvířete citlivě vnímat. Pak vycvičíte i lamu, o kterých se podle Šusty neprávem tvrdí, že jsou hloupé. Podobné je to u prasete či psa (jaký je mezi nimi v tréninku rozdíl se dočtete zde).
31. ledna 2014 |
Trénink mladého samečka lamy alpaka, to je výzva
Zachrastíte a zhruba roční mládě lamy alpaky s vizáží toho nejroztomilejšího plyšáka přijde za vámi a čumákem vám drbne do chrastítka. Z prostého důvodu - očekává za to odměnu, takže to udělá pro kohokoliv. Pro cizího člověka i pro dítě.
V rámci komentovaných vystoupení v amfiteátru rezervace Bororo si to mohou děti i vyzkoušet, stejně jako naše videoeditorka Erika během natáčení. (V zimě je Bororo otevřené jen při příznivém počasí; aktuální stav lze zjistit v oddělení návštěvnického servisu Zoo Praha na tel.: 296 112 230 nebo 296 112 233, od jara jsou víkendová vystoupení se zvířaty pravidelná.)
Trénink mláděte lamy alpako |
František Šusta ovšem přiznává, že i trénink Sancha má svoje úskalí. „Pořád musíte být ve střehu, jestli se neučí nějaký zlozvyk, protože pak by zase dalo práci ho to odnaučit. Také je potřeba být neustále pánem situace, aby vám během dospívání samec nepřerostl přes hlavu - protože je přirozené, že do snahy o získání žrádla postupně dokáže napřít víc a víc síly,“ vysvětluje odborník na trénink zvířat.
Navíc tyto lamy žijí v oblastech velmi chudých na potravu, kde se bojuje o každé sousto. Takže i s tím musí trenér počítat, aby ustál sílu, odhodlání a urputnost, s jakými je lama odhodlaná pamlsek získat. Pokud byste na to nebyli připraveni, „zadupe“ vás do země a obsah vašich kapes spořádá najednou, varuje zkušený trenér.
Z tohoto důvodu si trenér drží Sancha po své levé straně a kapsičku s odměnami má na pravé. „Dostává tedy odměnu už za to, že stojí po mé levé ruce - aby nestrkal hlavu do kapsy s odměnami, a nebo za to, že se dotýká targetu.“
Jak to tedy vůbec funguje?
Target je jednou ze základních pomůcek trenéra a výcvik v podstatě začíná tím, že se ho má zvíře vědomě dotknout. Jakmile to udělá, zmáčkne trenér klikr a odmění ho. Každé kliknutí klikru zvířeti napoví, že za tento konkrétní úkon tedy dostane odměnu. „Takže mu s pomocí klikru můžu říkat, kdy se mu něco povedlo a kdy ne. A to se týká i úplně cizích předmětů,“ vysvětluje František Šusta.
RNDr. František Šusta, PhD.Mezinárodně uznávaný trenér zvířat, který se věnuje pozitivním metodám výcviku nejen ve své soukromé kynologické praxi, ale i při své práci v pražské zoo. Kromě odborných prací na toto téma vydal i knížku Trénink je rozhovor, při kterém má i váš pes co říct (Plot, 2014). Primárně je určena pro pejskaře, ale principy v ní popsané platí stejně dobře třeba na koně, papoušky, kočky či malé děti. Radí, na co si dávat při výcviku pozor, jak odnaučit problémové chování, jak trénovat psa který nestojí o odměny či jak pracovat s celou smečkou (viz například trénování skupiny lemurů zde). |
Jednoduše na dané místo přiblížíte target a zvíře tak k vybranému předmětu vědomě navedete. Klikr zvířeti napoví, co po něm vlastně chcete a jaké jeho chování je žádoucí - a následné odměny ho v tom utvrdí. Pak už můžete target vypustit a pracovat jen s daným předmětem.
Prakticky jsme to tedy vyzkoušeli. Jako pro Sancha naprosto cizí předmět jsme zvolili náš mikrofon. A pro profesionálního trenéra zvířat bylo opravdu otázkou chvilky (viz úvodní video), kdy Sancho k mikrofonu chodil i na vzdálenost několika metrů. Jenom aby se ho mohl dotknout svým nosem a vzápětí pospíchat zpátky k trenérovi pro odměnu.
Sancho nám spolu se svým trenérem předvedli i hru na „přihořívá, přihořívá, hoří...“ Sancho měl přijít na to, co má udělat s hadrem rozloženým na zemi. Když trenérovi nestačilo, že se ho dotýká nosem, zkusil ho zpracovat s nohama. A vyšlo to. Ani ne po třech minutách komunikace - ve které samozřejmě mělo hlavní slovo přiznávání či odpírání odměn - Sancho poznal, že má hadr na zemi hrnout nohou.
