Španělský vodní pes je hravý kudrnáč, s kterým se rozhodně nebudete nudit

Španělský vodní pes není přešlechtěné plemeno, takže netrpí nemocemi. Je velmi učenlivý a hravý, proto vyniká ve psích sportech. Lze z něj ale vychovat i domácího mazlíka, který bude trávit čas s páníčkem na gauči.

Španělský vodní pes je u nás prozatím neznámé plemeno. V České republice je pouze jedna chovatelská stanice, na Slovensku také. Tento aktivní a radostný psík si však začíná pomalu získávat stále víc a víc obdivovatelů. Není se čemu divit, jelikož tento všestranný kudrnáč je skvělým rodinným společníkem, který vás dokáže rozesmát za každé situace.

Připlul na lodích

Předky dnešního španělského vodního psa můžeme vystopovat několik set let zpět. Některé zdroje uvádějí, že kořeny tohoto plemene sahají až do středověku nebo dokonce až do římských dob.

Existuje hned několik teorií o původu tohoto plemene. Nejpravděpodobnější je, že španělský vodní pes se do Španělska dostal na lodích tureckých obchodníků a tento pes jim sloužil jako ovčák u stáda. Proto se také ve Španělsku můžete setkat s přezdívkou „andaluzský turek“.

Základní informace

Původ plemene:	Španělsko
Účel plemene:	Ovčácký, lovecký, rybářský pes, nyní také jen jako společník
Další názvy:	Perro de Aqua Espanol, Spanish water dog
Uznání:	FCI skupina 8
Velikost:	Psi 44–50 cm, feny 40–46 cm
Hmotnost:	Psi 18–22 kg, feny 14–18 kg
Průměrný věk:	15 let
Pořizovací cena:	25 000 Kč a více

Mezi předky tohoto plemene se řadí portugalský vodní pes a barbet, někde se můžeme také dočíst o pudlích či francouzských španělích. Je také velmi pravděpodobné, že španělský vodní pes je předkem irského vodního španěla.

Španělský vodní pes byl využíván u stád ovcí či koz jako ovčácké plemeno. Byl také věrným pomocníkem rybářů na lodích, kde vykonával funkci chytače zatoulaných ryb ze sítí, aportoval vše možné z vody a také střežil úlovek ze sítí, který byl vyložen na břeh. Tento zdatný plavec a potápěč se také skvěle uplatnil v lovectví jako přinašeč vodního ptactva.

Španělský vodní pes byl poprvé uznán Španělským kennel klubem v roce 1985.

Váží kolem 20 kg

Jedná se o středně velkého psa spíše obdélníkového rámce. Je velmi dobře osvalený s atletickou stavbou těla. Kohoutková výška psů činí 44 až 50 cm, u fen 40 až 46 cm. Váha se u psů pohybuje od 18 do 22 kg a u fen od 14 do 18 kg. Středně nesený ocas je buďto kupírován, nebo je krátký přirozeně.

Srst tohoto plemene je vždy kudrnatá a má stejnou strukturu jako vlna. Pokud je srst dlouhá, může tvořit šňůry. Ostříhání srsti je povolené, střih však musí být vždy stejnoměrný.

Zbarvení srsti může být buď jednobarevné, nebo dvoubarevné. U jednobarevné je povolena bílá, černá, písková a hnědá v různých odstínech. Dvoubarevné zastupuje bíločerná a bílohnědá v různých odstínech nebo také černá či hnědá s pálením. Tříbarevné, sable, šedé či tečkované zbarvení je nežádoucí.

Povaha španělského vodního psa

Španělský vodní pes je velmi inteligentní a všestranné plemeno. Svojí úžasnou povahou a také i vzhledem naprosto učaroval chovatelce Viktórii Kyseľové ze Slovenska, která se již od čtyř let věnuje vystavování psů.

Zajímavost

Španělský vodní pes dokáže zůstat ponořený po delší dobu v hluboké vodě - byla zaznamenána hloubka až 6 m.

„Během zjišťování, jak to ve světě psích výstav chodí, jsem byla vášnivou soutěžící v Junior Handlingu (soutěž Mladý vystavovatel od 9 do 17 let). Tam jsem začínala s plemenem bruselský grifonek, ale později jsem chtěla psíka, který by byl o trochu větší, ale ne příliš velký, byl by inteligentní, elegantní, schopný pracovat, který by nelínal, neměl by těžkou úpravu srsti na výstavu, mohl by bydlet s námi v domě a snášel by se s jinými psy a zvířaty. Našim požadavkům naprosto vyhověl španělský vodní pes. Plemeno mě celkově ohromilo a tak jsem se rozhodla založit si i vlastní chovatelskou stanici s názvem Wavelet,“ popisuje.

Španělský vodní pes je velmi hravý a veselý. Snadno se cvičí a je velmi chytrý, proto se výborně hodí na obedienci (vysoká škola poslušnosti) a dogdancing. Na překážkový sport agility je také přímo stvořený, zejména díky svojí obratnosti.

„Ve Španělsku je také využívají při vyhledávání drog a bomb, u policie. V posledních letech se také využívají jako canisterapeutičtí či slepečtí psi. Opravdu je to plemeno, stvořené pro jakoukoliv činnost,“ vypráví Viktória Kyseľová.

Paní Kyseľová je majitelkou jediné chovatelské stanice těchto psů na Slovensku.

Se španělským vodním psem si užijete spoustu zábavy.

Pro španělského vodního psa je plavání nejmilejší činností.

Toto plemeno je vskutku přátelské. Nejdůležitější je však pro něj jeho pán a rodina, které opravdu miluje a potřebuje je mít stále nablízku. Pokud je od rodiny delší dobu odloučen, snáší to špatně.

K dětem je španělský vodní pes velmi milý a citlivý. S ostatními psy vychází nadmíru dobře. Cizince většinou ignoruje a nemá potřebu se s nimi přátelit. Bývá k nim také velice nedůvěřivý, proto je nutná včasná socializace již od štěňátka, která většinou pomůže tuto nedůvěru zlomit. Avšak i po řádné socializaci mohou zůstat někteří jedinci nevšímaví vůči cizím lidem po celý život.

Španělský vodní pes je také výborným hlídačem. „Je dosti pozorný a ostražitý, ale rozhodně ne agresivní,“ dodává Viktória Kyseľová.

Vzhledem k tomu, že plemeno bylo po staletí vedeno především pro práci na moři či řekách, naprosto zbožňuje vodu. Pokud na procházce spatří potok, rybník či jen obyčejnou kaluž, neváhá a okamžitě do ní skáče. Občas, ke smůle pro majitele, vymění vodní lázeň za bahenní.

Dysplazie je výjimečná

„Plemeno je poměrně zdravé, protože není až tak přešlechtěné,“ tvrdí Kyseľová. Přesto je však vhodné vyšetření na dědičné onemocnění s názvem dysplazie kyčelního a loketního kloubu. Dysplazie se u mladého psa může vyvinout i v důsledku nesprávné výživy a zatěžování kloubů (při častém chození po schodech nebo při skákání).

U španělského vodního psa je však toto onemocnění v dědičné formě spíše výjimkou. Podle Viktórie Kyseľové je také vhodné udělat krevní vyšetření na progresivní atrofii sítnice, což je dědičné onemocnění, které končí oslepnutím psa (zhruba kolem 4. - 6. roku). Tato choroba je však u tohoto plemene vzácností.

„My u našich pejsků ještě vyšetřujeme kolenní klouby (na luxaci pately = vykloubení čéšky). U tohoto plemene se však luxace vyskytuje poměrně málo.“

Péče o srst je minimální

Srst španělského vodního psa je v podstatě nenáročná na údržbu. „Tito psi nelínají, takže jsou vhodnější pro lidi, kteří jsou alergičtí na psí srst. Nesmí se česat a před výstavou ani nijak esteticky upravovat, stříhají se 1–2× ročně strojkem na délku srsti 1 cm.

Detail zdredovatělé srsti

Detail hlavy

Koupou se podle stavu srsti, šampon se nedoporučuje používat příliš často. Pro toto plemeno je nejvhodnější koupání v jezeře, kde se jim srst krásné sama očistí při plavání. Se srstí se opravdu nic nedělá, roste samovolně a později může vytvářet dlouhé provazce až dredy.

Španělský vodní pes je vcelku aktivní plemeno. Je vhodný pro sportovně založené lidi, s kterými bude běhat či chodit na procházky. Spokojí se však také s línějším majitelem.

Velmi záleží na výchově majitele, který psa buďto vychová jako aktivního sportovce, nebo pouze jako gaučového mazlíka. „Obecně rád aportuje ve vodě i na suchu, má rád procházky a přírodu, nemá však ve zvyku někam odbíhat. Plemeno je vhodné jak do domu se zahrádkou, tak do bytu,“ doplňuje chovatelka.