Myslivci bojují proti divočákům, musí je střílet i ve městech

  10:04
Divoká prasata se rekordně přemnožila a likvidují, na co přijdou. Po radikální ofenzivě proti chrochtajícím všežravcům volají myslivci, boj proti divočákům schvalují i ochranáři.
Prase divoké (ilustrační snímek)

Prase divoké (ilustrační snímek) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Divočáci pronikají i na místa, na něž se dřív neodvážili. "Ještě nedávno jsem měla strach pouštět děti na zahradu, protože divočáci prorazili drátěný plot a rozrývali nám záhony. Teď jsme si do ohrady naštěstí pořídili betonové výztuže," říká Petra Řehořová, která bydlí v Mníšku pod Brdy.

Divočáci pobíhají třeba po areálu nemocnice v Ústí nad Labem, kde nahánějí strach pacientům. "Lov ve městě je komplikovaný. Je to kvůli bezpečnosti lidí, o všem zároveň ví republiková policie," říká Jan Vaca, jenž je jedním z myslivců, kteří mají povolení hubit kance, bachyně a selata na území severočeské metropole.

Střílet může jen z určitého místa a vymezeným směrem připomínajícím výseč při hodu atletickým kladivem. Letos se mu za těchto ztížených podmínek podařilo trefit jen jednoho divočáka. Za rok přitom skolí myslivci víc než sto tisíc těchto zvířat, jenže ta se přesto dál množí dosud nevídaným způsobem.

Ploty je nezastaví

Pražský myslivec Pavel Soukup má na pažbě za poslední tři měsíce už pět zářezů. Na odstřel takzvané černé zvěře na území Prahy 7 dostal glejt od magistrátu. Libuje si, že pravidla střelby nechává pražský magistrát na jeho uvážení a lovecké zkušenosti. "Střílím se souhlasem majitelů hlavně v různých zahradách v Troji," vypráví Soukup. Až dvoumetráková zvířata tam bourají ploty a rozrývají trávníky, v trojské botanické zahradě například sežrala zasazené cibulky vzácných rostlin.

Boom kanců a bachyň

V 18. století byli divočáci v Česku prakticky vyhubeni a až do druhé světové války přežívali jen v oborách. Jejich počet stoupal s tím, jak zemědělci začali hospodařit na stále větších lánech a pěstovat specifické plodiny, které divokým prasatům svědčí.

Útoky kanců či bachyní na lidi jsou podle přírodovědců zcela výjimečné. "Žádné hlášené nemáme, ani útoky na psy," říká Daniela Smolová z úřadu městské části Praha-Troja. Pražský myslivec Soukup však tvrdí, že za uplynulé tři roky ví o dvou případech, kdy prasata roztrhala psy, s nimiž si majitelé vyšli v Praze 7 na procházku.

Divočáky v Česku nikdo nesčítá, jejich množství myslivci odhadují podle toho, kolik jich uloví. A v poslední dekádě je to pravidelně přes sto tisíc jedinců ročně, v roce 2010 to bylo zatím rekordních 143 tisíc prasat. To je nejméně desetkrát víc, než bylo zvykem v osmdesátých letech, a dokonce zhruba stokrát víc než v padesátých letech minulého století, kdy kančí kůže či kly byly považovány za zcela exkluzivní trofej.

Přestože dnes lovci každoročně trefí přibližně tři čtvrtiny všech divokých prasat v zemi (jejich celkový počet se odhaduje asi na 200 tisíc), chrochtající sudokopytníci se dokážou dosud nevídaným způsobem množit. Bachyně má až dvanáct mláďat, která se rodí i uprostřed tuhé zimy, což se dřív podle znalců nedělo.

Eldorádo v kukuřici

"Divoká prasata jsou přemnožená a příroda podle toho vypadá," říká Jaroslav Kubíček z České společnosti ornitologické. Tito všežravci podle něj ničí nejen lesní podrost, ale třeba i vejce ptáků hnízdících na zemi, smlsnou si na mladých zajících i srnčatech. Také ochranář Kubíček je proto pro radikální snížení jejich stavu.

Počet ulovených divokých prasat
rokpočty
1925 161
1955 1 665
1965 2 837
1975 11 763 
1985 36 048
1995 35 470
2005 100 030
2010 143 378
2011 109 383
Zdroj: Českomoravská myslivecká jednota

Hlavní příčiny prasečího boomu jsou podle znalců dvě. Od poloviny devadesátých let zemědělci hospodaří na stále větších plochách. "Tam má černá zvěř ráj na zemi, protože je v těch rozlohách těžko lovitelná. Navíc se tam ve velkém pěstuje výživná řepka či kukuřice, díky nimž prasata sílí a rodí mláďata třeba i v lednu," uvádí Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty.

Na vině kňouří invaze jsou však podle odborníků také sami myslivci. "Vystříleli medvědy a vlky, takže prasata teď nemají přirozené nepřátele," upozorňuje zoolog František Sedláček z Jihočeské univerzity.

Ministerstvo zemědělství zvažuje, že prodlouží dobu, kdy je možné dospělé divočáky lovit. Zatím to lze jen od srpna do prosince (mladé jedince do dvou let je povoleno střílet celoročně). Ale volání některých majitelů pozemků, aby mohli prasata likvidovat i lidé bez mysliveckého průkazu, ministr Petr Bendl odmítá. "Chtěl bych však posílit pravomoci vlastníků půdy, aby mohli víc mluvit do regulace zvěře, kterou nyní mají na starosti honební společenství," říká Bendl, který v květnu předloží k projednání návrh novely zákona o myslivosti. Podle tohoto návrhu mají mít vlastníci pozemků větší slovo v tom, kolik zvířat je možné ulovit.

Divočáci jsou velmi inteligentní zvířata a lovci to prý s nimi nebudou mít nikdy jednoduché, upozorňuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny. Účinnější cestou ke snížení jejich počtu je podle něj změna v zacházení s krajinou. Přesně řečeno ústup od nekonečných lánů s řepkou a kukuřicí, v nichž prasata nalezla své eldorádo.

Krmítko v americkém Ohiu

Nejčtenější

Německý rybář chytil „upíří rybu“ z doby dinosaurů. Šokovala ho na Rýně

Stefan Scheer se vydal na noční rybářskou výpravu, která se ovšem proměnila v nečekané setkání s tvorem připomínajícím monstrum z vědecko-fantastického filmu. To, co se objevilo na konci jeho vlasce,...

Zasadila vše, co mají rádi. Zahradu v Polabí pojali jako cestu kolem světa

Soutěž

Psal se rok 2018, když se z Prahy přestěhovali na venkov do Polabí, kde pořídili novostavbu v satelitu s nevelkým pozemkem obklopeným vícero blízkými sousedy. Jejich záměrem bylo vybudovat si na...

Zahradu u řadovky plánovala procházkami se židlí. Prostor využila na maximum

Soutěž

Vysnili si zahradu, která se stane opravdovou součástí jejich života. Podařilo se. Ráno si na zahradě vypijí kávu, odpoledne tu děti píšou úkoly a hrají si, dospělí relaxují po práci. Rodina tu tráví...

Zbourali skleník ze zavařovaček a staré zahradě dali moderní užitnou podobu

Soutěž

Poprvé na tuto zahradu vstoupila čtenářka Pavlína téměř před třiceti lety. Byl to pozemek velký zhruba 2 500 metrů čtverečních s velkým políčkem brambor, ovocnými stromy, vysokou trávou, ohrádkou pro...

Samosběry jahod jsou v plném proudu. Zjistěte, kam letos vyrazit na čerstvé ovoce

Slunce, seno, jahody… První letošní nadílka dozrála. Místo miniaturních předražených vaniček raději vyrazte na čerstvý vzduch!

Mšice ničí růže i rajčata. Zbavte se jich rychle a bez chemie

Mšice patří mezi nejčastější a nejúpornější škůdce na zahradě. Napadají růže, rybíz, rajčata i další rostliny, sají z nich šťávu, oslabují je a mohou přenášet i virové choroby, které dále snižují...

19. června 2025

Nechtěli soumařit na zahradě jako máma, díky covidu naštěstí změnili názor

Člověk míní, život mění. Před rokem 2020 a příchodem covidu měla paní Jana s manželem naprosté jasno v tom, že rozhodně netouží po zahradě své maminky. Rodině sice patřila po generace, nicméně jim...

19. června 2025

Hadí překvapení před dveřmi. Texaskou ženu vyděsil nečekaný host

Žena z Texasu zažila nečekaný šok, když zjistila, co se jí plížilo přímo přede dveřmi. Jednoduchá notifikace z bezpečnostní kamery odhalila nezvaného hosta, který Anně z Cypressu z Texasu způsobil...

19. června 2025

Jako když se podíváte mimozemšťanovi do očí. Umožní to makrosnímky hmyzu

Dvojčata Maceo a Andrea Grammaticovi z Paříže zachytila hmyz tak, jak ho ještě neznáte. Jejich nová galerie makrofotografií odhaluje každý detail těchto drobných tvorů – od třpytivých těl až po...

18. června 2025

Na pár metrech čtverečních živého plotu lze sklízet třešně, jahody či rybíz

Možná potřebujete chytře oddělit dva různé zahradní kouty nebo přemýšlíte, jak smysluplně využít předzahrádku. Či pás podél plotu se sousedy. Co jedlý živý plot poskládaný z ovocných stromků, keřů,...

18. června 2025

Německý rybář chytil „upíří rybu“ z doby dinosaurů. Šokovala ho na Rýně

Stefan Scheer se vydal na noční rybářskou výpravu, která se ovšem proměnila v nečekané setkání s tvorem připomínajícím monstrum z vědecko-fantastického filmu. To, co se objevilo na konci jeho vlasce,...

17. června 2025

Zahradu u řadovky plánovala procházkami se židlí. Prostor využila na maximum

Soutěž

Vysnili si zahradu, která se stane opravdovou součástí jejich života. Podařilo se. Ráno si na zahradě vypijí kávu, odpoledne tu děti píšou úkoly a hrají si, dospělí relaxují po práci. Rodina tu tráví...

17. června 2025

Vyberte ty nejroztomilejší mazlíčky. Hrají o kvalitní granule, vy o kuchařku

Červnová anketa o nejroztomilejší mazlíčky měsíce odstartovala a čtenářské hlasy rozhodnou o tom, kdo se bude radovat z hodnotných cen od společnosti Brit Care. I hlasující čtenáři mohou vyhrát,...

3. června 2025,  aktualizováno  16.6 10:41

Bršlice kozí noha není jen plevel. V lidovém léčitelství má pevné místo

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) je rostlina, se kterou zahradníci často bojují jako s urputným plevelem. Málokdo ale ví, že tento nechtěný zelený vetřelec je ve skutečnosti nabitý léčivými...

16. června 2025

Moli a mravenci v domácnosti. Definitivní průvodce, jak se jich zbavit

Jakmile k vám domů proniknou mravenci nebo moli, ať už potravinoví či šatní, dokážou pěkně znepříjemnit život. Jak se těchto nezvaných hostů zase rychle zbavit?

16. června 2025

Pes je v otázce motivace nejsložitější ze všech tvorů, říká trenér zvířat

Premium

Pes chytá hračky za letu, koza tluče na buben, lachtan otevře tlamu a nechá si prohlédnout chrup, případně odebrat krev z ploutve. „Podobně bláznivé kousky i velmi potřebné dovednosti zvládne skoro...

16. června 2025

Mikrozávlaha šetří čas i vodu. Záhony zůstanou svěží celé léto

Horké letní měsíce dávají květinovým záhonům zabrat. Dopřejte jim dostatek vláhy prakticky bez námahy a ještě významně ušetřete. Jak na to? Pomůže vám mikrozávlaha. Tento moderní systém zavlažování...

15. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.